'Jsou moje, do továrny jsem si je odložil,' tvrdí muž o materiálech z Panenských Břežan
K materiálům se soudním procesem Rudolfa Slánského, které se objevily po letech, se přihlásil likvidátor továrny, ve které byly nalezeny. Václav Hlásek Radiožurnálu řekl, že je bude chtít získat zpět. Vzácné nosiče už přitom představil Národní filmový archiv. Muž tvrdí, že o převozu nic neví a nikdo se ho na něj nezeptal. Podle ministra kultury v demisi Ilji Šmída (za hnutí ANO) je ale nepravděpodobné, že by materiály patřily soukromé osobě.
„Nikdo se mě na to nezeptal, nic o tom nevím. Jestli půjde o můj majetek, tak půjde o můj majetek, ale stejně s tím ministr nic nenadělá,“ diví se Hlásek.
Muž působí jako likvidátor továrny ve středočeských Panenských Břežanech, která spadla do insolvence. A právě insolvenční správci tam objevili dvacítku beden s negativy obrazu a zvuku, magnetofonovými páskami nebo přefocenými kopiemi archivních dokumentů ÚV KSČ. Podle všeho jde o vzácné materiály ze soudního procesu s Rudolfem Slánským z roku 1952.
Jenže Hlásek tvrdí, že jsou jeho. Ve zkrachovalé továrně si je prý pouze uskladnil. „Měl jsem je tam uloženy jako ve skladu. To jsem mohl. A můžu v podstatě doteď,“ tvrdí likvidátor. Jejich původ však odkrýt nechce. „Věřím, že vás to zajímá, ale to není pro mě důvod,“ odmítl dotaz.
Ministr Šmíd: Slyším to poprvé
Materiály už přitom představil filmový archiv, chystá se je zrestaurovat a zveřejnit. Jeho ředitel Michal Bregant si od toho slibuje věrnou rekonstrukci procesu se Slánským a celý nález přirovnal hodnotou k záznamům z procesu s Miladou Horákovou.
Ministra kultury v demisi Ilju Šmída informace, že krabice se vzácným obsahem možná patří soukromé osobě, překvapila. „To slyším opravdu poprvé. Já myslím, že kolegové, kteří objevili materiál předaný Národnímu filmovému archivu, neměli představu, že by patřil nějaké soukromé osobě. Na tiskové konferenci jsme byli informováni o tom, že může jít o jakési kopie připravované pro budoucí zpracování,“ uvedl pro Radiožurnál.
Hláskovo tvrzení se šéfovi resortu kultury nezdá pravděpodobné. „Já si nedokážu představit, že by tolik beden s takovým obrovským, několik desítek kilometrů dlouhým materiálem, mohlo patřit nějaké soukromé osobě,“ je přesvědčen Šmíd.
O existenci materiálu z politických procesů odborníci dlouho spekulovali, respektive tušili, že je někde schovaný. Do zmíněné továrny se krabice dostaly pravděpodobně záhy po revoluci v roce 1989 a zůstaly v ní ukryté 29 let.
'Je to archiválie, patří archivu'
„Filmové materiály vznikly činností stranického nebo státního aparátu. To znamená, že to nikdy nemohlo přejít legálně do soukromých rukou, předpokládám,“ říká pro Radiožurnál ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.
„Má to povahu archiválie. A tu nelze ze zákona zprivatizovat. To, co vzniklo z činnosti státu, patří zkrátka sem (Národnímu filmovému archivu, pozn. red.). Podle právníků se ten materiál nikdy nemohl stát soukromým majetkem. Jestli zůstal v soukromých rukách, tak to znamená, že to nebylo v souladu se zákonem.“
Původně chtěl Bregant jít na policii, ale od záměru upustil, protože si myslí, že v této situaci nelze podat relevantní oznámení. Uvedl ale, že v případě vyšetřování je archiv ochotný spolupracovat.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajinští dobrovolníci zachraňují lidi z Vuhledaru. Mnozí zůstávají kvůli svým domácím mazlíčkům
-
‚Němci nás ignorují a zneužili svůj zákon.‘ U hranic mají vyrůst větrné elektrárny, místním se ale nelíbí
-
‚Kdo se neevakuuje, ten zemře.‘ Florida se chystá na hurikán Milton, udeřit má v noci na čtvrtek
-
Baker, Hassabis a Jumper. Trojice vědců získala Nobelovu cenu za chemii díky výzkumu proteinů