Edita Randová - operní zpěvačka
11. květen 2011
Tandem
Operní pěvkyně, mezzosopranistka, Edita Randová zavítala do Tandemu Jana Rosáka. Prozradila, v jakém oboru pracovali rodiče, jak se dostala do angažmá divadla v pražském Karlíně a dozvěděli jste se i kdo ji doporučil k pěveckým pedagožkám Miladě Musilové a Martě Boháčové.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezkou chvilku u rádia přeje všem Jan Rosák. No, a kdopak je můj dnešní host, nejprve asi raději několik základních informací pro naprosto neinformované posluchače, kterých je ovšem nesporně menšina. Tak tedy mezzosoprán, to je hlasový obor ležící mezi sopránem a altem. Oproti sopránu má temnější barvu tónu a níže položený tónový rozsah, proto zní někomu, třeba mně, mnohem příjemněji, než třeba vyšší ženské hlasy. A já jsem rád, že dnes na Tandemu mohu přivítat pěvkyni, která patří k předním českým mezzosopranistkám Editu Randovou, dobrý den, vítám vás.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Svou pěveckou kariéru zahájila Edita Randová v Hudebním divadle v Karlíně a ve Státní opeře v Praze, k tomu se dneska v našem povídání jistě taky dostaneme. Jenže v samotném začátku se tak jako vždycky v našem pořadu vrátíme, no, prostě vrátíme se na samotný začátek. Všem přeju příjemné svezení s Tandemem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslím si, že touhle tou úvodní melodií jsem dokumentoval to, co jsem tady vlastně říkal už před chviličkou, že mezzosoprán zní velice příjemně, alespoň tedy mému uchu, i v těchto cikánských melodiích Antonína Dvořáka, které nám právě v úvodu dnešního Tandemu zazpívala Edita Randová. Tak, vrátíme se teď, jak jsem říkal, na samotný začátek, čili Edita Randová se narodila těsně po Vánocích v Praze.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Přesně tak, řekl jste to krásně. Já jsem byla dodatečný dárek k Vánocům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, a do jaké, do jaké rodiny jste se narodila, byla to umělecká rodina nebo.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ne, ne, nebyla to umělecká rodina, otec byl inženýr architekt, podílel se na několika předních projektech v České republice, ale i v zahraničí a máma pracovala v kanceláři jako referentka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a to vaše dětství bylo spíš jaksi poznamenáno tím, že rodiče pracovali od umění hodně vzdálených oborech, anebo jste byla nějakým způsobem, sympatickým způsobem jaksi poznamenaná nějakou třeba známou, kamarádkou, prostě kde se tam to umění vzalo.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Já vlastně vůbec nevím, jak se tam vzalo, protože, jak už jsem řekla, rodiče pracovali vzdáleně od tohoto oboru. Ale já jsem měla hrozně ráda vážnou hudbu už od dětství a vlastně prvně jsem nastoupila, jsem se teda šla podívat na představení do Národního divadla, když mně bylo pět let. Byl to Čert a Káča a máma mně vyprávěla, že mě z toho divadla nemohli dostat, že jsme museli čekat na hlavní představitelku u zadního vchodu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale to je velice ojedinělé, aby dítě v tomhle tom věku už jaksi mělo takové hluboké zájmy. A hlavně tedy o vážnou muziku. O operu. Takže tam musel být nějaký kontakt, možná, já nevím, třeba s nějakými nahrávkami, někdo vám to pouštěl.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Řekla bych, že doma otec poslouchal vážnou hudbu. Tady to je a navíc já, hodně se mně rodiče věnovali, protože já jsem byla dítě, jako by se na tehdejší dobu řeklo, starých rodičů, protože já když jsem se narodila jako první a jediný dítě, tak mámě bylo 43 a tátovi 50.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale dneska je to úplně běžné.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Dneska je to naprosto běžné, ale v tehdejší době to byli tak trošičku exoti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, no, ale takové děti jsou potom strašně rozmazlované, protože, protože jsou opečovávané ještě víc než u těch rodičů, kteří už na ně třeba nebo kteří nemají na ně čas, protože mají ještě pořád vlastní jaksi pocit, že by se měli bavit a tak.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Přesně tak, přesně tak, takže já jsem byla hodně opečovávaná a byla jsem jaksi braná do kulturního života a do společnosti, takže od dětství jsem vlastně byla zvyklá se pohybovat ve společnosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo vás jaksi poprvé zcela vážně zkontaktoval se zpěvem tak, že jste začala třeba už, dejme tomu, se věnovat už třeba jaksi soustředěně.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ano, takže já když jsem vlastně nastoupila do základní školy, do první třídy, tak přišli učitelé z tehdejší Lidové školy umění a dělali různé nábory do této školy a mě vlastně vybrali na zpěv. Já jsem to tehdy nevěděla, říkali prostě, abych zazpívala, tak jsem prý pak přišla domů a řekla jsem mámě, že chtěli na nás, abysme otvírali pusinku a něco zazpívali, tak já jsem zazpívala. Ale nevěděla jsem vlastně nic, proč jsem to dělala a až pak zavolali asi za týden mámě a řekli, že jsem prostě byla vybraná na sólový zpěv na Lidovou školu umění. Takže to byl vlastně můj první takovej kontakt, když jsem v těch šesti letech v tý první třídě začala vlastně po škole docházet na Lidovou školu umění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale když vám to takhle šlo, tak to bylo jasné, že to chcete dělat, nějak se tomu věnovat potom soustavně a nedělat nic jinýho. Nebyla jste třeba, neměla.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Až takhle v těch letech jsem vyprofilovaná nebyla, pak jsem samozřejmě od toho trošičku odběhla, protože mě začala lákat více ta populární hudba, než ta operace, což bych řekla, že bylo daný potom i pubertou. Ale tak asi v těch 15 letech jsem se opět vrátila jako k té opeře, ale znova jsem začala chodit na hodiny zpěvu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale populární muzika vás taky brala, tak kdo byl vaším takovým idolem třeba.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Brala, brala, tak ze zahraničí to byla především skupina ABBA, to jako ty dodneška poslouchám. A z těch našich to pak je určitě Karel Gott.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem si myslel tak spíš jaksi tembrem vašeho hlasu, že by to mohla být třeba Marta Kubišová.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Martu Kubišovou mám strašně ráda, ale Karel Gott.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Karel Gott, to jsou věci. No, tak proč ne, proti gustu žádný dišputát, Karel Gott, to je přece někdo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, zatímco jste poslouchali tady teď příjemnou melodii, tak my si s Editou Randovou povídáme pořád. A to, co jste mně teď tady špitla, to se mi moc líbilo, že v kolika letech jste vyslovila to přání.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
V šesti, v šesti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V šesti, no, tehdy se vás ptali, co byste chtěla k Vánocům. Co jste to řekla?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Šunku a Gotta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šunku a Gotta. To je nádherná kombinace, já si myslím, že Gott se šunkou je skvělej. No, ale pojďme se dál posunout v tom, v té vaší kariéře, protože vy jste potom, vy jste to vzala opravdu jaksi vážně už, tak jste se dostala ke skvělým pěvkyním jako pedagožkám, které vás vedli v další vaší pěvecké kariéře - Miladě Musilové a Martě Boháčové. Kdo vás k nim doporučil třeba.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Tak specielně k paní Musilové, která už je asi 10, 15 let mrtvá, už tehdy to byla paní v letech, bývalá sólistka Národního divadla, tak k té mě doporučil minulý měsíc umřívší pan profesor Jaroslav Horáček, ke kterému jsem chodila strašně krátkou dobu na zpěv a on i vzhledem ke své pracovní vytíženosti mě potom doporučil k paní profesorce Miladě Musilové, takže k tý jsem docházela na hodiny zpěvu. Když paní profesorka Musilová umřela, přešla jsem k paní profesorce Boháčové, kterou mně doporučil právě pracovník Českého rozhlasu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My si, myslím, jméno Marty Boháčové dneska připomeneme ještě v docela hezké souvislosti, ale nebudu předbíhat. Je u nás v českém operním zpěvu mezzosoprán hodně rozšířený, má tradici?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Mezzosoprán bych řekla, že není tak rozšířený, zejména ještě mezzosoprán se rozděluje na lyrický a dramatický a vlastně těch dramatických mezzosopránů, což je můj případ, je strašně málo, protože ten dramatický mezzosoprán musí mít velký, velký rozsah. Tam jsou i jak nízké tóny, abych to řekla laicky, jak nízké tóny, tak vlastně i vejšky, který vlastně už zasahují do sopránového oboru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je nedostatkové zboží.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ano, mezzosopranistky jsou vlastně nedostatkové zboží, protože, jak už jsem říkala, tam vlastně musíte, mezzosoprán je vlastně v překladu půlka sopránu. A ono to opravdu platí, protože vlastně ty vejšky, jak jsem říkala, musíte mít sopránové a ty hloubky altové, takže častokrát mezzosoprán přechází až do toho altu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jste zahajovala svoji pěveckou kariéru, myslím už na prknech jaksi, kariéru v dramatickém umění, tak jste paradoxně nebo možná dost překvapivě, nešla jaksi do nějakého operního domu, ale objevila jste se v Hudebním divadle v Karlíně. To vám někdo nabídnul angažmá, hodil vám někdo lano?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ano, ano, přesně tak, já jsem v té době byla ráda, že jsem měla šanci se, v uvozovkách, někam dostat, protože já jsem vystudovala ekonomickou školu, takže až klavír a operní zpěv jsem vystudovala soukromě. A to vlastně tím, že já jsem ještě po skončení ekonomické školy jsem odešla do kanceláře, v kanceláři jsem dělala referentku letového provozu a po skončení pracovní doby jsem si platila soukromě hodiny klavíru a soukromě klavíry operního zpěvu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím vás, tak to je, to je hezký, protože to je vidět, že ta vaše touha stát se pěvkyní byla velice intenzivní a soustavná, když jste na tom pracovala takhle sama.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ano, přesně tak a proto já se držím, já mám jedno svoje životní motto, není to motto, které jsem si já vymyslela samozřejmě, ale četla jsem ho v nějaké chytré knize a to motto je, že člověk dokáže to, co od sebe očekává. A já většinou dodávám ještě, že já toho od sebe očekávám poměrně dost.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Edita Randová, česká pěvkyně, mezzosopranistka, dneska je doma na nejrůznějších scénách a to jak doma, tak i v cizině, vystupovala v Barceloně, Londýně, Miláně, to bych tady jmenoval hodně dlouho, taky newyorské Carnegie Hall, na festivalech po celém světě, ale víte, mně pořád zajímá ten skok najednou z takového toho jenom koketování s tím uměním a potom k soustavnému už angažmá. To znamená, někdo řekl, někdo vás někde slyšel a řekl, Edito, ty jsi tak dobrá, že to už je na angažmá v Hudebním divadle v Karlíně.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Přesně tak, přesně tak, protože jsem v té době se vlastně pohybovala v kanceláři, vlastně byla jsem taková schizofrenní, vlastně druhá půlka mého těla se pohybovala už v tom operním světě, protože říkám, chodila jsem na soukromé hodiny klavíru a operního zpěvu. A vlastně měla jsem ten kontakt s tím hudebním světem, až pak jsem se seznámila s jedním panem dirigentem a ten mi řekl, já si myslím, že bys měla přijít předzpívat do Hudebního divadla v Karlíně, protože zrovna teďka tam nabíráme mladé zpěvačky, které nejen dobře jaksi vypadají a zpívají, ale i se umí pohybovat, protože bych řekla, si troufnu říct, že i dobře tancuju. Takže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je, jako když to najdete samozřejmě.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
No, já ráda tancuju a hodně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaké bylo, jaká byla vaše první role v Karlíně.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Tak já jsem začínala právě tím, že jsem neměla tu konzervatoř a oni /nesrozumitelné/, protože to byly ještě ty pravidla, kdy jste musel splňovat přesně ty tabulky, tam byla jasně daná tabulky, vzdělání, praxe a podle toho byl dán plat, takže vlastně já jsem začala s tím, že jsem musela začít ve sboru, protože jsem nesplňovala ty určité požadavky, ty určité tabulky, takže vlastně já jsem nastoupila jako úplná eléfka s tím, že vlastně nemám patřičné vzdělání pro hudební svět, takže jsem nastoupila do sboru. Až vlastně pak po ročním působení ve sboru jsem vlastně dostávala první příležitosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A která byla ta první.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Byla to Čipra v Cikánským baronovi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a potom tady mám uvedenou Státní operu v Praze. To byl zase skok ale od operety k opeře.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
To byl skok, to byl skok, který vlastně se udál tak zajímavě, protože já jsem absolvovala soukromé školení operní u paní mé jmenovkyně. Většinou si myslí, že je to moje maminka, protože přesně odpovídá věkově jejím dcerám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Eva Randová myslíte.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
U Evy Randové, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vůbec nic společného nemáte?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Vůbec nic, akorát to, že jsem teda u ní studovala a dojížděla jsem na soukromé hodiny zpěvu do Stuttgartu, krátkou dobu, krátkou dobu, asi tak měsíc, dva, protože opravdu se to nedalo všechno skloubit a ještě časově dojíždět na hodiny zpěvu do Stuttgartu, což samozřejmě jsem tam jezdila sama a sama jsem si řídila, takže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mezi Hudebním divadlem v Karlíně a Státní operou v Praze není geograficky až tak daleko, to člověk dojde i pěšky, ale přece jenom jaksi v repertoáru je to skok, viďte.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Je to obrovskej skok, je to obrovskej skok, bylo to pro mě, tu možnost mně dala paní Randová, které vlastně dodneška za to vděčím, tu příležitost mně dala vlastně tím, že jsem byla jižačka a ona se stala v té době ředitelkou Státní opery Praha a dala mně teda tu příležitost, protože vždycky je potřeba, aby někdo vám hodil to pomocné lano a věřil ve vás a pomohl vám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je hodně pěkných rolí pro mezzosoprán ve světovém operním repertoáru?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Je, je, jsou to nádherné role, ať už je to Verdi, ať už jsou to, já strašně ráda, když v cizině zpívám, propaguju české skladatele, ale musí většinou, když zpívám české skladatele, myslím jako koncert, ne představení, tak většinou ode mě pořadatel chce, abych popsala, o čem to je. Abych prostě buď předem to připravila a poslala jim překlady v italštině nebo v angličtině, anebo přímo, to mě nedávno doběhli na Sicílii, kdy vlastně tam jsem měla recitál s italským klavíristou, protože já už dneska mám klavíristy většinou v těch zemích, kde vystupuju, tak aby se mnou nemusel lítat český klavírista, tak já už v těch zemích mám svoje klavíristy, se kterýma jsem vlastně v kontaktu. A vystupovala jsem se svým italským kolegou klavíristou na Sicílii v divadle a tam mě doběhl pořadatel, který mně řekl čtvrt hodiny před začátkem koncertu, hele, ty mluvíš výborně italsky, takže ty před každým tím cyklem těch písní prostě popíšeš těm posluchačům v sále, o čem to dílo je. No, orosila jsem se teda hrozně, ale dopadlo to dobře, protože jako si troufnu říct, že italsky mluvím jako česky, takže jsem to teda všechno popsala v italštině.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím, tak jaký problém. Víte co, a já toho využiju a teď byste nám mohla popsat, co si poslechneme teď. Sice česky, nemusí to být italsky, tak co nás tam čeká teď?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ano, je to píseň Pargy, říkají tomu heroická píseň Pargy, samozřejmě můj oblíbený skladatel Antonín Dvořák a jsou to tři novořecké písně.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a teď mě zajímá, kdo se z českých komiků, z klasiků českého humoru líbí českým mezzosopranistkám, tedy konkrétně alespoň Editě Randové.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Vlasta Burian, na toho nenechám dopustit. Všechny filmy jsem si koupila, které vyšly na DVD, a přesto, že často tyto filmy jsou opakovaný právě v období svátků, nenechám si to ujít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dobře, tak dneska si můžeme něco z toho, co Vlasta Burian natočil, poslechnout.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V dnešním Tandemu, v němž je hostem ve studiu mezzosopranistka Edita Randová zaznělo už jméno jiné slavné české pěvkyně Marty Boháčové a jestli se všechno podařilo a spojení telefonní by mělo teď fungovat, tak by paní Boháčová měla být na druhé straně našeho spojení. Povedlo se? Haló?
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Ano, dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, paní Marto.
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Pane Rosák, děkuji, že voláte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Srdečně vás zdravíme a já mám hrozně velikou radost, že se zase slyšíme. Tak paní Marto, chci se zeptat, vy spolupracujete pořád ještě s Editou Randovou. Řekněte, ona k vám, jak se přiznala, dvakrát týdně chodí na hodiny, je vzornou žačkou pořád?
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Ano, tak to ráda zodpovím tuto otázku, protože ona je velmi talentovaná, má nádherný barevný hlas a pracuje, snaží se, je pilná, je sebekritická, takže ta práce s ní je opravdu radost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, ona vás tady poslouchá a usmívá se radostí, to vám řeknu taky rovnou.
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Sedm let s ní pracuji, víte, a pro normálního laika by se třeba zdálo, proč tak dlouho, když už je hotová zpěvačka, proč se ještě učí. Tak to bych ráda zodpověděla, že dokud člověk aktivně zpívá, musí být neustále pod kontrolou. Je to jako se sportovci, kteří když prostě jsou na vrcholu a i dělají různé soutěže a závody, tak musí mít pořád trenéra, protože sám to člověk tak neodhadne a ten druhý, to druhé ucho je nesmírně důležitý, aby nesklouzlo se do nějakých nešvarů nebo věcí, který tomu hlasu neprospívají. A potom na repertoáru, který prostě se nově, nově studuje, je potřeba taky pracovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to říkala právě Edita Randová, která vás tady teď napjatě poslouchá, že vždycky když má před nějakým důležitým koncertem, tak si ten repertoár s vámi projede. Tak a teď se vás, Edito, zeptám naopak, jaká je paní profesorka Marta Boháčová kantorka, pedagožka.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Tak, samozřejmě, samozřejmě, že vynikající pedagožka, to už mluví za to, že jí důvěřuju a že dvakrát týdně docházím na hodiny zpěvu, ale myslím si, že není, není jenom pedagožka, ale myslím si, že je i vynikající psycholog, protože dokáže, dokáže odhadnout, co zrovna člověk cítí a v jaké je náladě. A jak až může na toho člověka ten den naložit nebo nemůže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, paní Marto, že vás těší určitě pracovat s Editou Randovou i proto, že v podstatě vy jste takové podobné typy. Myslím si, jaksi i fyziognomicky jste byla vždycky taková.
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Ano, někteří si myslí, že jsme prostě matka s dcerou.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Na posledním koncertě si to mysleli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já, jak si vás tak představuju, teď sice vás jenom slyším, ale tak si myslím, že jste naprosto podobné typy, takže si myslím, že máte hodně co předat Editě Randové.
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Äno, a dělám to ráda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je poznat. Moc vám děkuju za vaše příjemné povídání, ať se všechno daří. Tak, mějte se moc hezky a na shledanou.
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Vy taky, na shledanou.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Na shledanou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vypadá z povídání s pěvkyní Editou Randovou, že se jí všechno daří, že je to v podstatě ta kariéra bezproblémová, ale mám takový pocit, že i vám pěvkyni taky nebylo někdy úplně do zpěvu, že byly chvíle, kdy, kdy se třeba jaksi ne všechno úplně stoprocentně dařilo, viďte.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
To určitě, to určitě byly, klidně o těch okamžicích můžu mluvit, protože když některá pěvkyně tvrdí, že se jí to nestalo, tak lže. Protože například pokud můžu říct jeden příběh teda z ciziny a jeden z České republiky, tak mně se to stalo v České republice před několika lety, jsem měla operní recitál, všechno bylo v pořádku, až jsem se dostala k árii Samsona a Dalily. Árie Dalily ze třetího dějství, Camille Saint-Saëns, hudební skladatel. A před tou árií, před touto árií, protože ona trvá poměrně dlouho, skoro pět minut, jsem si odskočila do šatny, abych se napila a opravdu jako v té rychlosti, abych nenechala publikum zbytečně dlouho čekat, jsem, pořadatel mně připravil kávu, klasického turka a minerálku. A já jsem si odskočila do té šatny, kopla jsem do sebe ten jeden lok té kávy, samozřejmě téměř poslední lok i s tím lógrem, teď jsem to zapila tou minerálkou, vrátila jsem se na pódium a začala jsem zpívat ve francouzštině Samsona a Dalilu. Můžu vám říct, že to, co jsem prožívala, já normálně jsem nepotící se typ, ale já jsem byla úplně všude mokrá, protože já už jsem, to už prostě jsem zpívala absolutně automaticky, ty slova nevím, kde se mi vůbec brala, jak se mně vybavovaly někde z podvědomí, protože jednak ten lógr se mi usadil v krku, takže já jsem si potřebovala polknout, protože jsem úplně cejtila, jak to tam škrábe a teďka ještě ty bublinky z té minerálky mě jaksi nadýmaly. Takže dvě neskutečné kombinace, kdy já jsem úplně cítila, že viditelně mně musí lézt oči z důlku, kdy jsem do těch not koukala úplně zoufale, kolik ještě stránek mně chybí odzpívat, až teda nakonec jsem musela tu árii přerušit. Musela, to už se nedalo. Takže já jsem to vzala velice sportovně a omluvila jsem se posluchačům, vysvětlila jsem jim to, řekla jsem jim vlastně, co se stalo, že jsem se opravdu teďka vzadu lokla té kávy a oni, naopak jsem sklidila potlesk a řekla jsem, že jestli mi teda dovolí, tak že bysme tu árii začali od začátku s klavíristou. Oni, že samozřejmě všechno v pořádku, takže jsem úplně v pohodě, prostě naopak jsem sklidila potlesk, obecenstvo pochopilo, jela jsem od začátku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Publikum mělo navíc za svoje peníze ještě delší koncert.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ještě delší koncert o půlku jedné árie. A to zahraničí, to bylo, že jsem strašně dlouho čekala, pravděpodobně možná i psychika v tom zahrála svojí roli, protože jsem hrozně dlouho čekala na potvrzení svých vánočních koncertů v Austrálii. To se psal rok 2002 a konečně, když mně potvrdili ty koncerty, že teda odlétám do Sydney a do Canberry na vánoční koncerty, kde jsem teda mimochodem reprezentovala Českou republiku, tak že jsem to měla i s přijetím velvyslance a podobných poct, tak všechno bylo v pořádku, byla jsem připravena, foniatr mě připravil, ale samozřejmě v období, kdy jsem odlítala tady odtud v kožichu, protože my máme prosinec, tak v Austrálii je 28 stupňů. Já jsem přilétla do Austrálie, měla jsem, agent byl, ve smlouvě bylo, že mám 4 dni na aklimatizaci, to si dal agent normálně do smlouvy, protože já jsem přilítla do Austrálie, sundala jsem kožich, oblékla jsem letní oblečení a druhý jsem začala cítit neskutečnou bolest v krku, kromě škrábání vlastně i kolísání hlasu, šla jsem za tou agentkou druhý den a ona mně říkala, ona mně říkala, já jsem jí říkala, hele, je to nějaký špatný, prostě necejtím se vůbec dobře, bolí mě v krku. Ona to samozřejmě byla kromě i toho vypjatýho, že letíte reprezentovat Českou republiku a tak, tak to samozřejmě byla i ta rychlá změna těch teplot, protože jsem byla 26 hodin v letadle. Letěla jsem přes Vídeň a přes Kuala Lumpur. Takže i ta rychlá změna během 26 hodin se na tom podepsala. Teďka ta zodpovědnost, že jo, že letíte támhle reprezentovat Českou republiku a takže to bylo hodně jako psychicky náročný. A ona mně řekla, no, tohle to vůbec neříkej, že je ti špatně, protože, protože ministerstvo zahraničních věcí navíc v té době platilo na reprezentaci moji letenku. Takže přiletět do Austrálie a říct, že nemůžete zpívat, protože vám není dobře, prostě nebylo úplně to nejlepší. Naštěstí zavolali místního lékaře, který udělal všechno, co mohl, koncerty dopadly výborně, vlastně už třetí, čtvrtej, tohle se stalo druhej den, takže třetí, čtvrtej den už jsem byla úplně v pohodě, pátej, šestej den jsem měla ty vánoční koncerty v Cannbeře a v Sydney St. Andrew's Cathedral, katedrála plná, všechno v pořádku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Slavná píseň Antonína Dvořáka Když mne stará matka v provedení mého dnešního hosta Edity Randové už pomaličku signalizuje, že se budeme pro dnešek loučit. Ale než tak učiníme, tak pochopitelně nezůstanete, Edito, ušetřena toho, abyste se trošičku vyzpovídala, co vás čeká, protože jste neustále žádaná, já se nedivím, jednak jste skvělá zpěvačka, potom jste půvabná žena, mimochodem taky jste tváří italské kosmetiky. Nemůžeme sice říkat které, ale z toho je poznat, že prostě Italové si zvolili ženu, která si to zaslouží, tak co vás čeká?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Takže v nejbližší době mě čeká vystoupení v Barceloně, kde mě doprovodí, tentokrát to bude s klavírem, kde budu zpívat španělské skladatele Xaviera Montsalvatge a Manuela de Fallu, který mám moc ráda. Doprovodí mě španělská klavíristka. Poté mám Mexiko, Mexico City, tam vystupuji s orchestrem, kde opět zpívám české skladatele, oblíbeného Antonína Dvořáka. Poté, pokud se nemýlím, jsem v Bergenu, v Norsku, to v současné době studuji písně Edvarda Griega, protože jsem vlastně hlavní host Griegova festivalu v Bergenu a potom už obligátně několik festivalů v Itálii. Na závěr, pokud, to už jsem se rychle dostala ke konci letošního roku, a to mám vánoční koncert v hotelu Hilton s Varhanem Orchestrovičem Bauerem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jak je vidět, tak Edita Randová se nalítá teda opravdu. To je celý svět v kostce, dalo by se říct, ale takový už je úděl a já myslím, že úděl, který miluje každý kumštýř, který je ve světě žádaný. Takže já vám přeju, Edito, aby vám to pořád takhle krásně zpívalo, abyste pořád byla umělkyní, která je vítaná na všech světových pódiích a samozřejmě také žádaná. Edita Randová nám dnes zpívala a také povídala a já vám za to moc děkuju, na dnešním Tandemu. Díky a na shledanou.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Já také děkuji za pozvání, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Hezkou chvilku u rádia přeje všem Jan Rosák. No, a kdopak je můj dnešní host, nejprve asi raději několik základních informací pro naprosto neinformované posluchače, kterých je ovšem nesporně menšina. Tak tedy mezzosoprán, to je hlasový obor ležící mezi sopránem a altem. Oproti sopránu má temnější barvu tónu a níže položený tónový rozsah, proto zní někomu, třeba mně, mnohem příjemněji, než třeba vyšší ženské hlasy. A já jsem rád, že dnes na Tandemu mohu přivítat pěvkyni, která patří k předním českým mezzosopranistkám Editu Randovou, dobrý den, vítám vás.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Svou pěveckou kariéru zahájila Edita Randová v Hudebním divadle v Karlíně a ve Státní opeře v Praze, k tomu se dneska v našem povídání jistě taky dostaneme. Jenže v samotném začátku se tak jako vždycky v našem pořadu vrátíme, no, prostě vrátíme se na samotný začátek. Všem přeju příjemné svezení s Tandemem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslím si, že touhle tou úvodní melodií jsem dokumentoval to, co jsem tady vlastně říkal už před chviličkou, že mezzosoprán zní velice příjemně, alespoň tedy mému uchu, i v těchto cikánských melodiích Antonína Dvořáka, které nám právě v úvodu dnešního Tandemu zazpívala Edita Randová. Tak, vrátíme se teď, jak jsem říkal, na samotný začátek, čili Edita Randová se narodila těsně po Vánocích v Praze.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Přesně tak, řekl jste to krásně. Já jsem byla dodatečný dárek k Vánocům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, a do jaké, do jaké rodiny jste se narodila, byla to umělecká rodina nebo.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ne, ne, nebyla to umělecká rodina, otec byl inženýr architekt, podílel se na několika předních projektech v České republice, ale i v zahraničí a máma pracovala v kanceláři jako referentka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a to vaše dětství bylo spíš jaksi poznamenáno tím, že rodiče pracovali od umění hodně vzdálených oborech, anebo jste byla nějakým způsobem, sympatickým způsobem jaksi poznamenaná nějakou třeba známou, kamarádkou, prostě kde se tam to umění vzalo.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Já vlastně vůbec nevím, jak se tam vzalo, protože, jak už jsem řekla, rodiče pracovali vzdáleně od tohoto oboru. Ale já jsem měla hrozně ráda vážnou hudbu už od dětství a vlastně prvně jsem nastoupila, jsem se teda šla podívat na představení do Národního divadla, když mně bylo pět let. Byl to Čert a Káča a máma mně vyprávěla, že mě z toho divadla nemohli dostat, že jsme museli čekat na hlavní představitelku u zadního vchodu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale to je velice ojedinělé, aby dítě v tomhle tom věku už jaksi mělo takové hluboké zájmy. A hlavně tedy o vážnou muziku. O operu. Takže tam musel být nějaký kontakt, možná, já nevím, třeba s nějakými nahrávkami, někdo vám to pouštěl.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Řekla bych, že doma otec poslouchal vážnou hudbu. Tady to je a navíc já, hodně se mně rodiče věnovali, protože já jsem byla dítě, jako by se na tehdejší dobu řeklo, starých rodičů, protože já když jsem se narodila jako první a jediný dítě, tak mámě bylo 43 a tátovi 50.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale dneska je to úplně běžné.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Dneska je to naprosto běžné, ale v tehdejší době to byli tak trošičku exoti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, no, ale takové děti jsou potom strašně rozmazlované, protože, protože jsou opečovávané ještě víc než u těch rodičů, kteří už na ně třeba nebo kteří nemají na ně čas, protože mají ještě pořád vlastní jaksi pocit, že by se měli bavit a tak.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Přesně tak, přesně tak, takže já jsem byla hodně opečovávaná a byla jsem jaksi braná do kulturního života a do společnosti, takže od dětství jsem vlastně byla zvyklá se pohybovat ve společnosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo vás jaksi poprvé zcela vážně zkontaktoval se zpěvem tak, že jste začala třeba už, dejme tomu, se věnovat už třeba jaksi soustředěně.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ano, takže já když jsem vlastně nastoupila do základní školy, do první třídy, tak přišli učitelé z tehdejší Lidové školy umění a dělali různé nábory do této školy a mě vlastně vybrali na zpěv. Já jsem to tehdy nevěděla, říkali prostě, abych zazpívala, tak jsem prý pak přišla domů a řekla jsem mámě, že chtěli na nás, abysme otvírali pusinku a něco zazpívali, tak já jsem zazpívala. Ale nevěděla jsem vlastně nic, proč jsem to dělala a až pak zavolali asi za týden mámě a řekli, že jsem prostě byla vybraná na sólový zpěv na Lidovou školu umění. Takže to byl vlastně můj první takovej kontakt, když jsem v těch šesti letech v tý první třídě začala vlastně po škole docházet na Lidovou školu umění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale když vám to takhle šlo, tak to bylo jasné, že to chcete dělat, nějak se tomu věnovat potom soustavně a nedělat nic jinýho. Nebyla jste třeba, neměla.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Až takhle v těch letech jsem vyprofilovaná nebyla, pak jsem samozřejmě od toho trošičku odběhla, protože mě začala lákat více ta populární hudba, než ta operace, což bych řekla, že bylo daný potom i pubertou. Ale tak asi v těch 15 letech jsem se opět vrátila jako k té opeře, ale znova jsem začala chodit na hodiny zpěvu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale populární muzika vás taky brala, tak kdo byl vaším takovým idolem třeba.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Brala, brala, tak ze zahraničí to byla především skupina ABBA, to jako ty dodneška poslouchám. A z těch našich to pak je určitě Karel Gott.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem si myslel tak spíš jaksi tembrem vašeho hlasu, že by to mohla být třeba Marta Kubišová.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Martu Kubišovou mám strašně ráda, ale Karel Gott.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Karel Gott, to jsou věci. No, tak proč ne, proti gustu žádný dišputát, Karel Gott, to je přece někdo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, zatímco jste poslouchali tady teď příjemnou melodii, tak my si s Editou Randovou povídáme pořád. A to, co jste mně teď tady špitla, to se mi moc líbilo, že v kolika letech jste vyslovila to přání.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
V šesti, v šesti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V šesti, no, tehdy se vás ptali, co byste chtěla k Vánocům. Co jste to řekla?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Šunku a Gotta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šunku a Gotta. To je nádherná kombinace, já si myslím, že Gott se šunkou je skvělej. No, ale pojďme se dál posunout v tom, v té vaší kariéře, protože vy jste potom, vy jste to vzala opravdu jaksi vážně už, tak jste se dostala ke skvělým pěvkyním jako pedagožkám, které vás vedli v další vaší pěvecké kariéře - Miladě Musilové a Martě Boháčové. Kdo vás k nim doporučil třeba.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Tak specielně k paní Musilové, která už je asi 10, 15 let mrtvá, už tehdy to byla paní v letech, bývalá sólistka Národního divadla, tak k té mě doporučil minulý měsíc umřívší pan profesor Jaroslav Horáček, ke kterému jsem chodila strašně krátkou dobu na zpěv a on i vzhledem ke své pracovní vytíženosti mě potom doporučil k paní profesorce Miladě Musilové, takže k tý jsem docházela na hodiny zpěvu. Když paní profesorka Musilová umřela, přešla jsem k paní profesorce Boháčové, kterou mně doporučil právě pracovník Českého rozhlasu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My si, myslím, jméno Marty Boháčové dneska připomeneme ještě v docela hezké souvislosti, ale nebudu předbíhat. Je u nás v českém operním zpěvu mezzosoprán hodně rozšířený, má tradici?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Mezzosoprán bych řekla, že není tak rozšířený, zejména ještě mezzosoprán se rozděluje na lyrický a dramatický a vlastně těch dramatických mezzosopránů, což je můj případ, je strašně málo, protože ten dramatický mezzosoprán musí mít velký, velký rozsah. Tam jsou i jak nízké tóny, abych to řekla laicky, jak nízké tóny, tak vlastně i vejšky, který vlastně už zasahují do sopránového oboru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je nedostatkové zboží.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ano, mezzosopranistky jsou vlastně nedostatkové zboží, protože, jak už jsem říkala, tam vlastně musíte, mezzosoprán je vlastně v překladu půlka sopránu. A ono to opravdu platí, protože vlastně ty vejšky, jak jsem říkala, musíte mít sopránové a ty hloubky altové, takže častokrát mezzosoprán přechází až do toho altu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jste zahajovala svoji pěveckou kariéru, myslím už na prknech jaksi, kariéru v dramatickém umění, tak jste paradoxně nebo možná dost překvapivě, nešla jaksi do nějakého operního domu, ale objevila jste se v Hudebním divadle v Karlíně. To vám někdo nabídnul angažmá, hodil vám někdo lano?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ano, ano, přesně tak, já jsem v té době byla ráda, že jsem měla šanci se, v uvozovkách, někam dostat, protože já jsem vystudovala ekonomickou školu, takže až klavír a operní zpěv jsem vystudovala soukromě. A to vlastně tím, že já jsem ještě po skončení ekonomické školy jsem odešla do kanceláře, v kanceláři jsem dělala referentku letového provozu a po skončení pracovní doby jsem si platila soukromě hodiny klavíru a soukromě klavíry operního zpěvu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím vás, tak to je, to je hezký, protože to je vidět, že ta vaše touha stát se pěvkyní byla velice intenzivní a soustavná, když jste na tom pracovala takhle sama.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ano, přesně tak a proto já se držím, já mám jedno svoje životní motto, není to motto, které jsem si já vymyslela samozřejmě, ale četla jsem ho v nějaké chytré knize a to motto je, že člověk dokáže to, co od sebe očekává. A já většinou dodávám ještě, že já toho od sebe očekávám poměrně dost.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Edita Randová, česká pěvkyně, mezzosopranistka, dneska je doma na nejrůznějších scénách a to jak doma, tak i v cizině, vystupovala v Barceloně, Londýně, Miláně, to bych tady jmenoval hodně dlouho, taky newyorské Carnegie Hall, na festivalech po celém světě, ale víte, mně pořád zajímá ten skok najednou z takového toho jenom koketování s tím uměním a potom k soustavnému už angažmá. To znamená, někdo řekl, někdo vás někde slyšel a řekl, Edito, ty jsi tak dobrá, že to už je na angažmá v Hudebním divadle v Karlíně.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Přesně tak, přesně tak, protože jsem v té době se vlastně pohybovala v kanceláři, vlastně byla jsem taková schizofrenní, vlastně druhá půlka mého těla se pohybovala už v tom operním světě, protože říkám, chodila jsem na soukromé hodiny klavíru a operního zpěvu. A vlastně měla jsem ten kontakt s tím hudebním světem, až pak jsem se seznámila s jedním panem dirigentem a ten mi řekl, já si myslím, že bys měla přijít předzpívat do Hudebního divadla v Karlíně, protože zrovna teďka tam nabíráme mladé zpěvačky, které nejen dobře jaksi vypadají a zpívají, ale i se umí pohybovat, protože bych řekla, si troufnu říct, že i dobře tancuju. Takže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je, jako když to najdete samozřejmě.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
No, já ráda tancuju a hodně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaké bylo, jaká byla vaše první role v Karlíně.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Tak já jsem začínala právě tím, že jsem neměla tu konzervatoř a oni /nesrozumitelné/, protože to byly ještě ty pravidla, kdy jste musel splňovat přesně ty tabulky, tam byla jasně daná tabulky, vzdělání, praxe a podle toho byl dán plat, takže vlastně já jsem začala s tím, že jsem musela začít ve sboru, protože jsem nesplňovala ty určité požadavky, ty určité tabulky, takže vlastně já jsem nastoupila jako úplná eléfka s tím, že vlastně nemám patřičné vzdělání pro hudební svět, takže jsem nastoupila do sboru. Až vlastně pak po ročním působení ve sboru jsem vlastně dostávala první příležitosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A která byla ta první.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Byla to Čipra v Cikánským baronovi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a potom tady mám uvedenou Státní operu v Praze. To byl zase skok ale od operety k opeře.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
To byl skok, to byl skok, který vlastně se udál tak zajímavě, protože já jsem absolvovala soukromé školení operní u paní mé jmenovkyně. Většinou si myslí, že je to moje maminka, protože přesně odpovídá věkově jejím dcerám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Eva Randová myslíte.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
U Evy Randové, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vůbec nic společného nemáte?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Vůbec nic, akorát to, že jsem teda u ní studovala a dojížděla jsem na soukromé hodiny zpěvu do Stuttgartu, krátkou dobu, krátkou dobu, asi tak měsíc, dva, protože opravdu se to nedalo všechno skloubit a ještě časově dojíždět na hodiny zpěvu do Stuttgartu, což samozřejmě jsem tam jezdila sama a sama jsem si řídila, takže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mezi Hudebním divadlem v Karlíně a Státní operou v Praze není geograficky až tak daleko, to člověk dojde i pěšky, ale přece jenom jaksi v repertoáru je to skok, viďte.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Je to obrovskej skok, je to obrovskej skok, bylo to pro mě, tu možnost mně dala paní Randová, které vlastně dodneška za to vděčím, tu příležitost mně dala vlastně tím, že jsem byla jižačka a ona se stala v té době ředitelkou Státní opery Praha a dala mně teda tu příležitost, protože vždycky je potřeba, aby někdo vám hodil to pomocné lano a věřil ve vás a pomohl vám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je hodně pěkných rolí pro mezzosoprán ve světovém operním repertoáru?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Je, je, jsou to nádherné role, ať už je to Verdi, ať už jsou to, já strašně ráda, když v cizině zpívám, propaguju české skladatele, ale musí většinou, když zpívám české skladatele, myslím jako koncert, ne představení, tak většinou ode mě pořadatel chce, abych popsala, o čem to je. Abych prostě buď předem to připravila a poslala jim překlady v italštině nebo v angličtině, anebo přímo, to mě nedávno doběhli na Sicílii, kdy vlastně tam jsem měla recitál s italským klavíristou, protože já už dneska mám klavíristy většinou v těch zemích, kde vystupuju, tak aby se mnou nemusel lítat český klavírista, tak já už v těch zemích mám svoje klavíristy, se kterýma jsem vlastně v kontaktu. A vystupovala jsem se svým italským kolegou klavíristou na Sicílii v divadle a tam mě doběhl pořadatel, který mně řekl čtvrt hodiny před začátkem koncertu, hele, ty mluvíš výborně italsky, takže ty před každým tím cyklem těch písní prostě popíšeš těm posluchačům v sále, o čem to dílo je. No, orosila jsem se teda hrozně, ale dopadlo to dobře, protože jako si troufnu říct, že italsky mluvím jako česky, takže jsem to teda všechno popsala v italštině.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím, tak jaký problém. Víte co, a já toho využiju a teď byste nám mohla popsat, co si poslechneme teď. Sice česky, nemusí to být italsky, tak co nás tam čeká teď?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ano, je to píseň Pargy, říkají tomu heroická píseň Pargy, samozřejmě můj oblíbený skladatel Antonín Dvořák a jsou to tři novořecké písně.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a teď mě zajímá, kdo se z českých komiků, z klasiků českého humoru líbí českým mezzosopranistkám, tedy konkrétně alespoň Editě Randové.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Vlasta Burian, na toho nenechám dopustit. Všechny filmy jsem si koupila, které vyšly na DVD, a přesto, že často tyto filmy jsou opakovaný právě v období svátků, nenechám si to ujít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dobře, tak dneska si můžeme něco z toho, co Vlasta Burian natočil, poslechnout.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V dnešním Tandemu, v němž je hostem ve studiu mezzosopranistka Edita Randová zaznělo už jméno jiné slavné české pěvkyně Marty Boháčové a jestli se všechno podařilo a spojení telefonní by mělo teď fungovat, tak by paní Boháčová měla být na druhé straně našeho spojení. Povedlo se? Haló?
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Ano, dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, paní Marto.
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Pane Rosák, děkuji, že voláte.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Srdečně vás zdravíme a já mám hrozně velikou radost, že se zase slyšíme. Tak paní Marto, chci se zeptat, vy spolupracujete pořád ještě s Editou Randovou. Řekněte, ona k vám, jak se přiznala, dvakrát týdně chodí na hodiny, je vzornou žačkou pořád?
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Ano, tak to ráda zodpovím tuto otázku, protože ona je velmi talentovaná, má nádherný barevný hlas a pracuje, snaží se, je pilná, je sebekritická, takže ta práce s ní je opravdu radost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, ona vás tady poslouchá a usmívá se radostí, to vám řeknu taky rovnou.
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Sedm let s ní pracuji, víte, a pro normálního laika by se třeba zdálo, proč tak dlouho, když už je hotová zpěvačka, proč se ještě učí. Tak to bych ráda zodpověděla, že dokud člověk aktivně zpívá, musí být neustále pod kontrolou. Je to jako se sportovci, kteří když prostě jsou na vrcholu a i dělají různé soutěže a závody, tak musí mít pořád trenéra, protože sám to člověk tak neodhadne a ten druhý, to druhé ucho je nesmírně důležitý, aby nesklouzlo se do nějakých nešvarů nebo věcí, který tomu hlasu neprospívají. A potom na repertoáru, který prostě se nově, nově studuje, je potřeba taky pracovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to říkala právě Edita Randová, která vás tady teď napjatě poslouchá, že vždycky když má před nějakým důležitým koncertem, tak si ten repertoár s vámi projede. Tak a teď se vás, Edito, zeptám naopak, jaká je paní profesorka Marta Boháčová kantorka, pedagožka.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Tak, samozřejmě, samozřejmě, že vynikající pedagožka, to už mluví za to, že jí důvěřuju a že dvakrát týdně docházím na hodiny zpěvu, ale myslím si, že není, není jenom pedagožka, ale myslím si, že je i vynikající psycholog, protože dokáže, dokáže odhadnout, co zrovna člověk cítí a v jaké je náladě. A jak až může na toho člověka ten den naložit nebo nemůže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, paní Marto, že vás těší určitě pracovat s Editou Randovou i proto, že v podstatě vy jste takové podobné typy. Myslím si, jaksi i fyziognomicky jste byla vždycky taková.
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Ano, někteří si myslí, že jsme prostě matka s dcerou.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Na posledním koncertě si to mysleli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já, jak si vás tak představuju, teď sice vás jenom slyším, ale tak si myslím, že jste naprosto podobné typy, takže si myslím, že máte hodně co předat Editě Randové.
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Äno, a dělám to ráda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je poznat. Moc vám děkuju za vaše příjemné povídání, ať se všechno daří. Tak, mějte se moc hezky a na shledanou.
Marta BOHÁČOVÁ, pěvkyně
--------------------
Vy taky, na shledanou.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Na shledanou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vypadá z povídání s pěvkyní Editou Randovou, že se jí všechno daří, že je to v podstatě ta kariéra bezproblémová, ale mám takový pocit, že i vám pěvkyni taky nebylo někdy úplně do zpěvu, že byly chvíle, kdy, kdy se třeba jaksi ne všechno úplně stoprocentně dařilo, viďte.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
To určitě, to určitě byly, klidně o těch okamžicích můžu mluvit, protože když některá pěvkyně tvrdí, že se jí to nestalo, tak lže. Protože například pokud můžu říct jeden příběh teda z ciziny a jeden z České republiky, tak mně se to stalo v České republice před několika lety, jsem měla operní recitál, všechno bylo v pořádku, až jsem se dostala k árii Samsona a Dalily. Árie Dalily ze třetího dějství, Camille Saint-Saëns, hudební skladatel. A před tou árií, před touto árií, protože ona trvá poměrně dlouho, skoro pět minut, jsem si odskočila do šatny, abych se napila a opravdu jako v té rychlosti, abych nenechala publikum zbytečně dlouho čekat, jsem, pořadatel mně připravil kávu, klasického turka a minerálku. A já jsem si odskočila do té šatny, kopla jsem do sebe ten jeden lok té kávy, samozřejmě téměř poslední lok i s tím lógrem, teď jsem to zapila tou minerálkou, vrátila jsem se na pódium a začala jsem zpívat ve francouzštině Samsona a Dalilu. Můžu vám říct, že to, co jsem prožívala, já normálně jsem nepotící se typ, ale já jsem byla úplně všude mokrá, protože já už jsem, to už prostě jsem zpívala absolutně automaticky, ty slova nevím, kde se mi vůbec brala, jak se mně vybavovaly někde z podvědomí, protože jednak ten lógr se mi usadil v krku, takže já jsem si potřebovala polknout, protože jsem úplně cejtila, jak to tam škrábe a teďka ještě ty bublinky z té minerálky mě jaksi nadýmaly. Takže dvě neskutečné kombinace, kdy já jsem úplně cítila, že viditelně mně musí lézt oči z důlku, kdy jsem do těch not koukala úplně zoufale, kolik ještě stránek mně chybí odzpívat, až teda nakonec jsem musela tu árii přerušit. Musela, to už se nedalo. Takže já jsem to vzala velice sportovně a omluvila jsem se posluchačům, vysvětlila jsem jim to, řekla jsem jim vlastně, co se stalo, že jsem se opravdu teďka vzadu lokla té kávy a oni, naopak jsem sklidila potlesk a řekla jsem, že jestli mi teda dovolí, tak že bysme tu árii začali od začátku s klavíristou. Oni, že samozřejmě všechno v pořádku, takže jsem úplně v pohodě, prostě naopak jsem sklidila potlesk, obecenstvo pochopilo, jela jsem od začátku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Publikum mělo navíc za svoje peníze ještě delší koncert.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Ještě delší koncert o půlku jedné árie. A to zahraničí, to bylo, že jsem strašně dlouho čekala, pravděpodobně možná i psychika v tom zahrála svojí roli, protože jsem hrozně dlouho čekala na potvrzení svých vánočních koncertů v Austrálii. To se psal rok 2002 a konečně, když mně potvrdili ty koncerty, že teda odlétám do Sydney a do Canberry na vánoční koncerty, kde jsem teda mimochodem reprezentovala Českou republiku, tak že jsem to měla i s přijetím velvyslance a podobných poct, tak všechno bylo v pořádku, byla jsem připravena, foniatr mě připravil, ale samozřejmě v období, kdy jsem odlítala tady odtud v kožichu, protože my máme prosinec, tak v Austrálii je 28 stupňů. Já jsem přilétla do Austrálie, měla jsem, agent byl, ve smlouvě bylo, že mám 4 dni na aklimatizaci, to si dal agent normálně do smlouvy, protože já jsem přilítla do Austrálie, sundala jsem kožich, oblékla jsem letní oblečení a druhý jsem začala cítit neskutečnou bolest v krku, kromě škrábání vlastně i kolísání hlasu, šla jsem za tou agentkou druhý den a ona mně říkala, ona mně říkala, já jsem jí říkala, hele, je to nějaký špatný, prostě necejtím se vůbec dobře, bolí mě v krku. Ona to samozřejmě byla kromě i toho vypjatýho, že letíte reprezentovat Českou republiku a tak, tak to samozřejmě byla i ta rychlá změna těch teplot, protože jsem byla 26 hodin v letadle. Letěla jsem přes Vídeň a přes Kuala Lumpur. Takže i ta rychlá změna během 26 hodin se na tom podepsala. Teďka ta zodpovědnost, že jo, že letíte támhle reprezentovat Českou republiku a takže to bylo hodně jako psychicky náročný. A ona mně řekla, no, tohle to vůbec neříkej, že je ti špatně, protože, protože ministerstvo zahraničních věcí navíc v té době platilo na reprezentaci moji letenku. Takže přiletět do Austrálie a říct, že nemůžete zpívat, protože vám není dobře, prostě nebylo úplně to nejlepší. Naštěstí zavolali místního lékaře, který udělal všechno, co mohl, koncerty dopadly výborně, vlastně už třetí, čtvrtej, tohle se stalo druhej den, takže třetí, čtvrtej den už jsem byla úplně v pohodě, pátej, šestej den jsem měla ty vánoční koncerty v Cannbeře a v Sydney St. Andrew's Cathedral, katedrála plná, všechno v pořádku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Slavná píseň Antonína Dvořáka Když mne stará matka v provedení mého dnešního hosta Edity Randové už pomaličku signalizuje, že se budeme pro dnešek loučit. Ale než tak učiníme, tak pochopitelně nezůstanete, Edito, ušetřena toho, abyste se trošičku vyzpovídala, co vás čeká, protože jste neustále žádaná, já se nedivím, jednak jste skvělá zpěvačka, potom jste půvabná žena, mimochodem taky jste tváří italské kosmetiky. Nemůžeme sice říkat které, ale z toho je poznat, že prostě Italové si zvolili ženu, která si to zaslouží, tak co vás čeká?
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Takže v nejbližší době mě čeká vystoupení v Barceloně, kde mě doprovodí, tentokrát to bude s klavírem, kde budu zpívat španělské skladatele Xaviera Montsalvatge a Manuela de Fallu, který mám moc ráda. Doprovodí mě španělská klavíristka. Poté mám Mexiko, Mexico City, tam vystupuji s orchestrem, kde opět zpívám české skladatele, oblíbeného Antonína Dvořáka. Poté, pokud se nemýlím, jsem v Bergenu, v Norsku, to v současné době studuji písně Edvarda Griega, protože jsem vlastně hlavní host Griegova festivalu v Bergenu a potom už obligátně několik festivalů v Itálii. Na závěr, pokud, to už jsem se rychle dostala ke konci letošního roku, a to mám vánoční koncert v hotelu Hilton s Varhanem Orchestrovičem Bauerem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jak je vidět, tak Edita Randová se nalítá teda opravdu. To je celý svět v kostce, dalo by se říct, ale takový už je úděl a já myslím, že úděl, který miluje každý kumštýř, který je ve světě žádaný. Takže já vám přeju, Edito, aby vám to pořád takhle krásně zpívalo, abyste pořád byla umělkyní, která je vítaná na všech světových pódiích a samozřejmě také žádaná. Edita Randová nám dnes zpívala a také povídala a já vám za to moc děkuju, na dnešním Tandemu. Díky a na shledanou.
Edita RANDOVÁ, mezzosopranistka
--------------------
Já také děkuji za pozvání, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
