K prameni Labe se musíte vydat do nejvyšších partií Krkonošského národního parku
Prameniště řeky Labe u Labské louky v Krkonoších, které se nachází na rozcestí nejvýznamnějších hřebenových turistických tras, není ve skutečnosti pravým pramenem naší nejvýznamnější řeky. Skutečný pramen Labe vyvěrá o několik desítek metrů výš - v rašeliništi uprostřed svahu.
Protože ale lidé chtěli mít pramen řeky jako místo setkávání, bylo rozcestí na tzv. České cestě symbolicky upraveno právě jako počátek Labe. Byla tu vybudována kamenná skruž s přítokem a odtokem vody, její okolí bylo vydlážděno a osazeno lavičkami a vznikla zde i kamenná stěna s 26 erby českých i německých měst, kterými Labe na své cestě k moři protéká.
Místo patří odpradávna k nejvyhledávanějším cílům vycházek na české straně Krkonoš. Dokonce se prý v bájných pověstech vypráví o tom, že Slované sem chodili obětovat kohouta. Tahle tradice se prý udržela až do poloviny 19. století.
Pramen sloužil i jako poutní místo a chodilo se k němu na procesí. Poprvé byl vysvěcen již roku 1684, kdy jej navštívil a požehnal královéhradecký biskup Jan František Kryštof z Talmberka.
Labský pramen se nachází v nadmořské výšce 1.386 metrů na Labské louce, necelý kilometr jihozápadně od hory Violík, nad Špindlerovým Mlýnem. Dříve tu měl pamětní desku krkonošský patriot a rodák Jan Buchar. A kdysi na tomto místě stávala dřevěná budka, v níž se prodávalo jednoduché občerstvení a dost možná i pramenitá „labská“ voda. Ostatně té se bez obav můžete napít i dnes.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Systém Bartošovy digitalizace šel dodělat, říká Černohorský. ‚Rozhodli experti,‘ nesouhlasí Kupka
-
Milion lidí nemá praktického lékaře. Přidáním peněz se péče může rozvíjet, říká Šonka po odvolání protestu
-
Nechtěli jsme bojovat, říkají ruští dezertéři. Francie jich šest přijala, pomáhají v informační válce
-
Expertka: Jak se stát poučil z digitalizace stavebního řízení? Zatím jsme to neslyšeli, to je chyba