Jiří Tlustý - hokejista

1. listopad 2012
Tandem

Největší audioportál na českém internetu

Jiří Tlustý v Tandemu | Foto: Jana Chládková, Český rozhlas

Jiří Tlustý, hokejista

Jana Rosáka navštívil v rozhlasové talk show Tandem hokejista Jiří Tlustý. Dozvěděli jste se od něj například, na jaké hokejové momenty vzpomíná nejraději, jak se přeorientoval na mluvení v cizí řeči nebo jak komunikuje ze zahraničí s rodinou a přáteli.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký den, milí posluchači, přeje z rozhlasového studia Jan Rosák. V Tandemu nemáme žádného rozhodčího, aby nám hozením puku dal najevo, že zápas začíná. Navíc tady u nás k zápasu s hosty vlastně vůbec nedochází, takže proti mladému muži, který usedl proti mně, nebudu potřebovat ani chrániče a stůl mezi námi je jistotou, že neskončím na zemi složený bodyčkem. Na lede by to bylo ovšem asi jiné, tam bych už, přestože jsem nějaký ten hokejový zápas možná odehrál, svému hostovi určitě nestačil. Jsem rád, že mohu v Tandemu přivítat špičkového českého hokejistu Jiřího Tlustého. Dobrý den.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jiří, moje zápasy byly spíš opravdu pro pobavení publika. Pro vás je to práce, i když tím velice hezky publikum bavíte. A o tom si budeme povídat hned po písničce.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nepochybně vás taky zajímá, kde vlastně Jiří Tlustý začal svou kariéru. Ale tak než jste začal hrát hokej, tak jste se někde musel narodit a vyrůstal jste jako úplně normální malej kluk. Já vím, že asi ve Slaném, viďte.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Ano, samozřejmě narodil jsem se ve Slaném a vlastně bydlel jsem na malé vesnici kousek od Slaného, bylo to asi 9 nebo 10 kilometrů od Slaného. A vlastně vyrůstal jsem jako většina ostatních kluků na vesnici. Hráli jsme jakýkoliv sporty na tý vesnici a k hokeji, než jsem se dostal, byla taková delší cesta, protože táta ho dřív hrával a máma viděla to, co se děje kolem hokeje nebo viděla, jaký tam probíhají zranění a prostě nechtěla, abych já byl malej kluk a byl pořád zraněnej. Táta nebyl tolik zraněnej, ale viděla nějaký zlomeniny, tak prostě nechtěla, abych dopadl stejně jako on. Takže ta moje cesta byla trošku delší než asi u ostatních kluků. Ale jelikož jsem byl takovej hyperaktivní kluk už od brzkých let. Sem jsem vlastně nastoupil do školy.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A zlobil jste trošku taky?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Samozřejmě jako každej mladej kluk, ale já jsem byl asi trošku ještě víc, že jsem nedokázal sedět vlastně v tý lavici, a proto tím začala moje kariéra hokejová, protože máma shodou náhod byla učitelka na stejný škole nebo zástupkyně a prostě všichni si jí stěžovali, jak já jsem neposednej, že si mě bude chodit hlídat sama. A tohle to vlastně mámu přimělo k tomu, aby dovolila tátovi mě vzít na ten hokej, abych tak nějak se jako unavil.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale možná, že to bylo dobře, že jste nezačal hned hrát hokej, protože podle mých zkušeností, jestliže má kluk v takovým tom útlým rozvojovým období příležitost dělat víc sportů, tak se prostě rozvíjí všestranně. Vy jste určitě, já nevím, jste běhal, že jo, kopal do míče, furt někam šplhal. Já to znám, tyhle ty venkovský. Taky pocházím z podobnýho prostředí a my jsme třeba dělali atletickej desetiboj a jak nám to potom bylo vhod, že jo.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Tak za školu já jsem vlastně absolvoval všechny tyhle ty atletický olympiády. Já jsem, už odmala bylo vidět, že tam talent na ten sport byl a hlavně mě to všechno bavilo. Takže já jsem hrozně rád běhal, jak jste říkal, na tý vesnici běháte furt za balónem a děláte ptákoviny. A to vás přivede k tomu takovýmu všestrannýmu sportu a tý vlastně věci, že můžete dělat cokoliv vlastně na tý vesnici. A bylo to takový fajn, že vlastně já jsem nemusel začínat. Ale potom mi to bylo hrozně líto, že jsem začal s tím hokejem. Já jsem sám o sobě nechtěl začínat hrát.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně ne? A bavil vás třeba nějakej jinej předmět ve škole kromě třeba tělocviku?v

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Tak tělocvik samozřejmě, na ten se každej těšil. Na tý základní škole určitě byla fyzika a zeměpis, ty mě bavily. Já jsem vlastně rád, zeměpis byl takovej zajímavej pro mě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už jste třeba na mapě tehdy viděl, kde je třeba Torronto?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Určitě ne. Mý sny šly postupně. Nikdy sen nebyl můj hrát v NHL. Ze začátku ne.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně ne? To je přece každýho malýho kluka, kterej začíná s hokejem, ne?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
To se asi mýlíte. Já si myslím, že každej kluk má jiný sny. Já jsem vlastně vyrůstal ve Slaným nebo začínal jsem s hokejem ve Slaným a v brzkým, jak jsem říkal, v brzkým věku jsem hrál za Kladno, ve třetí třítě jsem přešel na Kladno. A v tý době, jak si může každej pamatovat z hokejovýho života, tak tam hrála Blue Line, tam hrál Patera, Procházka, Vejvoda, tak jako malý kluci všichni si hráli na ně, že jo. My jsme je měli před sebou. Ta NHL pro nás byla lehce zavřená, nebyla taková sledovanost NHl, neměli jsme tu možnost sledovat NHL, ale každej věděl o Jaromíru Jágrovi. To je pan hokejista a i můj vzor. Já jsem ho taky přece jenom měl rád, ale ty sny začínaly níž, než je NHL.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A Jiří Tlustý si s tím Jaromírem Jágrem, s tím svým vysněným Jaromírem taky zahrál. I o tom si dneska v Tandemu budeme povídat.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se můj dnešní host, špičkový český hokejista Jiří Tlustý, přiznal, tak Blue Line, tedy ta modrá řada Patera, Vejvoda, Procházka, byla snem těch kluků kolem Kladna, ale samozřejmě taky Jaromír Jágr. No a vám se to v podstatě splnilo řízením osudu. Teď, kdy v NHL je taková ta výluka, nehraje se, tak spousta hokejistů se vrací, aspoň teda přechodně k nám, nejen teda k nám, ale samozřejmě do Evropy, hrajou v nejrůznějších evropských týmech. No a vy spolu s Jaromírem Jágrem a Plekancem jste vytvořili úžasnou lajnu, takovou novou Blue Line na Kladně. Jakej to je pocit hrát najednou vedle Jaromíra, toho vašeho vzoru?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Samozřejmě je to nádhernej pocit. Všichni k němu vzhlíželi, když jsme vyrůstali. Vlastně von si to sám vydřel, makal vodmala, měl ohromnej talent a tím vlastně dokázal a dokáže hrát ještě v jeho skoro 42 letech nebo 41 let. Takže je to neskutečný, co on předvádí a co on dokáže. A pro mě se vlastně splnil takovej malej sen. Já jsem s ním vyfocenej. My jsme si toho teďko nedávno dělali srandu, protože na Kladně se píše hokejová knížka a já jsem byl osloven, jestli bych neměl nějaký fotky z mýho mládí a samozřejmě tam fotka byla, našel jsem s Jardou Jágrem, takže jsem jí vzal do kabiny a tak lehce jsme si z toho dělali srandu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kolik vám tam bylo na tý fotce?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Na tý fotce já si myslím, že 7, mezi 7 a 8 lety, takže už je to nějakej pátek zpátky a i Jarda se vlastně tomu zasmál. Vlastně on měl ještě ty dlouhý, kudrnatý vlasy. Já jsem to vzal do kabiny, a tak jsme se nad tím pobavili. Ale jako na ledě je to takovej splněnej, jako jeden z velkých snů. Kdo má šanci si zahrát vlastně s nejlepším hráčem Evropy?

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. No, vůbec světa. Ale, víte, to my vidíme jaksi z toho publika. Vidíme, že to je prostě geniální hráč, kterej přesně ví, co chce udělat, taky to udělá, dělá to naprosto přesně, ještě se tím baví. Ale jak to vidíte vy z toho ledu? Čím vás on fascinuje? Co je na něm tak úžasnýho?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Na něm je největší schopnost, on má vlastně to čtení tý hry. On umí přečíst tu hru a von umí nalákat na sebe dva soupeře a vlastně z toho se vymanit, což je pro hokej neskutečnej dar a on vlastně tohle to, tímhle tím on vlastně se skoro živil, on takhle dával ty góly. On vlastně na sebe natáhnul pár hráčů, uvolnil nějakýho vlastně druhýho hráče, pak mu dokázal neskutečně nahrát. Takže tohle to ho zdobilo a zdobí ho mnohem víc věcí, to není jedna jediná věc. Vlastně von je kompletní hokejovej, jak by se dalo říct, Bůh vlastně skoro a je to Jarda Jágr a vlastně to dokázal. A ukazuje nám to tady teď v český extralize.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, spousta zpěváků touží vyprodat třeba Lucernu, těm lepším se podaří vyprodat O2 Arénu, ale že se to povede hokejistovi, tak to je něco neuvěřitelnýho, protože vy jste se v podstatě taky podílel taky na tom, že jste vyprodali O2 Arénu a vytvořili jste vlastně divácký rekord, tuším, 17.182 diváci, ať mě teď nechytají naši posluchači za jednoho diváka, ale myslím si, že je to fascinující. To byl hezkej pocit, ne?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Víte, bylo to nádherný hrát před takovou diváckou kulisou. Jenom nás mrzelo, že my jsme vlastně netáhli za ten delší provázek a vlastně jsme prohráli to utkání, což nás hodně mrzelo. Ale musíme pochválit ty diváky, vlastně přijelo hodně lidí z Brna a ty jsou hokejem nadšený a vytvořili nádhernou kulisu pro ten hokej. Hnali teda to Brno velice dobře dopředu a bylo to nádherný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co nebylo tehdy, může bejt příště.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Přesně tak.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jiří Tlustý začínal s hokejem ve Slaném, potom přešel do Kladna. Ale protože se mu opravdu dařilo, tak si ho všimli i za mořem, říká se tomu draft. Jinak draft je taky natáčený pivo, draften bier, že jo, je taky točený pivo. Ale to v podstatě má něco společnýho, takhle se vytáhne, vyloupne se ten drahokam hokejovej. A vás takhle si vylouplo Torronto Maple Leaves. Co to pro vás znamenalo v tu chvilku?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Jak už jsem dopředu řekl, vlastně já jsem měl nižší cíle, nižší sny, měl jsem vlastně tu českou extraligu. Když jsem nastoupil v tý český extralize v mých 17 letech, tak vlastně člověk začne přemejšlet výš. Už jsem si jeden cíl splnil. Prostě si musíte dávat pořád nějaký vyšší cíle, abyste měl za čím jít. A vlastně to NHL pro mě byl takovej jeden velkej sen, cíl. Vlastně my jsme prošli nějakejma těma testama, fyzickejma testama, což bylo velice náročný a psychický testy tam byly. A určitě to je důležitá zkušenost pro takhle mladýho kluka se tam zúčastnit tohohle. A pak, když vlastně sedíte na tom draftu a teď vlastně slyšíte to svoje jméno a to šlo hned za mým velice dobrým kamarádem Michalem Frolíkem a šel jsem třináctej, což bylo nádherný. Vlastně máte s sebou rodinu a všichni jsou šťastný a všichni to s váma prožívají.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nezatočí se z toho trošku hlava klukovi?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Tak v tu chvíli ani si z toho moc nepamatujete, to je jenom taková euforie a je to prostě nádhernej zážitek, když jdete na to pódium a vlastně tam je plná hala lidí a těch lidí, co se kolem hokeje motá, rodiny a kluci, ostatní hráči, co čekají nebo co už byli draftovaní. A je to prostě něco nádhernýho vlastně tohle to zažít a jsem hrozně rád, že se mi to povedlo nebo že jsem to vlastně dokázal prožít a měl jsem tam s sebou celou rodinu a mý dva agenty a bylo to něco nádhernýho.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to byla taková ta velká euforie, ale potom možná malinko to nadšení opadlo, když jaksi vás z Torronto Maple Leaves přeřadili do té juniorské soutěže zase, dali vlastně na rozehrání nebo jak se to říká, že jo.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Tak když to vidím teď zpětně, tak v tu dobu já jsem vlastně nebyl nadšenej z toho, že jsem šel do juniorky, ale jak jsem říkal, zpětně to považuju za super krok. Vlastně já jsem tam šel do tý juniorky, tam se naučíte jazyk, naučíte se žít v Kanadě. Máte to jednodušší. Mně bylo 18 let, šel jsem do rodiny, byli tam kluci v mým věku, moje věková hranice, takže vy se s nima můžete bavit o čemkoliv, vlastně vyrůstáte pohromadě rok spolu a to vás přijme zapadnout líp do toho kádru, než když já jsem vlastně byl ten první rok poslán na tu farmu a tam už jsou vlastně kluci, to už jsou rodiny, každej žije sám na sebe a to už prostě nepřijdete tolik do kontaktu, to už je byznys, čistě jasně byznys. Tam už se každej soustředí, má svůj život. Takže tam to nebylo takový, že bysme byli v kolektivu a vlastně ten jazyk by pro mě bylo horší se naučit a vlastně sžít se s tím životem v tý Kanadě by pro mě bylo mnohem horší nebo těžší. Tady to mi umožnilo se nějak sžít s tím životem a s tím jazykem, jak tam prožívají všechno. Vlastně měl jsem skvělou rodinu, dostal jsem velice dobrou rodinu a ty lidi mi hrozně pomohli a já jsem jim hrozně vděčnej.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vám rychle šel jazyk?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Tak začnete rozumět po pár měsících, jako dejme tomu, 3, 4 měsíce začnete něco pochytávat rozumně a přestáváte pomaličku přemýšlet v češtině, což je nejhorší problém. To mi dělalo největší problém vlastně, člověk si to furt překládá. A když pak najednou zjistíte, naučíte se ty slova, tak už nesmíte překládat a musíte prostě myslet v angličtině a pak to jde mnohem jednodušejc. Po tom prvním roce už jsem měl nějaký ty základy a tam, jak říkám, přestal jsem přemýšlet v tý češtině a už to šlo mnohem snáž.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A taky po prvním roce jste se zase přesunul zpátky do Torronta.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dalo by se říci, že Jiří Tlustý nestačil v podstatě vlastně ani u nás tady tak nějak vstřebat kus české kultury, protože vy jste vlastně v 18 letech už vyvanul za oceán a tam už jste začal vnímat úplně jiné hrdiny, třeba i humoru anglického, amerického, kanadského. Ale přece jenom si myslím, že do té doby jste si stačil oblíbit některé z našich klasiků humoru.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Tak víte, jak já jsem tady vyrůstal a toho času není tolik vlastně sledovat tu televizi. Toho hokeje je tolik, že by to bylo těžký. Ale určitě si pamatuju Kaiser, Lábus, Ruská ruleta, to přece jenom utkví v paměti každýmu, táta to sledoval. Takže jako malej jsem to začínal sledovat s ním, takže to si pamatuju. Pak je samozřejmě Karel Šíp a tadyhle ty všechny, kdo měli zábavný pořady, což sledujete. Ale jak už jsem řekl před tím, toho hokeje je tolik, že přijdete domů a jenom padnete do postele i v tom ranným věku, což bylo taky tím, že jsem nemohl sledovat tu televizi, takže tu televizi jsem tolik nesledoval.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak víte co, my vám to teď trošičku vynahradíme a toho Kaisera s Lábusem vám vrátíme.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jiří Tlustý dostal velikou šanci v životě, že si mohl splnit hned několik snů potom, když se ze Slaného přesunul do Kladna, potom do Ameriky, respektive do Kanady. A dostal se do prvního týmu Torronto Maple Leaves, začal hrát v NHL. Hned v prvním zápase jste zazářil, tam jste dal hned dva góly.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
To je nádherná vzpomínka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se nezapomíná.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Přesně tak, to se jen tak nezapomene. To je jasně jeden z mejch momentů, který já si budu nadosmrti pamatovat. Vlastně to jsou, jak už jsem řekl, první zápas v extralize, draft, mistrovství světa a teď tenhle první zápas v NHL bylo něco neskutečnýho.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak na to třeba reagoval ten tým, šéfové týmu, spoluhráči?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Tak spoluhráči byli všichni hrozně nadšený. V tu dobu se vlastně Torrontu nedařilo. Já jsem přišel na zápas proti Pittsburghu, letěli jsme do Pittsburghu, což pro mě byla taková novinka. Přijelo se na zápas, něco takovýho novýho, člověk byl rozklepanej, to k tomu prostě patří ta nervozita. Ale na druhou stranu tam byli super lidi, starší hráči a ty mi hrozně pomohli. Já musím takhle poděkovat vlastně Tomášovi Kabelkovi a vlastně Pavel Kubina tam byl taky. Tihle ti kluci vlastně vám dokážou pomoct v těžkých situacích, takovýhle věci, když je člověk nervózní. Voni mě vzali na večeři, abych na to trošku nemyslel, prostě mě rozptýlili a to člověku hrozně pomůže. Pak za mnou vlastně v den zápasu přišel i hlavní trenér a jako trošku mě uklidnil, abych si z toho vůbec nic nedělal. Takže vlastně jsem tam šel s čistou hlavou do toho zápasu a čirou náhodou vlastně ten první gól byl takovej lehce náhodnej. Vlastně mě to trefilo do zad, ale vzápětí, já nevím, po 30 nebo 35 vteřinách se mi povedlo ujet znova a dát druhej gól, což bylo něco nádhernýho.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se zatočí hlava klukovi teda.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
To určitě. To je něco nepopsatelnýho. To prostě, když někdo prožije,tak je to prostě krásný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, když se takhle zadaří, tak samozřejmě si toho všimnou i ti, kteří rozhodují třeba o složení národního týmu. Tak přišla pozvánka do reprezentace. To byl další asi vrchol, ne?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Tak první vlastně přišla ten rok, co jsem hrál tu mojí první sezónu v NHL, tak mi přišla pozvánka. Jenomže Torronto mě poslalo vlastně na farmu, abych dohrál play off, že mě chtějí tam. A vlastně to byla taky dobrá zkušenost, aby prošel play off vlastně v Americe. Byl jsem ještě mladej, takže jsem to všechno měl před sebou. A vlastně letos mi přišla pozvánka do národního mužstva po 6 letech strávených v Americe, což já jsem měl nějaký zdravotní problémy, tak to mi nedovolili se o to ucházet, o to mistrovství. A letos vlastně jsem přijel, zase já jsem dokončil sezónu a měl jsem nějaký problémy zdravotní, přijel jsem vlastně na ty turnaje, všechno bylo super, ale tam nebylo to stoprocentní. Určitě tam byli kluci, který mohli hrát na 100 procent, tak ty si to zasloužili a vlastně odvedli skvělou práci a přivezli další medaili, což se hrozně cení. Já jsem jim fandil, klukům, přece jenom jsem tam měl hodně kamarádů, takže jsem jim fandil a sledoval jsem je.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to pořád pro vás vrchol jako hrát za reprezentaci, za národní tým?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Tak jak už jsem před tím říkal, každej máme nějaký sny a reprezentace je jeden z těch snů. Takže furt čekám na to, až si ho splním. A to mistrovství světa, zápasy už jsem nějaký odehrál s tím lvíčkem na prsou, takže teď už jenom čekám na to, až si budu moct zahrát třeba na mistrovství světa.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky na to čekáme. Těšíme se.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už tady o tom Jiří Tlustý mluvil, že se vlastně přesouvají hráči v NHL, tedy teď zrovna ne, protože teď je taková ta výluka, takže teď se přesouvá tak maximálně z Kladna třeba do Pardubic, ty vzdálenosti jsou nesouměřitelné, protože v té Americe se asi, předpokládám, lítá letadlama.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Ano, v NHL se lítá letadlem. Na tý nižší soutěži, tý AHL, tam se cestuje autobusem, což je náročný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že to je možná dost jaksi taková tvrdá stránka, kterou si ne každý kluk, který touží do NHL se dostat, představí, že je to v podstatě hrozně náročný přesouvat se třeba z východu na západ Ameriky.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Je to tam trošku těžší. Vlastně ten autobus, je to všechno pohodlný, ale jsou to dálky a vlastně tam se hraje, ta AHL se hraje většinou o víkendu, takže tam se hraje třeba čtvrtek, pátek, sobota, neděle, takže se hrajou třeba 4 zápasy ve 4 nocích. Většinou se hrajou 3 zápasy ve 3 nocích nebo 4 zápasy v 5 nocích, což je náročný a musíte v tom cestovat. Jako určitě je to těžká stránka po hokejový stránce, ale dodá vám to takovou tu odolnost vůči jinejm věcem a vlastně když si tím člověk projde, tak ví, jak je to těžký a pro něco to je dobrý jako pro ty hokejisty. Růstově mi to taky hodně dalo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím tuhle tu hroznou únavu kompenzujete? Samozřejmě jaksi regenerace v týmu a podobně. Ale jak odpočíváte třeba, myslím aktivně, doma?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Jakýkoliv hokejista po těch trénincích přijde domů a padne na gauč a zapne televizi nebo zapne počítač. Vlastně, když já jsem v Americe, tak přijdu, najím se a člověk přijde, lehne si na ten gauč a teď vlastně zapne počítač, komunikuje tady s Českou republikou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy žijete sám v Americe?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Ano, žiju sám. Takže přijdu domů, zapnu ten počítač, to jsou třeba dvě hodiny u nás, což je perfektní čas se spojit s rodičema nebo i s kamaráda, to je 8 večer tady a všichni jsou doma. Přece jenom je to v zimě, ten člověk chodí dřív domů, takže je to takový jednodušší se spojit s kamarádama, s rodinou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže skypujete třeba.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Samozřejmě. To už snad dělá skoro každej, kdo žije v cizině. To nám umožňuje tan kontakt s tou rodinou, což je hrozně cenný. To je něco, v čem já žiju a nedokážu si představit, jak to dělali ty lidi před telefonama a vlastně před touhle možností toho skypu a internetu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte třeba kamarády v týmu, s kterýma si občas vyrazíte?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Ano. My jsme byli mladej tým, my jsme byli jako Carolina mladej tým. My jsme měli věkový průměr snad 26 let, což je na NHL hodně mladý. Byla sranda. My jsme žili v takovým jednom bytovým komplexu, kde nás v jednu chvíli žilo snad 12 nebo 13. Takže vlastně jsme byli často pohromadě. Po zápasech je člověk unavenej, ale jde si ještě někde sednout s klukama najíst se. Byli jsme velká parta, takže jsme chodili pořád jako ve skupině, že si proberete ten zápas, pobavíte se vo něčem jiným zase a je to super mít po ruce kluky z týmu a můžete kdykoliv někam zajít.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A měl jste třeba šanci vidět něco z toho města, kde hrajete, z jeho okolí, nějaký památky, přírodní krásy? Máte na to vůbec čas?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Když jsem hrál v Kanadě, v Torrontě, tak přece jenom za mnou jezdili kamarádi, rodina, takže vám můžu říct, že jsem viděl Niagarský vodopády možná desetkrát a na /(nesrozumitelné/ tower jsem byl minimálně desetkrát. To jsou prostě věci, kam vezmete.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To musíte ukázat.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Samozřejmě. Jako vám to dělá radost, jdete s kamarádama nebo s rodinou, tak voni chtějí vidět něco z toho města, když tam žiju, mám tu možnost něco znát, tak vždycky jim rád pomůžete a vezmete je někam, co voni ještě neviděli.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě Tandem není žádný bulvární pořad, ale nedá mi to, abych se nezeptal Jiřího Tlustýho, když je tak v té Americe sám, nějaká přítelkyně není na obzoru?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Přítelkyně na obzoru zrovna není. Vlastně jsem sám teďko, takže se věnuju naplno hokeji a zatím se do ničeho neženu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To rádi slyší určitě šéfové týmu.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Přesně tak. Ne jako samozřejmě jsem ještě mladej kluk a ten hokejovej život je trošku náročnej a je to takový složitý pro tu přítelkyni. Takže je to takový všechno dohromady je to těžký, složitý, ale musí si člověk najít tu správnou partnerku, která tohle to dokáže respektovat.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na to máte pořád ještě čas a nepochybně o vás bude velkej zájem. Jako fešák, frajer, hokejista z NHL, co si budem povídat. No, ale to necháme budoucnosti. Teď co vás čeká v nejbližších, dejme tomu, dnech, protože je výluka v NHL, čili vy teď zrovna ve vašem týmu hrát nemůžete. Co dělají ostatní hoši? 

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Z našeho týmu z Caroliny hrajeme asi 3 nebo 4 kluci zatím, i když se nerozeběhne ta NHL toho 2.listopadu, tak pak se všichni rozletějí. A už je to hrozná doba. Já si pamatuju jenom, když jsem odletěl do Caroliny na konci srpna a letěl jsem tam asi na 3 tejdny trénovat a už to člověka nebaví to trénování, už se prostě těší na ty zápasy a na ten zápasovej rytmus. To prostě tomu hokejistovi chybí. My jsme vlastně trénovali 5 měsíců mimo led, což hrozná doba a teď to přestalo ty hráče bavit. Takže nedokážu si představit, že já bych ještě teď trénoval a čekal pořád na ten zápas, což já si tady dokážu odreagovat těma zápasama po boku Jardy a Tomáše Plekance, Marka Židlického, Tomáše Kaberleho, což my jsme si tady udělali takovej.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Malej nároďák.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Takovou malou NHL lajnu a vlastně je to něco nádhernýho tady si teďko zpříjemnit ten čas doma a vlastně nastupujete před plnou halou, před rodičema, kamarádama, což je zase nepopsatelný. Je to zase krásnej zážitek bejt doma a hrát.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zůstanete teď na Kladně v době výluky nebo vás láká Rusko třeba?

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Zatím nevím, to bych mluvil hodně do budoucna. Já se připravuju jenom na zápasy pro můj klub, takže to je priorita, pak uvidíme, co bude v budoucnu. Teď přijde vlastně reprezentační přestávka, což asi si pojedu zahrát nebo jestli mě pan Hadamczik vezme, tak bych si rád jel zahrát nějaký reprezentační utkání, což zase mi dá nějakou zkušenost a pak uvidíme. Pak se bude jednat dál.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bezva. A nám to dá šanci držet palce Jiřímu Tlustému, reprezentantovi České republiky. Budeme se těšit, že se vám bude dařit. Nepochybně vy taky. A uvidíme, jak to dopadne v tom zámoří a samozřejmě tam, až se tam vrátíte do Caroliny, tak ať se daří celému týmu a vám taky. Skvělá budoucnost vás čeká.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Tak já moc děkuju. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.

Jiří TLUSTÝ, hokejista
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Reprízováno 4. července 2013.

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.