Kolegium Jindřicha Kohna

Přispěním Nadace Židovského muzea v Praze vzniklo před pěti lety Kolegium Jindřicha Kohna, které zkoumá židovství ve vztahu k českému národu v 18. století a dějiny českožidovského hnutí. Největší pozornost přitom kolegium věnuje životu a dílu samotného Jindřicha Kohna - právníka, sociologa, filosofa a náboženského myslitele. Svou činnost s nadšením spojil s aktivitou T. G. Masaryka. Narodil se 7. března 1874 v Příbrami, zemřel 12. března 1935.

Jindřich Kohn věřil po první světové válce v rozvoj demokratických ideálů v českém prostředí. Evropané však české nadšení pro demokratické zřízení beze zbytku nesdíleli. Vznikaly zde autoritářské režimy, prosazoval se fašismus a nacismus. Za těchto podmínek šlo Jindřichu Kohnovi o to, jak pravil, „jak rozvíjet tvořivé myšleni a život v české svobodné sféře, ale úpadkové éře dějinné“. Viděl, že dosažená úroveň humanity byla ohrožena, a to ho vedlo k úvahám o vývoji humanizace lidstva. Ukázal, že k jedinečnému rozvoji humanity došlo díky velkolepé kulturní syntéze. Evropa přijala ze starého Říma kulturu vůle, projevující se v právu. Ze starého Řecka si osvojila kulturu obrazotvornosti, jejímž plodem bylo umění. Konečně vkladem židovství k rozvoji humanity byla kultura víry. Jindřich Kohn se přitom domníval, že institucionalizované náboženství tuto kulturu spíše zahaluje, jako by víra byla jen otázkou zvyklostí.

V evropském středověku spatřoval Jindřich Kohn první věk humanizace, jehož "srdcem je tradice". Druhým věkem humanity mu byl novověk, jehož tepnou je "poznáváni" přinášející nevídané výsledky. Dosažená lidská svoboda se však současně stala i ničím neomezenou libovůlí. Úpadek humanity evropských národů pak ve 20. století vyústil v hlubokou krizi.

Podle Jindřicha Kohna mohl být takový úpadek překonán třetím věkem humanity, opřeným o sebepoznávání. Kohn věřil, že Evropa má schopnost obnovit své duchovni sily, že humanita je reálnou nadějí lidstva.

Jindřich Kohn zemřel před 2. světovou válkou, a nezažil tak největší úpadek lidství v celých dějinách. Jeho myšlenky, opírající se o poznání židovského i českého národního ducha, však stále skýtají inspiraci a naději. Kolegium Jindřicha Kohna se snaží tyto duchovni podněty oživovat a naplňovat. Činí tak shromažďováním všech dostupných dokumentů o působení tohoto česko-židovského myslitele, a především zpřístupňováním jeho odkazu v oblasti filozofické, sociologické, politické a právní. Je to způsob, jak pochopit i současné dění ve světě. Vize třetího věku humanity Jindřicha Kohna je dnes neméně aktuální než za jeho života.