Flóra
Včera jsem tu v souvislosti s povídáním o jazykovém zákulisí výrazu faun došel až k pojmu fauna, kterým od 18. století označujeme souhrn všech živočichů, veškeré zvířectvo. Říkal jsem, že tento pojem zavedl do evropských jazyků švédský vědec Carl Linné, který se jako botanik ovšem zabýval především rostlinstvem, tedy flórou. Také pojmenování rostlinstva slovem flóra je abych tak řekl vymyšlené. Zavedl ho do češtiny v 19. století Jan Svatopluk Presl, když tvořil české vědecké názvosloví. Ačkoliv české... zrovna v tomto případě Presl vytvořil pro češtinu termín původem latinský, tedy zcela takzvaně cizí.
Včera jsem říkal, že Linné výraz fauna vymyslel jako by podle bohyně zvířat. Bohyni rostlin, přesněji řečeno květů, Floru na rozdíl od bohyně zvířat, údajné Fauny, staří Římané skutečně měli. Takže Presl si vymýšlel méně než Linné.
Jméno bohyně Flory pochází od flos, květ, druhý pád floris. Flora měla na starosti nejen květiny, ale i jaro a byla to jedna z nejstarších římských bohyň. Na její počest se v Římě, vždy od 28. dubna do 3. května, konaly veselé slavnosti zvané florálie, při nichž se lidé zdobily květy dávali si dárky. Od latinského flos, květ, máme v češtině nejen flóru, ale také defloraci, fleret, flór a floskuli. Tedy slova, kterými pojmenováváme zbavení panenství, lehkou bodnou zbraň jinak zvanou končíř, oblibu či módu a prázdné fráze. Co mají tyto významově nijak nesouvisející skutečnosti společného s květy, si řekneme až zítra. Dnes už na to není dost času a zítra budu mít prostor i pro Florencii, Floridu a Florenc, které také patří do příbuzenstva.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
