Josefova zkouška pro bratry

Vyprávění o Josefovi a jeho bratrech patří k nejvíce dramatickým v celé Bibli. Josef byl svými závistivými bratry prodán do Egypta. Upadl zde v nemilost mocných, ale Bůh ho neopustil. S jeho pomocí se Josef stal druhým nejvyšším mužem v zemi, hned po egyptském faraónovi. Takto, kryt majestátem svého úřadu, se po mnoha letech setkal s bratry, kteří v době nouze přišli do Egypta nakoupit obilí. Josef se chtěl přesvědčit, zda se bratři napravili, a proto je podrobil zkouškám. Nakonec vzal do zajetí nejmladšího z nich, Benjamina, miláčka otce Jákoba. Tehdy před Josefa vystoupil jiný z bratří, Juda, a sám sebe nabídl do otroctví, jen aby Benjamin zůstal na svobodě.

Moudří Izraele dopodrobna rozebírají způsob, jakým Juda promlouval k Josefovi. Tóra píše že k němu Juda "přistoupil". Toto sloveso, hebrejsky "vajigaš", má však v biblickém jazyku tři různé významy. "Hagaša - přistoupení" - především znamená odhodlání hájit právo. Jiným významem stejného slova je "zklidnit protivníka". Konečně ve svém třetím významu může sloveso "vajigaš" vyjadřovat i odhodlání podstoupit boj. Když se židovští komentátoři zamýšlejí nad tím, jak Juda postupoval při jednání s mocným Josefem, nacházejí v jeho slovech všechny tři zmíněné významy. Juda žádal o propuštění Benjamina s poukazem na právo, ale též předem tišil Josefovu nevoli. Proto mu pravil: "Nechť nevzplane tvůj hněv proti služebníku tvému, neboť tys jako farao". V Judově žádosti můžeme současně vyčíst i skrytou hrozbu toho, kdo se ocitl v bezvýchodné situaci. Jakoby Josefovi říkal: Doženeš-li mě k zoufalství, jsem hotov pro svobodu bratra bojovat.

Uvedené zásady nám mohou být dodnes k poučení. Významné jsou všechny, ale židovská tradice přesto dává jedné přednost. Nejvíce si cení cesty mírnosti. Tak jednal i Juda. Když předstoupil před Josefa, aby hájil svého bratra, postupoval tak, jak později pravil moudrý král Šalomoun. Ten ve svých příslovích praví: "Jak hluboké vody je rada v srdci muže, muž rozumný z ní čerpá." Podle starého židovského textu, midraše, je možno tato slova vztáhnout k studni tak hluboké, že z ní nikdo nemohl čerpat vodu. Jednou však na místo dospěl muž, který si poradil. Přivázal lano k lanu a vědro k vědru, až nakonec načerpal vodu z hlubin studně. Podobně tajné myšlenky uložené v hloubi Josefova srdce zůstávaly všem bratrům skryty. Pouze Juda dokázal díky své mírnosti a schopnosti nahlédnout do nitra jiných, sestoupit do největších hlubin Josefova nitra: dobral se jeho soucitu, odpuštění dávného prohřešku, lásky k otci Jákobovi. Proto jímavými slovy popsal zármutek, který by na Jákoba dolehl, kdyby se jeho nejmladší syn Benjamin nevrátil z Egypta domů. Juda se dotkl nejcitlivější struny v Josefově srdci, a tak překonal jeho hořkost i chlad. Moudří midraše uzavírají, že Juda, jenž v těžké chvíli prosadil u Josefa svou vůli, byl neméně moudrý jako jeho mocný bratr. Mírností a správně zvolenými slovy zabránil velkému neštěstí.