Dione
Dnes zase do mé oblíbené astronymie, tedy do oblasti vlastních jmen nebeských objektů. Nevím, jestli to běžná média zaznamenala, ale v polovině října se mnohé astronomické stránky na internetu zalykaly nadšením nad právě zveřejněnými perfektními fotografiemi Saturnova měsíce Dione, které na Zemi poslala sonda Cassini, o níž jsem tu už na začátku letošního roku mluvil v souvislosti s měsícem Titan. Popovídáme si dnes o tom, proč se měsíc Dione jmenuje, jak se jmenuje.
Nejprve ale pár slov o měsíci samotném. Mezi Saturnovými měsíci, kterých je na třicet, má největší hustotu, jeho povrch je pokrytý krátery a připomíná planetu Merkur. Měsíc Dione známe už dlouho, roku 1684 ho objevil francouzský astronom Giovanni Cassini, po němž je pojmenovaná zmíněná sonda, která měsíc Dione tak skvěle vyfotografovala. Ostatně tento astronom objevil i další tři Saturnovy měsíce.
Měsíc Dione má jméno podle jedné z postav řecké mytologie, to je jisté, ale všechno ostatní kolem starořecké bohyně deště a pramenů je nejasné. Podle některých mýtů byla dcerou Titána Okeána, podle jiných Titána Atlanta, podle ještě jiných byl jejím otcem bůh moře Poseidon a čtvrtým kandidátem na otcovství je bůh věčného světla Aither. Otců spousta a matka žádná; o matce, která bývá jistá, mytologie mlčí. Ledaže by platila teorie pátá, že totiž Dione byla jednou z Hyád, což byly nymfy, které matku měly. Byla to jistá Aithra, jejíž jméno znamená Jasná či Světlá. Pokud by Dione byla Hyáda, tak ji na obloze máme vlastně dvakrát. Hyády se jmenuje také otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka, která obsahuje něco kolem stovky hvězd. Starořeckých Hyád bylo však jen pět, nejvýš sedm. Ale vraťme se k Dione. Stejně jako s jejími rodiči je to podobně nejisté s jejími potomky. Homér říká, že Dione měla s nejvyšším bohem Diem bohyni lásky Afroditu, Hesiodos naproti tomu tvrdí, že Afrodite žádnou matku neměla, že se zrodila z mořské pěny oplodněné bohem moře Uranem.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka