Karase obecného rozmnožujeme a postupně vracíme do přírody, zní dobré zprávy z Českého rybářského svazu

7. listopad 2024

Jak se daří karasovi obecnému, který u nás byl dříve tak běžným druhem ryby? V 60. letech minulého století se z naší krajiny rychle ztrácel a jen pomalu se do ní zase vrací. Co pro jeho návrat dělají v Českém rybářském svazu?

Karas obecný byl jednou z nejběžnějších ryb v našich rybničních soustavách a zároveň na mělkých tůních podél velkých toků. Začal mizet v 60. letech 20. století, kdy se k nám začal šířit karas stříbřitý. Karase obecného vytlačoval zvláštním způsobem. „Byly k nám dovezeny samé jikernačky karase stříbřitého, ty se pářily s kterýmkoliv druhem kaprovité ryby, ale vždycky z toho vznikl zase jen karas stříbřitý a jeho jikernačky,“ popisuje Pavel Vrána, tajemník Odboru životního prostředí a čistoty vod ČRS.

Dalším důvodem, proč se karas obecný začal ztrácet, byl mizející přirozený biotop, tedy stanoviště, na kterých žil. Tůně byly regulací odříznuty od hlavních toků a vysychaly. Část z nich byla zavezena.

„Český rybářský svaz, územní svaz města Prahy spolupracuje s pražskou zoo, s Biologickým centrem Akademie věd a s pražským magistrátem a snaží se vytvořit záložní populace karasů obecných. V současnosti existuje na našem území asi 20 rybníčků, na kterých karase chováme. Šest jich je přímo v Praze. Karase obecného rozmnožujeme a postupně vracíme do přírody,“ vyjmenovává podpůrné akce pro návrat karase Pavel Vrána.

„Nedávno jsme nedaleko Dobříše, v Malé Hraštici, otevřeli první rybník s lovem karasů obecných v České republice v novodobé historii. Je to rybník Přibylák. Další tři podobné nádrže bychom chtěli otevřít přímo v Praze v příštím roce. Také vytváříme nové tůně, které karasům obecným vyhovují.

Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.