Devět předností muchovníku aneb indiánské borůvky

2. březen 2019

Muchovník dává bohatou úrodu chutných a zdravých plodů a má mnoho dalších předností. Proto si získal místo i v našich zahradách. Přezdívá se mu indiánská borůvka. Jeho plody se borůvkám podobají, minimálně barvou.

 

Muchovník (Amelanchier) je rod s asi 20 druhy keřů a malých opadavých stromů z čeledi růžovitých. Původem ze Severní Ameriky.

Muchovník má několik předností:

  1. není náročný na pěstování
  2. je odolný vůči mrazům, a to i silným, lze ho pěstovat i ve vyšších polohách
  3. keře jsou samosprašné
  4. je odolný vůči chorobám a škůdcům
  5. zdobí zahradu po celý rok (na jaře květem, v létě plody, na podzim barvou listů a v zimě zajímavou kůrou)
  6. není náročný na řez, vytváří vzdušnou korunu
  7. má chutné plody, něco mezi borůvkou a jeřabinou, sladší než kanadská borůvka
  8. plodí brzy po vysazení, ve druhém nebo třetím roce
  9. plodnost si může udržet po desítky let

Muchovník vysaďte na slunné místo, aby vám dobře vyzrály plody. Při výsadbě přidejte k zemině trochu kompostu a po výsadbě nezapomeňte zalévat. Když keř dobře zakoření, snese pak dlouhá období sucha lépe, než jiné ovocné druhy. Vzhledem k dlouhověkosti muchovníků je už od počátku zmlazujte do přiměřené výšky kolem tří metrů, jsou pak schopny plodit po celé délce prutu, snáze je očešete. 

Muchovník v květu

Muchovník v dospělosti dorůstá do výšky od 3 do 6 metrů a šířky od 2 do 4 metrů. Plody jsou tmavě fialové až modré malvice, o asi centimetrovém průměru. Podle druhu dozrávají od poloviny června do konce srpna. Chcete-li je mít šťavnatější a sladší, nechte je klidně týden přezrát. Ze vzrostlého keře sklidíte 8 až 15 kilo plodů (opět záleží na odrůdě). Muchovníky kanadský či Lamarkův dozrávají postupně.  Plody vyšlechtěných odrůd dozrají najednou, což usnadní sklizeň. Z plodů můžete vyrobit zavařeniny, kompoty nebo vyrobit šťávu.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.