Do Psychiatrické nemocnice v Kosmonosích chodí netradiční lékař. Má čtyři nohy a hustou zrzavou hřívu

Ještě před vstupem na mužské příjmové oddělení nemocnice očistí vedoucí zdejšího hipocentra Kamila Petrová poníkovi kopyta a pak už je na chodbě slyšet jejich klapot. "Ta je obrovská, pěkně vykrmená," nechá se slyšet na adresu zvířete jeden ze starších pacientů, aby si malého koně následně pohladil. A pak si chvíli povídá. Během chvilky přichází dalších sedm pacientů, aby se poníka dotýkali.

"Jsou to pacienti z gerontologického oddělení, kde jsou lidé nad 65 let," vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Markéta Holasová. Vypráví příběh, kdy hipoterapie zaúčinkovala: "Měli jsme tu pacientku s těžší fází demence, při které měla těžkou poruchu paměti, byla dezorientovaná a komunikace s ní vázla. Když přišel kůň na oddělení, nejen poznala, co je to za zvíře, ale začala s námi komunikovat, hladit si ho a vzpomínala na dětství, kdy měla koně." Odpoledne pak paní i přes své onemocnění rodinné návštěvě řekla, že tam za ní byl kůň. Dcera se vyděsila a ptala se, zda se zdravotní stav maminky nezhoršil, že má halucinace. "A my jsme jí museli říct, že to, co říká, je pravda," dodává psycholožka.

Pacienti Psychiatrické nemocnice v Kosmonosích hladí poníka Terezku|foto:Radek Duchoň, Český rozhlas

Podle ředitele nemocnice Jana Křena terapie se zvířaty pacientům pomáhají. "Je to nepochybné. Nejen, že to vnímáme my, ale jsou samozřejmě i standardní vědecké studie, které to jednoznačně prokazují," říká. 

V kosmonoské nemocnici mají celkem devět koní. K terapiím používají také psa, morčata, králíky, ovce nebo kocoura. Koně pomáhají pacientům i v nemocnicích v Praze, Olomouci nebo v Plzni.