Kamélie je královnou zimních zahrad. Vypěstovat můžeme i kamélii čínskou, čajovník
Nejnáročnější na pěstování bývá kamélie první rok poté, kdy ji přineseme domů. Tradiční otužování, tedy umístění do relativního chladu, rosení, přihnojení, to málokdy pomůže. Zpravidla kamélie vykvete jen několika málo květy (pokud vůbec vykvete), ty ostatní ještě v poupěti opadají. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Když ale rostlinu po ‚odkvětu‘ přesadíme do vhodného substrátu, občas ji přihnojíme, budeme trvale držet kořenový bal vlhký, nebudeme ji dávat na sluníčko a na podzim ji včas přesuneme do zimní zahrady (pokud ji tam nenecháme trvale), můžeme se dočkat keře obaleného květy.
Kamélie má ráda podobné podmínky jako rododendron. Miluje stinné polohy s vyšší vzdušnou vlhkostí, humózní, nikdy nevysychající substrát. Nesnáší vápník v půdě, potřebuje kyselou půdní reakci. Na zálivku je vhodná dešťová voda nebo voda zbavená vápenatých solí (lze přidat troškou kyseliny šťavelové). Vysazuje se do substrátu pro vřesovištní rostliny, hnojí se hnojivy pro vápnostřežné rostliny.
Pro opad poupat je obyčejně limitující odpovídající teplota a vzdušná vlhkost. Pomáhá i přihnojení rostlinnými životabudiči na list. Nehraje roli, jestli rostlinu otáčíme nebo ne.
Když květy (poupata) opadávají prakticky druhý den po zakoupení, je to způsobeno šokem z marketu. Pozdější opadávání může mít příčinu v domácích podmínkách: vyšší teploty, nízká vzdušná vlhkost, průvan, necitlivé větrání. Žloutnou-li spodní listy, chybí rostlině výživa, stejnou příčinu mívá i zasolení půdy, přílišná zálivka.
Camellia japonica je nejznámější z okrasných. V minulých stoletích hit v zimním období. Kvete podle druhu, odrůdy, způsobu pěstování, od listopadu do března. Nemá ráda moc tepla, v zimě tak 10-15 °C, v létě stín pod stromy, nejlépe max. 20 °C, což je v současných teplotních poměrech léta docela problém.
Camellia sinensis, čajovník čínský, se dříve řadil do samostatného rodu (Thea sinensis), dnes už ho bereme jako bratra těch okrasných. Květem moc nezaujme, ale listy různě upravené nás určitě potěší. Dělá se z nich čaj různých vůní i barev. Černý, bílý, zelený, žlutý, červený. Někdy se listy jen suší, jindy různě fermentují, dokonce se i praží či restují. Připravují se čaje z lístků celých, z jejich zlomků i z lístků jemně rozemletých. Pěstuje se jako kamélie japonská, nesnáší v půdě vápník, méně trpí vysokými teplotami a sluncem v létě.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
