Drátenictví patří k našim pokladům. A to i přesto, že dráteníci bývali chudí
Chudý jako dráteník – říkávaly naše babičky. O drátenících se psaly veselohry i písničky. Po 2. světové válce ale dráteníci málem vymřeli. Naštěstí zůstala hrstka lidí, kteří toto řemeslo předávají dalším generacím. V současné době čeká drátenictví na zápis do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Tvorbu českých a slovenských dráteníků vystavují až do konce června Dobrovická muzea. „Drátenictví je tradiční slovenské řemeslo, což překvapivě nevědí ani někteří Slováci. My jsme si to řemeslo zamilovali a snažíme se jeho krásu a slávu šířit v Čechách,“ vysvětluje hlavní organizátorka výstavy Dráteník na vsi architektka a drátenice Hana Řepková.
Dráteníci v minulosti putovali dům od domu. „Opravovalo se hospodářské náčiní, nářadí domácí a nádobí, protože keramické nádobí bylo drahé. A zároveň se vyráběly velice důležité věci pro venkov – pasti na myši,“ popisuje práci dráteníků Hana Řepková.
Na výstavě uvidíte užitkové předměty jako misky, svícny nebo klícky na ptáky. Na mnoha exponátech je ale vidět, že současní dráteníci drátují hlavně pro radost. „Jsme fascinováni tím, jaké úžasné věci se dají vyrobit ze zdánlivě bezcenného materiálu,“ usmívá se Hana Řepková. Její kolegyně Hana Cerhanová například z drátu vytvořila nábytek do pokojíčku pro myši. Kolega Ladislav Šlechta pro Dobrovická muzea z drátů utkal dokonce pohádku O veliké řepě.
Dobrovická muzea pro návštěvníky připravila komentované prohlídky a tvořivé dílny. První drátenická dílna se koná na Velký pátek, tedy 19.dubna. Drátenické řemeslo si tam můžete vyzkoušet také 14. května nebo 6. června.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
