Etiketa
V češtině používáme slovo etiketa ve dvou významech, které nemají na první pohled společného nic. Což je zdání, které klame.
Slovník spisovného jazyka českého o etiketě praví: "1. pravidla společenského chování, zvláště při panovnickém dvoře, soubor společenských zvyklostí, zejména při diplomatických stycích... 2. nálepka s nápisem, označení; značka, viněta." Jako příklady pro první význam slovník uvádí "chovat se podle pravidel etikety; potrpět si na etiketu". Spojení "označovat etiketou" je slovníkovým příkladem pro druhý význam tohoto slova.
Etymologie, tedy původ slova etiketa nám tentokrát zcela jasně ozřejmí, jak spolu oba významy tohoto výrazu souvisejí. K nám slovo přišlo z francouzštiny, kde étiquette znamená totéž co v češtině, tedy jak pravidla chování, tak viněta. Francouzské slovo je ze starofrancouzského podstatného jména, které znělo estiquette a pocházelo ze slovesa estequier, zastrčit, zapíchnout. Jak vzniklo starofrancouzské sloveso, odborníci nevědí docela přesně, ale určitě tu bude souvislost s nějakými starogermánskými slovy. Středonizozemské steken mělo stejný význam jako starofrancouzské estequier a v dnešní němčině jsou slovesa stechen, píchnout, a stecken zastrčit.
Původní význam francouzského slova, z něhož pochází naše etiketa, tedy nesporně je "to, co se někam zastrkává, připíchává", tedy štítek, nálepka, značka, viněta. Což nemusely nutně být štítky, nálepky, viněty na láhvích, étiquette se koncem středověku říkalo i vývěskám připíchnutým někam na zeď v královském paláci, my bychom dnes možná řekli nástěnkám, na nichž byl napsaný pořad dvorního ceremoniálu. Což se dělalo z toho důvodu, že mnozí návštěvníci dvora složitá pravidla ceremoniálu neovládali, a tak se je ? aby nebyla ostuda a trapas ? mohli z vývěsky, z etikety naučit. Mohli, vlastně museli se chovat podle etikety. Pojmenování vývěsky přešlo na to, co na ní bylo napsáno.
Do velmi blízkého příbuzenstva etikety patří slovo tiket, kterým označujeme blanket pro sázení, sázenku. Toto slovo vzniklo v angličtině, ale ze stejného starofrancouzského estiquette jako etiketa.
A ještě máme trošku času na vinětu, což je synonymum původního významu slova etiketa. Viněta připomíná víno, ale nejde tu o vinnou láhev, o nálepku na té láhvi. Viněta původně byla ozdoba v podobě listů či větviček vinné révy.
Příspěvek zazněl v pořadu Slova, který vysílala Regina v letech 2002–2005.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
