Farář a fárat

Slovník spisovného jazyka českého uvádí dva významy slovesa fárat. Jednak "sestupovat, sjíždět do dolu, popřípadě vyjíždět z něho" a za druhé vůbec "pracovat v dole". Sloveso fárat se tedy v češtině vyskytuje v úzce vymezeném významovém okruhu, jen v souvislosti s hornictvím. Přičemž pochází z německého fahren, tedy jet, které má naopak velmi široké pole působnosti. Fahren se dá použít stejně jako v češtině sloveso jet nejen v souvislosti s ježděním pod zem, ale i ježděním autem, na kole, na lyžích, a když Němci řeknou fahren aus der Haut, znamená to vyjet, tedy naše vyletět z kůže. Z německého fahren máme pravděpodobně hovorové pojmenování dobrého či luxusního auta slovem fáro a také dříve přejaté výrazy fůra a forman patří do příbuzenstva. Jen tak mimochodem poznamenám, že slovo forman chtěl z češtiny vymítit už Jan Hus, ale o tom možná někdy jindy. Výraz fara, z něhož je slovo farář, na které se posluchač ptá, do češtiny přešel rovněž z němčiny, přesně řečeno přešel do staročeštiny z předchůdce němčiny, kterému se říká středohornoněmčina. Ale nejprve význam slova fara a farář: Fara je úřad obstarávající duchovní správu v určitém obvodu a také budova, v níž tento úřad sídlí. Farář pak je kněz, duchovní, který vede správu farnosti. Faráře mají jak katolické, tak evangelické církve, ty druhé mohou mít i farářky. Středohornoněmecké slovo pharre pochází z pozdní latiny, kde parochia bylo z řeckého paroikia, které vzniklo z pároikos, tedy soused, doslova vedle bydlící. Pároikos je totiž složenina z předložky para ve významu vedle a podstatného jména oikos, tedy dům. Což se všechno snad dá interpretovat tak, že fara byla v sousedství domů věřících a farář byl jejich soused.

Michal Novotný

Nakonec musím dodat, co už je z předchozího jasné: slova fárat a farář spolu nesouvisejí, tato otázka našeho posluchače může přestat trápit.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz