Jan Pirk operoval pana Františka, ten žije s novým srdcem už 5 let a raduje se z vnoučat

Hovořili jsme o nejčastějších důvodech, proč selhává srdce. Probírali jsme, co rozhoduje o tom, kteří nemocní podstoupí transplantaci. Povídali jsme si o tom, kdo bývá dárcem srdce a jak pobíhá transplantace. Věnovali jsme se i důležitosti rekonvalescence po tomto zákroku. O své zkušenosti hovořil i František Petr, který žije s transplantovaným srdcem už pět let.

Transplantace srdce je chirurgická metoda léčení nemocných, kteří dospěli do konečné fáze srdečního selhání. „Dárcem“ srdce je člověk, který zemře za určitých okolností pro přenos orgánu příznivých, při zachovaném krevním oběhu po smrti mozku.

I když první experimenty s přenosem srdce byly provedeny před více než 100 lety, první transplantaci srdce provedl v roce 1967 Christiaan Barnard. Ke skutečnému rozvoji metody však došlo až v 80. letech minulého století. U nás proběhla první úspěšná transplantace 31. ledna 1984 v pražském IKEMu.

Lidé po transplantaci srdce mluví o vyšší kvalitě života

V pokročilé fázi srdečního selhání je kvalita života velmi špatná. Nemocní mají obtíže i při běžných činnostech, časté jsou i opakované hospitalizace pro srdeční dekompenzaci.

Transplantace srdce zlepšuje stav nemocného významným způsobem. Zlepšení pozoruje nemocný už v prvních dnech po operaci, rekonvalescence postupuje velmi rychle a během prvních týdnů se nemocný navrací k normálnímu životu. Je však nutné počítat s určitými problémy, které přináší operace i přítomnost cizího orgánu.

Předpokladem příznivého průběhu po transplantaci je dobrá spolupráce nemocného, který musí přijmout určitá pravidla, především nutnost trvalého užívání léků a pravidelných kontrol. Návrat do zaměstnání určují spíše jiná než medicínská kritéria.