Jedinou stojící kolomaznou pec v České republice najdete u přírodní rezervace v Plzni

V době pozdního středověku a novověku se jednalo o poměrně častá zařízení.

Kolomazná pec u Plzně je ale jedna z nejzachovalejších pecí svého druhu ve střední Evropě a zároveň jedinou dosud stojící v České republice. Je součástí naučné Sigmondovy stezky a od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Kolomazná neboli dehtářská pec je dokladem tradiční výroby dehtu a dalších produktů. Dehtářství a kolomaznictví patří do skupiny tak zvaných lesních řemesel. Dehtárny stávaly v těsné blízkosti základní a zcela nezbytné suroviny – dřeva, tedy na okrajích lesních porostů. Řemeslo vinou nástupu průmyslové výroby maziv postupně v 19. století zaniklo.

Mříž naznačuje chybějící část dozdění|foto: Pavel Halla

Kolomazná pec v Bolevci vznikla díky housenkové kalamitě

Vznik bolevecké pece je odhadován do poloviny 18. století. Záznamy o jednáních městské rady nepřímo naznačují, že pec mohla vzniknout spolu s dalšími výrobnami spíše až v souvislosti s housenkovou kalamitou, která plzeňské lesy postihla v roce 1812. Kvůli ní totiž došlo k velkému přebytku pokáceného dřeva, které bylo potřeba v krátké době zpracovat. Existence dehtáren v plzeňském polesí je doložena až v roce 1820, kdy jsou uvedeny platy za pronájem celkem osmi pecí.

Boleveckou pec před rychlým zánikem zachránili členové Klubu českých turistů, kteří se o ni starali od počátku 20. století. Roku 1914 k ní dokonce přivedli turistickou stezku.

Ke kolomazné peci dojdete po Sigmondově stezce podél přírodní rezervace Kamenný rybník|foto: Pavel Halla

Při rekonstrukci v roce 1998 bylo původní kamenné zdivo opraveno a podepřeno novou cihlovou vyzdívkou. Zřícenou horní část klenby nahradila kovaná mříž v témže tvaru, která kromě zabezpečení opticky doplnila původní tvar pece. Také středový vstupní otvor byl zabezpečen mříží a terénní úpravy zabránily zatékání dešťové vody.