Dobrovolníci a obec Koněprusy zachraňují jedinečnou historickou vápenici. Už z ní odklidili 30 tun odpadu

Kdy přesně začala koněpruská vápenice fungovat, nikdo neví. První písemná zmínka pochází z roku 1840.

„Koněpruská vápenice je podle našich současných znalostí poslední dochovanou vápennou pecí tohotou typu ve středních Čechách, možná i ve větším regionu. Já vždycky říkám, že zříceninu hradu má ve své obci kde kdo, ale vápennou pec jenom my, tak jsme na to trošku hrdí," popisuje vzácnou památku kronikář.

Vápenice má obdélníkový půdorys, čelní zeď je vysoká asi 4 metry a tvoří ji vápencové kameny vytěžené v okolí Koněprus. Jak pec fungovala, popisuje nezávislý starosta obce Lukáš Trögler:

„Do pece se vrstvila paliva a prokládalo se to vrstvama vápencových kamenů. Pec se potom zapálila a jak topivo odhořívalo ze spoda, tak ještě v peci byly ze stran různé průduchy, byl to důmyslný systém, aby celá ta vrstva, ten sendvič z kamenů a topiva, prohořel.“

Jediný známý skalník byl kronikářův příbuzný

Záchrana staré vápenice v Koněprusích na Berounsku|foto:Natalie Máchová

Podle kronikáře Libora Kašičky byla práce ve vápenici fyzicky náročná a nezdravá. Vápeníci z Koněprus jezdili po celém kraji. Jednoho vápeníka se panu Kašičkovi podařilo před měsícem vypátrat v berounském archivu v listech sčítání lidu po 1. světové válce.

„Tenhle jediný člověk tam uváděl, že se živí jako skalník a že způsob jeho obživy bylo pálení vápenného kamene. Z toho tedy vyvozujeme, že v tu dobu už mohl pálit vápenný kámen jenom v téhle peci a že to tedy byl náš jediný doložený vápeník, u kterého víme, kdy se narodil, kdo to byl a jak se jmenoval. Byl to vlastně starší bratr mého pradědečka,“ jmenoval se Václav Kašička.

Oprava se obci vyplatí

Pec s dvěma kruhovými topěništi vyhasla před 2. světovou válkou. Od té doby se v ní nashromáždilo 30 tun odpadu. Na jeho odstranění se podíleli dobrovolníci z obce a pomohla i těžká technika. Vápenice má i novou střechu. Obec teď shání finance na druhou fázi oprav.

„Náš nápad, že to tady vyspravíme pomocí místních zedníků se ukázal jako nerealizovatelný. Ta historická památka se musí opravit odbornou firmou, která to bude dělat způsobem, jako se to dělalo tehdy, když se pec stavěla. Není to, že by nám tu vystavěli novou pec. Je to zakonzervování stavu a bude to dělat firma, která se zabývá opravami starých hradů,“ uvádí starosta.

Na opravy podle něj radnice potřebuje vybrat zhruba tři čtvrtě milionu korun a přispívají i samotní obyvatelé obce. „Zatím jsme vybrali něco okolo 90 tisíc. Sbírku jsme zahájili na začátku února letošního roku, takže si myslíme, že to je celkem úspěch. Bohužel v rozpočtu obce nedisponujeme tolika volnými pěnězi, abychom to mohli zafinancovat z obecních prostředků.“

Starosta Lukáš Trögle doporučuju každému, kdo něco podobného ve svém okolí má, ať se do opravy pustí, protože se to vyplatí. Vápenice a její okolí se stala kulturním centrem obce, kde se scházejí lidé a radnice zde pořádá různé komunitní akce. Navíc tu vzniklo odpočívadlo, vyhlídka i naučné tabule.