Dříve přízemí, nyní podzemí. Jak vypadají prostory pod Staroměstskou radnicí v Praze?

Staroměstské náměstí, nejstarší a nejvýznamnější náměstí historické Prahy, se formovalo už od 10. století. Bylo tržištěm na křižovatce evropských obchodních cest. Nedaleko stávala celnice (Ungelt), kde se odedávna proclívalo zboží dovezené cizími kupci.

Ve 12. a 13. století byly okolo náměstí vystavěny mnohé domy, v nichž jsou zachovány románské a raně gotické základy, sklepy a někde i část přízemí. Původní románské přízemí a výjimečně i část prvního patra se asi v polovině 13. století ocitlo pod úrovní ulice při protipovodňové akci. Terén se zavezl zeminou do výše 3 až 5 metrů.

Staroměstská radnice se stala centrem samosprávy Starého Města pražského v roce 1338, kdy získali k jejímu založení měšťané souhlas od krále Jana Lucemburského. Právě zde zvolili čeští stavové roku 1458 českým králem Jiřího z Poděbrad. Po bitvě na Bílé hoře tu byli vězněni přední účastníci odboje, z nichž 27 bylo popraveno 21. června 1621 na náměstí před radnicí - na tom místě jsou v chodníku vyznačené kříže.

Plánek podzemí Staroměstské radnice v Praze|foto: Pražská informační služba

Pokud navštívíte románsko-gotické podzemí radnice, nahlédnete do doby počátků Starého Města pražského. Jeho nejstarší částí je románský sál z 2. poloviny 12. století. Dochovaly se i základy věže, o sto let mladší. Dejte pozor, ať neupustíte mobil nebo peněženku do studny či nádržky na dešťovou vodu. Jsou tak hluboké, že by vám je těžko někdo vylovil.

Pod radnicí bývala samozřejmě i vězení, dvě z nich jsou tu k vidění dodnes. O tom, že v nich vězni přebývali, svědčí jejich jména vyrytá na jednom z gotických portálů. Součástí podzemí je i pietní místo, které křížem z ohořelých trámů upomíná na poslední dny druhé světové války, kdy byla Staroměstská radnice z velké části zničena požárem.