Hubnutí po padesátce
5. leden 2012
Poradili jsme vám, jak si udržet štíhlou linii po padesátce. A hovořili jsme i o tom, jak hubnout ve stáří.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já nejprve ale vítám doktorku Kateřinu Cajthamlovou.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, v seriálu Hubněte zdravě. A proč padesátka, protože jsme si řekli, být hubení po padesátce.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, přesně tak. Já si pamatuju, když jsem byla malá, tak mi padesátiletí připadali jako úplní starci. A naprosto jsem chápala svého dědečka, který říkal, já už to mám špatný, mně už je sát a mně už není cet, mně ještě pořád je cet, takže já ještě pořád jako si tak říkám, ještě dva roky, ale pravda je, že tady to vlastně po té padesátce se většinou zlomí u obou pohlaví. U žen je to významnější, protože to je období klimakteria, čili ústupu hormonální činnosti vaječníků, kdy se snižuje tvorba tedy estrogenu progesteronu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A muži prý také mají své přechodové období.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, hrůza na tom je, že u těch mužů, aspoň tedy, jak vyplývá třeba z buddhistické tradice nebo i z biblické tradice, kde teda mimochodem těm velmi starým kmetům bylo právě tak kolem padesátky, tak vlastně tohle to období by mělo být přechodem do věku moudrosti. Třeba v Mezopotámii lidé v padesátce opouštěli svůj majetek, předávali ho nejstaršímu synovi a vydávali se tedy cestou moudrosti. To se mi strašně líbilo, akorát,že u nás ještě pořád ti muži by měli deset let do důchodu. Nevím, jak by se na to zaměstnavatelé koukali.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak jestli by nestálo za to ten věk posouvat, přece jenom s prodlužující se délkou života a lékařskou vědou.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to možné. Je to zajímavé. Třeba já teď čtu takovou velmi zajímavou knížku od pana Diamonda, která se jmenuje Třetí šimpanz, to teda já vím, že tady se nesmí dělat reklama, ale tohle to si myslím, že snad můžu říct. Ano, to je velmi zajímavá knížka a z ní jsem se dozvěděla, že vlastně vývoj klimakteria u žen je něco, co chrání lidský rod. Protože většina savců nebo tedy samic savců má to období vlastně konce života a konce plodnosti stejné, ale vzhledem k tomu, že u nás lidí trvá strašně dlouho, než vlastně vychováte děti a je potřeba předávat moudrost, my máme tu druhou signální soustavu, tak vlastně ti staří lidé a staré ženy zejména byly vlastně důležitými zdroji pro ten kmen a pro jeho znalosti. Byly to bylinkářky, byly to ty, které věděly, jak se rodí děti, byly to ty, které věděly, jak se pozná nemoc. A aby přežily, tak si představte, že prostě ony musely přestat menstruovat, aby nehrozilo riziko, že tato cenná žena po padesátce vlastně zemře při porodu dítěte. A tohle bych chtěla velmi nahlas říct všem posluchačkám u rozhlasu, kterým je víc než padesát, že staré civilizace si starších žen velmi vážily a muži se jich dokonce báli. Protože ta žena už nebyla nevyrovnaná. Tím že vlastně poklesla hladina těch ženských hormonů, tak ty ženy najednou se jim jakoby rozjasnilo v hlavě, začly být velmi takové až skoro jedovaté, takové jako, že se už těm mužům dokázaly dobře bránit. A navíc znaly tajemství života a smrti. Čili starší ženy v dřívějších dobách byly svým kmenem i svým společenstvím velmi váženy. Navíc se dožívají díky tomu, že přestanou vlastně ztrácet krev a přestanou mít ta rizika, která do té doby kompenzovaly, tak se dožívají zhruba osm až deset let víc než muži.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Rozdávejte moudrost, milé ženy.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubení po padesátce, téma na Regionu dnes v seriálu Hubněte zdravě, od doktorky Kateřiny Cajthamlové jsme se tedy dozvěděli, že starší ženy by měly být moudré, že se jich kdysi i muži báli. Mě to trošku evokovalo, že ti muži jakoby byli trochu bezcenní.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To není pravda. Rozhodně muž, který prožil dlouhý život, nashromáždil majetek, postaral se o hodně dětí a vlastně prožil hodně válek, tak byl velmi cenný zase pro muže toho kmene. To znamená, že lidé v dřívějších dobách opravdu si těch svých starých lidí vážili a začínalo to právě už po té padesátce. Teď si to srovnejte s dnešní dobou a s dnešním tématem. My tady řešíme, jak být po padesátce štíhlí, takže abychom se k tomu vrátili, tak chci říct za prvé, pokud jsme moudří, tak to nebudeme šíleně přehánět, abychom vypadali jako třicetileté kočky.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže to nemá vůbec smysl, není to radno usilovat o postavu třicítky v padesáti.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Doporučuji to nedělat, protože my narozdíl od našich předků po té padesátce nemůžeme přestat pracovat. To znamená, že my potřebujeme vlastně dostatek zásob a energie na to, abychom ten hon, který se od nás vyžaduje, v tom strukturovaném čase, na úrovni těch třicetiletých, abychom ho zvládli a abychom vlastně nezaostávali. Neříkám tím, že máme být obézní. Ale je naprosto fyziologické, že žena, která pokračuje ve své intenzivní pracovní činnosti, může nějakých těch pět, plus, minus, kilogramů navíc mít. Navíc většinou po tom klimaksu se mohou ještě u některých žen i zvětšovat prsa, což se na té váze rovněž projeví. Ony třeba celý život prsa neměly a najednou tedy je začnou mít, což je jaksi hezké, ale musí počítat s tím, že tudíž ta hmotnost vzroste. A další věc, na to, aby ta žena neměla příliš silné klimakterické příznaky, takové ty výkyvy nálad a já nevím co, tak ona nesmí nasadit žádnou razantní šílenou dietu, ale spíš, pokud teda se jí její postava nelíbí, tak by měla přidat pohyb, což bude dobře nejen pro její postavu, ale i pro kostru, která už vlastně nedostává tu podporu z hlediska těch ženských hormonů a dochází tedy v ní k určitému odbourávání, které se jmenuje nejdřív osteopénie a potom osteoporóza, česky obojí řídnutí kostí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, žena po padesátce tedy může přibrat, ale nemusí mít faldy.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Faldy by mít nemusela, pokud má dostatečný tonus svalů. A tady musíme na padesátku myslet od dětství, takže já, když jsem ty staré padesátileté lidi okolo sebe viděla, tak jsem vlastně už tehdy měla říkat, jak já to udělám, abych v tý padesátce jsem vypadala nějak dobře. Protože čím víc máme takové té svalové hmoty, čím lepší máme držení těla, čím větší máme zvyk na pohyb, čím víc máme kostní hmoty nastavené od dětství správnou výživou, dostatečným pohybem, nošením zátěže, tak tím vlastně máme z čeho brát. A po té padesátce vlastně nám nehrozí ty další komplikace. Stejně tak, když máme stabilní psychiku do té padesátky, tak na nás tolik nedopadají ty hormonální změny, nezvýší se nám krevní tlak, nevyvinou se další vlastně civilizační choroby tak rychle.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. K tématu se vrátíme ještě za malou chvíli po další písničce ve vysílání Regionu.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak upravit takový jídelníček po padesátce, to bychom možná mohli probrat, když už máme to téma hubení po padesátce a bavíme se o tom s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Je třeba nějakých úprav?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Zcela jistě, zejména teda tady bych chtěla upozornit na to,že je to různé u mužů a u žen. Protože žena tím, že v té padesátce nebo v období kolem padesátky přestává menstruovat, tak v podstatě přestává ztrácet železo, které vlastně v té krvi ztrácí každý měsíc. To znamená, její přísun živočišných bílkovin a potravin, obsahujících železo, už nemusí být tak vysoký. A vlastně jeden z důvodů, který se obviňuje také vlastně za zvýšené riziko kardiovaskulárních poruch po klimaktériu, nebo příhod po klimaktériu, tak je zvýšená hladina železa, kterou ženy mohou mít. To znamená, rozhodně by ženy po padesátce tedy nemusely každý den jíst maso, rozhodně ne červené maso, měly by přidat luštěniny, vlákninovou stravu s celulózou, to je zase prevence, a to platí pro ženy i pro muže, prevence nádorů tlustého střeva. Další, měly by si hlídat pitný režim, protože zase takový ten návyk na rychlý životní styl může vlastně se v tom vyšším věku vymstít daleko víc. Protože dehydratace může vést teda k tomu, že se nám různé motá hlava, dělají se kameny ve žlučníku, v ledvinách, čili to na tohle to všechno dávat pozor. Další, co je samozřejmostí po té padesátce, kdy přece jenom je trošku ústup fyzických aktivit, tak tedy si dávat pozor na pravidelné sportovní aktivity, které nemusí být to vyčerpávající ve fitku, stačí procházky. Ale každodenní a pravidelné. Na takové té svižné tepové frekvenci s tím, že zase nesmíme se přepínat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, jak by mohla vypadat taková procházka, v jaké rychlosti, jakým tempem, jak dlouho?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to velmi jednoduché. Pamatujete si na staré filmy, ve kterých, pokud chodili turisté, tak chodili s holí, chodili v dobrých botách a zpívali si. A šli takovým svižným tempem. To znamená, dokud si při té chůzi můžete zpívat a nezadýcháváte se, tak je to správné tempo. A na to tempo se možná někteří lidé musí navyknout. A to, co chci zdůraznit, že zejména po padesátce bychom měli tedy ze stravy začít výrazně vylučovat jsou živočišné tuky. Tady opravdu upozorňuji, že příjem živočišných tuků po padesátce a samozřejmě příjem alkoholu,tady se obracím spíš na pány a na jejich oblíbená piva, tak tohle nejvíc souvisí se změnami vlastně poměru svalová hmota - tuk, tedy s tím naší tloustnutím zejména v oblasti břicha.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Poslední otázka mně ještě napadá, mluvili jsme o změnách jídelníčku. Souvisí ta změna i s velikostí porcí?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že jistě. Tady je velmi důležité to, že vlastně jak velké porce máme, to záleží na tom, jak často můžeme jíst. Protože my za ten den musíme vlastně dodat tělu vyvážený poměr všech živin, což se nejlépe dělá, když víme, jaký je náš denní režim. Takže určitě snídat, určitě obědvat, a tady si myslím, že po té padesátce už by si člověk měl dopřát ten luxus, že bude mít opravdu kvalitní tříchodový oběd, konzumovaný v klidu, a dokonce, a teď se teda třeba lekněte, v sobotu a v neděli po obědě klidně na dvacet minut si lehnout. Je to naprosto správný a velmi zdravý zvyk, který jsme měli už v mateřské školce. A myslím si, že aspoň přes sobotu a neděli bychom si ho měli dopřát. Protože na to trávení toho největšího jídla dne je potřeba opravdu klid. A potom takovou lehčí večeři, která by ideálně mohla obsahovat nějakou rybu a dostatek ovoce a zeleniny. Takové to rozdělení jídel na víc porcí denně, to by měli udělat spíš ti, kteří nemají tolik času na to, aby tedy mohli konzumovat ta jídla velká. Stejně bych se přimlouvala za tu velkou snídani, fakt aspoň tu konzumovat v klidu. A potom třeba ta další jídla mohou být menší a může být teplá večeře, ale je to jaksi méně výhodná varianta. Každopádně dostatek ovoce, dostatek zeleniny, dostatek kvalitních, raději rostlinných bílkovin, to znamená, sója, o luštěninách jsme hovořili opakovaně, oříšky, různé semínka, to jsou zase zdravé zdroje rostlinných tuků a omezit toxiny. To znamená, pokud chcete nějak výrazně prospět svému zdraví, tak přestat se závislostí, přestat kouřit, omezit alkohol, snížit množství kofeinu a být na sebe prostě hodní.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak nezbývá než popřát, ať se vám dobře žije i po padesátce a hlavně zdravě.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak.
--------------------
Já nejprve ale vítám doktorku Kateřinu Cajthamlovou.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, v seriálu Hubněte zdravě. A proč padesátka, protože jsme si řekli, být hubení po padesátce.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, přesně tak. Já si pamatuju, když jsem byla malá, tak mi padesátiletí připadali jako úplní starci. A naprosto jsem chápala svého dědečka, který říkal, já už to mám špatný, mně už je sát a mně už není cet, mně ještě pořád je cet, takže já ještě pořád jako si tak říkám, ještě dva roky, ale pravda je, že tady to vlastně po té padesátce se většinou zlomí u obou pohlaví. U žen je to významnější, protože to je období klimakteria, čili ústupu hormonální činnosti vaječníků, kdy se snižuje tvorba tedy estrogenu progesteronu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A muži prý také mají své přechodové období.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, hrůza na tom je, že u těch mužů, aspoň tedy, jak vyplývá třeba z buddhistické tradice nebo i z biblické tradice, kde teda mimochodem těm velmi starým kmetům bylo právě tak kolem padesátky, tak vlastně tohle to období by mělo být přechodem do věku moudrosti. Třeba v Mezopotámii lidé v padesátce opouštěli svůj majetek, předávali ho nejstaršímu synovi a vydávali se tedy cestou moudrosti. To se mi strašně líbilo, akorát,že u nás ještě pořád ti muži by měli deset let do důchodu. Nevím, jak by se na to zaměstnavatelé koukali.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak jestli by nestálo za to ten věk posouvat, přece jenom s prodlužující se délkou života a lékařskou vědou.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to možné. Je to zajímavé. Třeba já teď čtu takovou velmi zajímavou knížku od pana Diamonda, která se jmenuje Třetí šimpanz, to teda já vím, že tady se nesmí dělat reklama, ale tohle to si myslím, že snad můžu říct. Ano, to je velmi zajímavá knížka a z ní jsem se dozvěděla, že vlastně vývoj klimakteria u žen je něco, co chrání lidský rod. Protože většina savců nebo tedy samic savců má to období vlastně konce života a konce plodnosti stejné, ale vzhledem k tomu, že u nás lidí trvá strašně dlouho, než vlastně vychováte děti a je potřeba předávat moudrost, my máme tu druhou signální soustavu, tak vlastně ti staří lidé a staré ženy zejména byly vlastně důležitými zdroji pro ten kmen a pro jeho znalosti. Byly to bylinkářky, byly to ty, které věděly, jak se rodí děti, byly to ty, které věděly, jak se pozná nemoc. A aby přežily, tak si představte, že prostě ony musely přestat menstruovat, aby nehrozilo riziko, že tato cenná žena po padesátce vlastně zemře při porodu dítěte. A tohle bych chtěla velmi nahlas říct všem posluchačkám u rozhlasu, kterým je víc než padesát, že staré civilizace si starších žen velmi vážily a muži se jich dokonce báli. Protože ta žena už nebyla nevyrovnaná. Tím že vlastně poklesla hladina těch ženských hormonů, tak ty ženy najednou se jim jakoby rozjasnilo v hlavě, začly být velmi takové až skoro jedovaté, takové jako, že se už těm mužům dokázaly dobře bránit. A navíc znaly tajemství života a smrti. Čili starší ženy v dřívějších dobách byly svým kmenem i svým společenstvím velmi váženy. Navíc se dožívají díky tomu, že přestanou vlastně ztrácet krev a přestanou mít ta rizika, která do té doby kompenzovaly, tak se dožívají zhruba osm až deset let víc než muži.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Rozdávejte moudrost, milé ženy.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubení po padesátce, téma na Regionu dnes v seriálu Hubněte zdravě, od doktorky Kateřiny Cajthamlové jsme se tedy dozvěděli, že starší ženy by měly být moudré, že se jich kdysi i muži báli. Mě to trošku evokovalo, že ti muži jakoby byli trochu bezcenní.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To není pravda. Rozhodně muž, který prožil dlouhý život, nashromáždil majetek, postaral se o hodně dětí a vlastně prožil hodně válek, tak byl velmi cenný zase pro muže toho kmene. To znamená, že lidé v dřívějších dobách opravdu si těch svých starých lidí vážili a začínalo to právě už po té padesátce. Teď si to srovnejte s dnešní dobou a s dnešním tématem. My tady řešíme, jak být po padesátce štíhlí, takže abychom se k tomu vrátili, tak chci říct za prvé, pokud jsme moudří, tak to nebudeme šíleně přehánět, abychom vypadali jako třicetileté kočky.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže to nemá vůbec smysl, není to radno usilovat o postavu třicítky v padesáti.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Doporučuji to nedělat, protože my narozdíl od našich předků po té padesátce nemůžeme přestat pracovat. To znamená, že my potřebujeme vlastně dostatek zásob a energie na to, abychom ten hon, který se od nás vyžaduje, v tom strukturovaném čase, na úrovni těch třicetiletých, abychom ho zvládli a abychom vlastně nezaostávali. Neříkám tím, že máme být obézní. Ale je naprosto fyziologické, že žena, která pokračuje ve své intenzivní pracovní činnosti, může nějakých těch pět, plus, minus, kilogramů navíc mít. Navíc většinou po tom klimaksu se mohou ještě u některých žen i zvětšovat prsa, což se na té váze rovněž projeví. Ony třeba celý život prsa neměly a najednou tedy je začnou mít, což je jaksi hezké, ale musí počítat s tím, že tudíž ta hmotnost vzroste. A další věc, na to, aby ta žena neměla příliš silné klimakterické příznaky, takové ty výkyvy nálad a já nevím co, tak ona nesmí nasadit žádnou razantní šílenou dietu, ale spíš, pokud teda se jí její postava nelíbí, tak by měla přidat pohyb, což bude dobře nejen pro její postavu, ale i pro kostru, která už vlastně nedostává tu podporu z hlediska těch ženských hormonů a dochází tedy v ní k určitému odbourávání, které se jmenuje nejdřív osteopénie a potom osteoporóza, česky obojí řídnutí kostí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, žena po padesátce tedy může přibrat, ale nemusí mít faldy.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Faldy by mít nemusela, pokud má dostatečný tonus svalů. A tady musíme na padesátku myslet od dětství, takže já, když jsem ty staré padesátileté lidi okolo sebe viděla, tak jsem vlastně už tehdy měla říkat, jak já to udělám, abych v tý padesátce jsem vypadala nějak dobře. Protože čím víc máme takové té svalové hmoty, čím lepší máme držení těla, čím větší máme zvyk na pohyb, čím víc máme kostní hmoty nastavené od dětství správnou výživou, dostatečným pohybem, nošením zátěže, tak tím vlastně máme z čeho brát. A po té padesátce vlastně nám nehrozí ty další komplikace. Stejně tak, když máme stabilní psychiku do té padesátky, tak na nás tolik nedopadají ty hormonální změny, nezvýší se nám krevní tlak, nevyvinou se další vlastně civilizační choroby tak rychle.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. K tématu se vrátíme ještě za malou chvíli po další písničce ve vysílání Regionu.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak upravit takový jídelníček po padesátce, to bychom možná mohli probrat, když už máme to téma hubení po padesátce a bavíme se o tom s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Je třeba nějakých úprav?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Zcela jistě, zejména teda tady bych chtěla upozornit na to,že je to různé u mužů a u žen. Protože žena tím, že v té padesátce nebo v období kolem padesátky přestává menstruovat, tak v podstatě přestává ztrácet železo, které vlastně v té krvi ztrácí každý měsíc. To znamená, její přísun živočišných bílkovin a potravin, obsahujících železo, už nemusí být tak vysoký. A vlastně jeden z důvodů, který se obviňuje také vlastně za zvýšené riziko kardiovaskulárních poruch po klimaktériu, nebo příhod po klimaktériu, tak je zvýšená hladina železa, kterou ženy mohou mít. To znamená, rozhodně by ženy po padesátce tedy nemusely každý den jíst maso, rozhodně ne červené maso, měly by přidat luštěniny, vlákninovou stravu s celulózou, to je zase prevence, a to platí pro ženy i pro muže, prevence nádorů tlustého střeva. Další, měly by si hlídat pitný režim, protože zase takový ten návyk na rychlý životní styl může vlastně se v tom vyšším věku vymstít daleko víc. Protože dehydratace může vést teda k tomu, že se nám různé motá hlava, dělají se kameny ve žlučníku, v ledvinách, čili to na tohle to všechno dávat pozor. Další, co je samozřejmostí po té padesátce, kdy přece jenom je trošku ústup fyzických aktivit, tak tedy si dávat pozor na pravidelné sportovní aktivity, které nemusí být to vyčerpávající ve fitku, stačí procházky. Ale každodenní a pravidelné. Na takové té svižné tepové frekvenci s tím, že zase nesmíme se přepínat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, jak by mohla vypadat taková procházka, v jaké rychlosti, jakým tempem, jak dlouho?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to velmi jednoduché. Pamatujete si na staré filmy, ve kterých, pokud chodili turisté, tak chodili s holí, chodili v dobrých botách a zpívali si. A šli takovým svižným tempem. To znamená, dokud si při té chůzi můžete zpívat a nezadýcháváte se, tak je to správné tempo. A na to tempo se možná někteří lidé musí navyknout. A to, co chci zdůraznit, že zejména po padesátce bychom měli tedy ze stravy začít výrazně vylučovat jsou živočišné tuky. Tady opravdu upozorňuji, že příjem živočišných tuků po padesátce a samozřejmě příjem alkoholu,tady se obracím spíš na pány a na jejich oblíbená piva, tak tohle nejvíc souvisí se změnami vlastně poměru svalová hmota - tuk, tedy s tím naší tloustnutím zejména v oblasti břicha.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Poslední otázka mně ještě napadá, mluvili jsme o změnách jídelníčku. Souvisí ta změna i s velikostí porcí?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že jistě. Tady je velmi důležité to, že vlastně jak velké porce máme, to záleží na tom, jak často můžeme jíst. Protože my za ten den musíme vlastně dodat tělu vyvážený poměr všech živin, což se nejlépe dělá, když víme, jaký je náš denní režim. Takže určitě snídat, určitě obědvat, a tady si myslím, že po té padesátce už by si člověk měl dopřát ten luxus, že bude mít opravdu kvalitní tříchodový oběd, konzumovaný v klidu, a dokonce, a teď se teda třeba lekněte, v sobotu a v neděli po obědě klidně na dvacet minut si lehnout. Je to naprosto správný a velmi zdravý zvyk, který jsme měli už v mateřské školce. A myslím si, že aspoň přes sobotu a neděli bychom si ho měli dopřát. Protože na to trávení toho největšího jídla dne je potřeba opravdu klid. A potom takovou lehčí večeři, která by ideálně mohla obsahovat nějakou rybu a dostatek ovoce a zeleniny. Takové to rozdělení jídel na víc porcí denně, to by měli udělat spíš ti, kteří nemají tolik času na to, aby tedy mohli konzumovat ta jídla velká. Stejně bych se přimlouvala za tu velkou snídani, fakt aspoň tu konzumovat v klidu. A potom třeba ta další jídla mohou být menší a může být teplá večeře, ale je to jaksi méně výhodná varianta. Každopádně dostatek ovoce, dostatek zeleniny, dostatek kvalitních, raději rostlinných bílkovin, to znamená, sója, o luštěninách jsme hovořili opakovaně, oříšky, různé semínka, to jsou zase zdravé zdroje rostlinných tuků a omezit toxiny. To znamená, pokud chcete nějak výrazně prospět svému zdraví, tak přestat se závislostí, přestat kouřit, omezit alkohol, snížit množství kofeinu a být na sebe prostě hodní.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak nezbývá než popřát, ať se vám dobře žije i po padesátce a hlavně zdravě.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
