Endometrióza je častá choroba, přesto ji ženy téměř neznají
Mým dnešním hostem je pan docent Michael Fanta, vedoucí lékař Oddělení miniinvazivní gynekologické chirurgie a Centra pro diagnostiku a léčbu endometriózy v Praze při Všeobecné fakultní nemocnici. Již před lety se zaměřil na léčbu endometriózy, protože vnímal nedostatek pracovišť, která mohou ženám s tímto onemocněním pomoci. Právě možnost vidět terapeutické úspěchy je pro něj profesním naplněním.
Endometrióza je jednou z nejčastějších gynekologických chorob. Přesto ji ženy téměř neznají. Výjimkou není ani to, že ji lékaři špatně diagnostikuji, a tedy i léčí. Částečky endometria, tedy výstelky dutiny děložní, jsou u této choroby i mimo dělohu. Nejčastěji na pobřišnici, vejcovodech, vaječnících, ve stěně děložní, na děložním hrdle a v pochvě. Méně často pak na močovém měchýři nebo na střevech. Případně proniknou krví až do ledvin a plic, vzácně i do sítnice oka.
Ložiska endometriózy reagují na ženské pohlavní hormony. V průběhu menstruačního cyklu v nich dochází k podobným změnám jako v děložní sliznici. Na rozdíl od ní se však tato ložiska neuvolňují prostřednictvím menstruačního krvácení. Krevní barvivo se v nich hromadí a rozkládá. Při změnách hormonálních hladin proto žena někdy pociťuje bolest. Rozsáhlejší ložisko může vyvolat srůsty v břišní dutině.
Případů endometriózy přibývá. Některé studie udávají, že trápí 15 % žen, jiné, že to je 40 až 60 % pacientek. Proto si o ní dnes spolu s panem docentem řekneme podobněji v našem podcastu.
Poslechněte si celý rozhovor v podcastu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
