ELDORÁDO
Když dnes vyslovíme výraz eldorádo, máme obvykle na mysli místo nějaké radosti, místo, kde se opravdu s chutí můžeme věnovat příjemné činnosti, něčemu, o čem sníme. Horní tok Tiché Orlice je eldorádem rybářů. Prostor za bývalou samoobsluhou se stal eldorádem skateboardistů. Když tedy dnes řekneme eldorádo, ani na nás nenapadne, že mluvíme o zlatu. Že španělsky mluvíme o zlatu.
Ano, naše eldorádo je původně španělské slovo, vlastně slovo se členem. El je ten člen a dorado znamená zlatá. Původně, nezkráceně výraz zněl El dorado pais a znamenal Zlatá země. Než si povíme, o jakou zemi vlastně šlo, probereme původ španělského výrazu dorado. Jde vlastně o příčestí trpné od slovesa dorar, zlatit, pozlatit. Toto španělské sloveso vzniklo ze slovesa latinského, které znělo deaurare a mělo stejný význam. Zlato se latinsky řekne aurum; z tohoto slova máme v našem jazyce výraz aureola, svatozář zobrazovaná jako zlatý kruh kolem hlavy svatého. Někteří etymologové říkají, že latinské pojmenování zlata aurum je blízce příbuzné latinskému pojmenování jitřenky aurora, ale to už jsou moc velké podrobnosti.
My se vrátíme k eldorádu, přesněji řečeno k El Doradu, tedy do období španělského objevování či spíš dobývání Jižní Ameriky. Španělští dobyvatelé, kteří do Ameriky přišli především kvůli zlatu, stříbru a diamantům, ochotně uvěřili v reálnost indiánských vyprávění o zemi skryté kdesi v horách, prý u velkého jezera, kde je zlata tolik jako jinde kamení. Španělé si tuto mýtickou zemi nazvali El Dorado, Zlatá a jali se jí hledat. Někteří pátrali tímto směrem, jiní jistě věděli, že se rozkládá na úplně opačné straně, v roce 1540 důstojník Orellana tvrdil, že on ví bezpečně, že El Dorado je mezi Orinokem a Amazonkou, a tak se tam s tisícem indiánů a třemi sty jezdci vypravil... Víra v El Dorado trvala více než dvě stě let a padly jí za oběť jistě tisíce lidí, které zkosily nemoce, vyčerpanost, šípy indiánů. Ta země, kde by stačilo vzít si kámen u cesty a bylo by do konce života vystaráno, se ovšem nikdy nenašla. Jen vstoupila do literatury, nejen oddechové, ale i do té skutečné, vážné. Popisuje ji například francouzský filozof Voltaire, objevuje se třeba také ve verších Edgara Allana Poea. Jako obrazné pojmenování místa radosti a splněných snů jméno té neexistující země vstoupilo i do našeho běžného jazyka v podobě eldorádo.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.