Evropa chce lépe poznat antisemitismus i židovský život

V Evropě působí řada odborníků, kteří se zabývají antisemitismem, židovskými dějinami i současnými židovskými komunitami, ale jejich práce je často roztříštěná mezi jednotlivé státy, obory a instituce. Změnit to má projekt „Síť pro evropský výzkum židovského života a antisemitismu“, jehož zkratka NERON je vytvořena z částí anglického názvu (Network for European Research on Jewish Life and Antisemitism). První tříletá fáze projektu začala tento měsíc a potrvá do 30. září 2029.

Vedením jsou pověřeny Institut pro výzkum židovské politiky v Londýně a Evropský univerzitní institut ve Florencii. „Dlouhodobě existuje mezera mezi problémy, jimž komunity čelí, a kvalitou dat, která máme k jejich řešení,“ uvedl k potřebnosti projektu Jonathan Boyd z londýnského institutu. NERON má proto vytvořit evropskou výzkumnou základnu: propojit badatele, politiky, občanské organizace a představitele komunit, mapovat dosavadní výzkum, hledat jeho bílá místa a sjednocovat metodické standardy.

Právě srovnatelnost je jednou ze slabin současného bádání. Jednotlivým zemím i tématům je věnována rozdílná pozornost, a výsledky tak často nelze jednoduše porovnávat. NERON proto nemá být jen dalším výzkumným projektem, ale stane se i infrastrukturou, která umožní shromažďovat a sdílet data a převádět odborné poznatky do praktických doporučení. Evropská unie projekt financuje částkou 3,4 milionu eur. Vedle všech unijních států se v něm počítá například s Británií, Švýcarskem, Norskem a Ukrajinou a také s partnery v Izraeli a Kanadě. Součástí aktivit mají být odborné semináře a konference, vzdělávací programy, pilotní letní akademie a stáže pro mladé badatele. Cílem je také připravit model trvalého evropského centra, které by výzkum koordinovalo i po roce 2029.

Širší časovou a společenskou naléhavost projektu názorně dokládá online průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva ve třinácti státech Unie, uskutečněný – což je důležité – ještě před teroristickým útokem palestinského Hamásu v jižním Izraeli 7. října 2023. V těchto zemích, kde žije přibližně 96 procent židovské populace Evropské unie, se šetření od ledna do června uvedeného roku zúčastnilo téměř 8000 lidí ve věku 16 let a více, kteří se sami považovali za Židy. Devadesát procent z nich uvedlo, že se v předchozím roce setkalo s antisemitismem na internetu, 37 procent zažilo antisemitské obtěžování a čtyři procenta fyzický útok.

Po 7. říjnu 2023 antisemitské incidenty v řadě evropských zemí prudce vzrostly, ale projekt NERON se nemá omezit jen na ně. Stejnou váhu v něm bude mít i výzkum současného židovského života – demografie, vzdělávání, identity, proměny komunit a podmínek jejich dalšího rozvoje. Právě v tom je tento nový projekt významný: umožní přesněji poznat projevy antisemitismu a zároveň lépe porozumět tomu, jak dnes v Evropě vypadá židovský život.