HURIKÁN
Včera jsem na tomto místě mluvil o tajfunu, což je pojmenování ničivého větru, cyklónu, který se vyskytuje v západním Pacifiku. Kromě toho, že jsem vyprávěl o možnostech, jak slovo tajfun vzniklo - pro ty, kdo včera neposlouchali: buď jde o jméno řeckého mytologického obra, nebo o obyčejné čínské slovo - zmínil jsem se o tom, že stejný druh větru se v jiné oblasti naší planety jmenuje hurikán. A poznamenal jsem, že i o tomto výrazu někdy promluvím, protože i on je jazykově zajímavý. To někdy je hned dnes, co bychom to odkládali.
Hurikán je tedy tropický cyklón, který se vyskytuje obvykle od června do listopadu v oblasti Střední Ameriky, Karibského moře a jihovýchodního pobřeží USA. Zatímco pojmenování tajfunu je možná z řečtiny, možná z čínštiny, pojmenování hurikánu je jednoznačně z jazyka karibských indiánů, ten jazyk se jmenuje taino. Stejným slovem hurakan zmínění indiáni označovali jak jednoho ze svých ďábelských duchů, tak ničivý vítr. Pojmenování tohoto cyklonu, který vytváří gigantický vzdušný vír postupující rychlostí až 160 kilometrů za hodinu, se do moderních evropských jazyků dostalo přes španělštinu, kde má podobu huracán.
Pozoruhodné je, že indiánské hurakan dalo vzniknout i dalším výrazům, které jsou spojené se silným větrem, a to slovům orkán a uragán. Což jsou všechno vlastně synonyma. Uragán je francouzská varianta slova hurikán a orkán je varianta dejme tomu česká. V češtině používané slovo orkán sem přišlo z němčiny, kde výraz Orkan vznikl z holandského orkaan, které však má stejně jako hurikán a uragán původ ve španělském huracán, které vzniklo z indiánského hurakan. K výrazu orkán bych ještě měl dodat, že to je vlastně oficiální jednotka síly větru. Sílu větru měříme podle stupnice, kterou v 19. století vypracoval anglický admirál sir Francis Beaufort, ta stupnice se po něm jmenuje Beaufortova a dosud se používá. Dvanáctý, poslední či nejvyšší stupeň v ní je nazván orkán a může se tak říkat jen větru, který má rychlost 29 metrů za sekundu a víc.
A abych jazykovou problematiku silných větrů úplně vyčerpal, neměl bych zapomenout ani na tornádo. To je také cyklón, ale takový řekněme místní. Je to vír, který má podobu sloního chobotu vyrůstajícího z oblaku a dosahujícího až k zemi. Rychlost větru z něm dosahuje až 100 metrů za sekundu. Pojmenování tornado je jistě španělské, s největší pravděpodobností jde o příčestí trpné od slovesa tornar, obracet, které je z latinského tornare, obracet, otáčet. Vítr se v tornádu otáčí. Isaac Asimov však ve svých Slovech vědy podotýká, že slovo tornádo možná vzniklo ze španělského tronada, bouře.
Vysílá se v pátek 28.2.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
