Dostatečně zvednut ruku! Jak moc je důležitá fyzioterapie před operací prsu, během hospitalizace a v období rekonvalescence
Petra si prošla vysoce agresivní rakovinou prsu. Řekněme, že to nejhorší má za sebou, ale aby našla cestu k uzdravování, musela správně absolvovat léčebné procesy, kam patří i ozařování. K tomu je velmi důležité dobře zvednout ruku, čemuž brání pooperační jizvy a ztuhlá krční i bederní páteř. Uslyšíme příběh s dobrým koncem, Petra svou fyzioterapeutku, našla.
O rehabilitaci po operaci karcinomu prsu, která má tři zásadní fáze, promluví fyzioterapeutka Mgr. Petra Holubová, z mamografického centra MEDICON.
Každý rok si dle údajů Národního onkologického registru vyslechne v České republice téměř 7 000 žen diagnózu onkologického onemocnění prsu. Je nutné si uvědomit, že včasné zachycení tohoto typu nádoru je velmi důležité nejen pro léčbu karcinomu prsu, ale také pro případnou fyzioterapeutickou intervenci. „Tady kladu důraz na preventivní prohlídky, milé dámy, na sonografické a mamografické vyšetření prsu jednou za dva roky,“ říká autorka pořadu.
Fyzioterapie jako součást komplexní léčby žen po operaci prsu
Karcinom prsu je nejčastějším typem rakoviny u žen vůbec. Operace v oblasti prsou, zejména při závažné diagnóze jako je karcinom, je pro ženu velmi náročná. Oblast prsou je přeci jen pro ženu velmi intimní a citově vázaná partie, zároveň jde o zásah do psychické a emocionální roviny pacientky. Proto by se rehabilitace měla zaměřovat komplexně na fyzické, emocionální a sociální aspekty zotavení.
Rehabilitace má tři fáze, do dvou týdnů po chirurgickém zákroku, po dvou týdnech po operaci karcinomu prsu a následná rehabilitace s cílem vrátit pacienta do plného provozu.
Paní Petra také dochází na onkologickou jógu, kterou doporučuje všem, kteří prošli chirurgickou operací.
Poslechněte si záznam dalšího skutečného příběhu medicíny a síle člověka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
