Kateřina Cajthamlová: Akutní zimomřivost může způsobit i nevhodná dieta
Pokud vás zebou ruce nebo nohy, trpíte zimomřivostí. Ta postihuje hlavně ženy, ale v některých případech se týká i mužů. Akutní zimomřivost je nejčastěji reakcí na pokles vnější teploty, ale mohou ji způsobit i režimové změny.
Zimomřivost se týká okrajových periferních orgánů končetin, zejména jejich konců, prstů na rukou a nohou, od plosek nohou většinou až po kotníky i obličeje.
Doktorka Kateřina Cajthamlová vysvětluje, jak souvisí s takzvanou bazální teplotou. „Bazální teplota je teplota tělesného jádra a tu si tělo udržuje ve velice malém rozmezí. Normální bazální teplota je něco mezi 37 - 37,8 °C, tedy je vyšší než teplota v podpaždí. Tato teplota je důležitá pro práci našich vnitřních orgánů. Tělo si bazální teplotu udržuje hlavně v játrech, srdci a mozku. Tyhle tři orgány jsou udržovány, když vnější teplota klesá tím, že se takzvaně centralizuje oběh. Proto platí pořekadlo: ‘Studené ruce, horké srdce‘. I když máme ruce studené, tak naše vnitřní orgány jsou stále stejně teplé."
Akutní zimomřivost je přímá rychlá reakce našeho těla na to, že venkovní teplota poklesne. Může k ní také dojít po nějaké režimové změně. „Velmi často se to stává, pokud lidé začnou hubnout v lednu, třeba kvůli novoročnímu předsevzetí. Mohou trpět zvýšenou akutní zimomřivostí, protože přestanou jíst. Navíc třeba v případě keto diety omezí i svalovou činnost, protože je při ní zakázáno se hýbat. A tím, že jedí více ovoce a omezí tuky, vzniká další důvod pro zimomřivost. Má to velkou nevýhodu, protože v tu chvíli jsou více unavení, více spaví, jsou demotivovaní k pohybu a máme zde důvod, proč hubnutí nechají a to je vlastně dobře. Je lepší začít hubnout nebo dělat větší režimové změny, až když více svítí slunce, říkáme nejlépe v březnu,“ radí lékařka.
Poslechněte si v záznamu pořadu také odpovědi doktorky Kateřiny Cajthamlové na telefonické dotazy posluchačů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.