Herec Pavel Zedníček: Na Vánoce jsme chodili po sousedech a muzicírovali. To byla naše tradice

Jeho hereckou partnerkou je často Jana Paulová. Vidět je můžete ve hře Bez předsudků. „Šaten jsme prostřídali dost, to se ani nedá spočítat. Ale bylo by zajímavé zjistit, v kolika šatnách jsme vlastně byli.“

Vánoční tradice

V adventním čase nám prozradil, jaký má vztah k vánočním svátkům. „Vánoce bych zrušil z důvodu toho shonu. Všichni jen spěchají a nakupují. Vánoce jsou ale pro děti a mají být. Ty rozzářený oči, to je krása. U nás bylo vždycky nejdřív jídlo, pak umýt nádobí a teprve potom dárečky. Já byl vždycky naštvanej, proč musím utírat nádobí, že by se to mohlo udělat i potom. Pak nás rodiče vyhnali nahoru do podkroví a čekali jsme na ježíška.“

„Pamatuji si, jak po rozbalení dárků babička vždycky vzala balicí papír zpět a skládala ho, aby byl i na příští rok. Pak jsme měli takový kolečko po sousedech a muzicírovali jsme. To byla naše docela dlouholetá tradice.“

Nesplněné přání

„Když jsem byl větší, toužil jsem po magnetofonu. Místo magneťáku jsem ale dostal kolo favorit. Ale taky to nebylo špatný. Dělali jsme závody, tak jsem ho hodně využil. Magnetofon bohužel nikdy nepřišel. Na ten jsem si později našetřil a koupil jsem si ho až sám. To bylo takový nesplněný přání, asi to kolo bylo tenkrát levnější. Rozhodně to našim nevyčítám. A pro kluka to bylo i užitečnější a zdravější.“

Na konec roku si lidé dávají různá předsevzetí. „Já si je nikdy nedávám. Beru to tak, jak to jde. Hlavně, že jsme zdraví. Chci se bavit, vymýšlet ještě nějaký ptákoviny. Radost je, když dostanu ještě nějakou zajímavou práci. Občas si říkám, že bych měl víc cvičit. Ale ohledně pití? To ne, to pivečko si dám.“

Pavel Zedníček hrál na štěbenec. Víte, co to je? Z kterého roku pochází jeho nejstarší kostým, ve kterém pořád ještě hraje? Jaký vzkaz má pro posluchače do nového roku? Poslechněte si v pořadu Ondřeje Kepky, ve kterém zavzpomínali i na soutěžní pořad Kufr.