Jaroslava Budíková o řešení poruch učení

Povídali jsme si o příčinách jejich vzniku. Hovořili jsme o tom, kdo nejčastěji trpí specifickými poruchami učení. Probírali jsme, jaké existují formy těchto potíží. A především jsme se věnovali způsobům řešení problémů dětí se specifickými poruchami učení.

Do specifických poruch učení patří celá skupina poruch a dysfunkcí, které jsou příčinou výukových obtíží dítěte ve škole. Odborně se jim říká dyslexie, dysortografie, dysgrafie a dyskalkulie. Podle odhadů s nimi zápolí asi 4-5 % jedinců v populaci. Častěji je mají chlapci.

Specifické poruchy učení nezpůsobují dětem potíže jen ve škole, ale i v jiným oblastech jejich života.

Bohužel mají také vliv na vývoj osobnosti dítěte, které často trpí pocity méněcennosti. Někdy mívají i další potíže, potýkají se třeba s poruchami spánku nebo nechutenstvím. Trpí tím, jak na ně někdy ve škole reagují spolužáci nebo učitelé. Děti se často obávají odmítnutí rodičů, což v nich vyvolává úzkost. Specifické poruchy učení se obvykle projeví hned po nástupu do 1. ročníku základní školy.

Přesné příčiny vzniku těchto poruch učení nejsou dosud známy. Předpokládá se, že existuje dědičný sklon k rozvoji těchto poruch. Podle odborníků poruchy způsobuje také odlišná organizace aktivit mozku. Vliv může mít i nepříznivé prostředí v rodině a vztahu rodičů ke škole.