Ivana Andrlová a Jan Čenský: Pohádku Princové jsou na draka se nám vůbec točit nechtělo, zasahovala nám do prázdnin
Zamilované partnery, prince a princezny a dokonce i královské páry společně ztvárnili Ivana Andrlová a Jan Čenský. Nikdy je však nenapadlo, jaký bude mít úspěch pohádka, kterou natočili před 40 lety jako takovou „vycpávku“.
Ivana Andrlová a Jan Čenský se seznámili už při studiu, ale každý na tu dobu vzpomíná jinak. „Poprvé jsme se potkali ve škole na chodbě, ale to jsme se ještě míjeli a nezaznamenali jsme se. Potom jsme se potkali poprvé na pro nás oba důležitém natáčení inscenace Příliš mladí na lásku z cyklu Tak se ptám. Pro Honzu to byla myslím první velikánská role a pro mě to byla první role, která mě posunula z takových těch 14letých puberťaček do dospělosti,“ uvádí Ivana.
Honza ale přináší svoji verzi jejich seznamovaní: „Já jsem Ivanku sledoval už v inscenacích s panem Hanzlíkem. Ona byla za hvězdu na škole a možná, že i kvůli tomu jsem se hlásil na stejnou školu jako ona, tedy na Státní konzervatoř. Poprvé mně to ale nevyšlo, neudělal jsem talentovky. To znamená, že já jsem Ivanku potkával na chodbách, slintal jsem jako mlsný bernardýn, ale ona si mě vůbec nevšímala. No a pak najednou přišla role v Příliš mladí na lásku. Byla v ní navíc moje první postelová scéna a dokonce s mojí milovanou, takže to byl pro mě zážitek. Děsivé bylo ale to, že ani v té posteli si mě Ivana nevšimla.“
Pohádka Princové jsou na draka byla natočena jako „vycpávka“
Náhoda však zaúřadovala a oba mladí herci plynule přešli z prvního společného natáčení do druhého. „Potom jsme ale hned ten samý měsíc začali natáčet společně pohádku Princové jsou na draka, takže tam jsme se setkali i pohádkově, ale stejně mi to s Ivankou nevyšlo,“ směje se Honza.
Oba hlavní protagonisté jedné z nejoblíbenějších českých pohádek, která měla premiéru v roce 1980, však přiznávají, že se jim ji původně točit vůbec nechtělo. Tenkrát totiž vypadlo v televizi natáčení nějakého pořadu, a aby se volný čas využil, rozhodl se režisér Jiří Adamec natočit pohádku, ke které měl hotový scénář. Natáčení ale zasahovalo do prázdnin, což se tehdejším hereckým studentům vůbec nelíbilo. A pohádku, která se měla natáčet jenom v kulisách ve studiu, navíc považovali jenom za jakousi vycpávku. Dnes ale na společnou práci vzpomínají moc rádi.
„Točili jsme také v břevnovském nahrávacím studiu, které už neexistuje. Pro mě to byla nejen první pohádka, ale také jsem byl poprvé i ve studiu při tvorbě muziky, a to byl pro mě obrovský zážitek. Pan Jaroslav Uhlíř, který psal muziku, tak tam jak Mozart dopisoval ještě notičky a dával to sboru. A pak jsme ještě byli ve studiu, kde se to míchalo, a na to já vzpomínám strašně rád,“ svěřuje se Honza, kterého role spojená se zpíváním ze začátku dost děsila.
Herecky zkušenější Ivaně Andrlové však zpěv v roli vůbec nevadil. „Mně ne, já jsem byla na zpívání zvyklá. Ale nikoho nás v té době nenapadlo, že si ještě za 40 let ty písničky budeme zpívat a že si je vůbec bude někdo zpívat. Ta pohádka byla tenkrát opravdu taková časová vycpávka a nikdo, ani z autorů, ani z protagonistů, si nemyslel, že opravdu přežije.“
V pohádce Princové jsou na draka účinkovaly také herecké legendy jako Vladimír Menšík nebo Jiřina Bohdalová. Jak na společné natáčení Ivana Andrlová a Jan Čenský vzpomínají? A jak těžké byly kvádry, kterými si pohazovali, když v pohádce stavěli zeď? Byl mezi nimi i nějaký pořádně těžký balvan? To všechno uslyšíte v záznamu celého pořadu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka