Františkánský klášter v Kadani je unikát v jednotlivostech i jako celek

Klášter je jedinečný zachovalostí prvků pozdní gotiky – ať už jde o architekturu, nástěnné malby nebo oltáře. Jsou zde prostory s tzv. sklípkovou klenbou, kterým historik Lukáš Gavenda z kadaňského muzea poeticky říká „labutí píseň gotiky“.

Malby ve zdejším kostele jsou dílem žáků Lucase Cranacha staršího, jedna malba je dokonce odvozena z předlohy Albrechta Dürera, což řadí toto místo na úroveň světových galerií. Je to také jeden z hlavních důvodů, proč současný vlastník – Litoměřická diecéze společně s městem Kadaní usilují o zápis na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Klášter pohřbila „Akce K“

Nebe nad Rajskou zahradou|foto: Stanislava Brádlová

První zmínka o poutní kapli Čtrnácti svatých pomocníků pochází z roku 1469. Jen o pár let později vyrostl na místě kaple trojlodní kostel a začal fungovat klášter řádu františkánů. Hlavním donátorem se stal Jan Hasištejnský z Lobkovic spolu s bratrem Bohuslavem.

Během stavovského povstání roku 1618 byl klášter vydrancován, mniši se do něj v rámci rekatolizace vrátili až za devět let. Poté prošly klášter i kostel barokními úpravami. V roce 1771 zde františkáni zřídili i lékárnu a ošetřovnu, dokonce se základním chirurgickým vybavením. Pečovali o chudé nemocné z okolí a to nakonec klášter zachránilo před zrušením za vlády Josefa II.

Ovšem před tak zvanou „Akcí K“, kterou v roce 1950 zorganizovala Státní bezpečnost, už ho nezachránilo nic. Desítky let pak objekt sloužil jako depozitář, archiv a postupně začal chátrat. V roce 1991 ho dostali zpět františkáni, kteří ale neměli prostředky na opravu, a tak ho předali Biskupství litoměřickému.

Část zahrady|foto: Stanislava Brádlová

Prostory dodnes ukrývají malá tajemství

Naštěstí současný majitel našel společnou řeč s představiteli města Kadaně, které ve spolupráci s Ústeckým krajem a státem investuje velké částky do postupné opravy a zejména do restaurátorských prací, které nejenže zachraňují cenné malby, ale díky sondám objevují i mnohem starší díla.

Klášter tak nově ožil. Dnes je v něm základní umělecká škola, muzeum tu má tři prohlídkové okruhy a pořádá zde i výstavy. Najdete tu i relaxační zahradu a můžete si dokonce adoptovat jednu z klášterních včelek, dát jí jméno a nakonec si osladit podzimní čaj zdejším medem.

Výčet zajímavostí bývalého františkánského kláštera by byl dlouhý. A tak přidejme ještě útulnou malou Rajskou zahradu nebo původní oltář, který je dnes uložen v Národní galerii v Praze či náhrobek zakladatele Jana Hasištejnského z Lobkovic z roku 1516, což je mimořádné dvojité zpodobnění rytíře. Jednak mrtvého, jako kostry, i očekávajícího poslední soud, kdy už je v plné slavnostní zbroji.

Rajská zahrada s keramickým betlémem J. Ouhrabkové|foto: Stanislava Brádlová

A ukrývají se tu i dosud nerozluštěné záhady – například drobné nákresy a nápisy rudkou na zdích nebo kovový kalich zapuštěný do kamenné desky v podlaze. Proč tam je, jaký byl jeho účel – o tom můžeme jen spekulovat. A muzejníci mysleli i na děti, pro které výklad nemusí být úplně zábavný. Mají tu totiž na různých místech ukryté malé figurky zvířátek, které mohou hledat a počítat.