Komenský se se svou vlastí loučil na Růžovém paloučku nedaleko Žacléře
Nedaleko Žacléře na Trutnovsku se u samé hranice s Polskem nachází Růžový palouček, místo, kde se Jan Amos Komenský roku 1682 se svými přáteli naposledy rozloučil s rodnou zemí, než odešel do vyhnanství.
Místo odchodu učitele národů se Růžovým paloučkem stalo relativně nedávno. U příležitosti 300. výročí narození Jana Amose Komenského v roce 1970 zde byl umístěn nevelký památník s jeho podobiznou, kolem kterého bylo vysazeno několik růžových keřů. Ty pocházejí z Lidic a také z Litomyšle. Díky nim dostal palouček své jméno.
Původně zde byla bronzová deska, kterou v 90. letech nahradila nynější. Památník ale podle místních dnes už není důstojným místem, a tak Růžový palouček brzy možná nahradí labyrint s deskami, na něž si lidé sami vyberou citáty z díla Jana Amose Komenského.
K Růžovému paloučku se dostanete z obce Černá Voda ze silnice Žacléř – Královec. Pod odbočkou k dolu Jana Švermy se napojíte na modrou turistickou značku. U rozcestníku, kde uvidíte první z mnoha drobných sakrálních památek, odbočíte vlevo a po necelém kilometru dojdete ke státní hranici a tedy i místu, kde Jan Amos Komenský stál naposledy na rodné půdě.
Cestu k paloučku lemují pomníčky a kříže
Černá Voda, dříve samostatná obec, dnes část Žacléře, je zajímavá množstvím drobných sakrálních památek. Ty lemují i cestu k Růžovému paloučku. U zmíněné odbočky stojí tak zvaný obecní kříž. Podle pamětníků se u něj zastavovaly pohřební povozy, aby se nebožtík mohl naposledy pomyslně pomodlit a rozloučit. Pomníček „s knihou“ tu prý zase nechala postavit jedna místní vdova. A o kus dál najdeme sochu sv. Anny, ochránkyně rodiny. Ta zde stojí díky místnímu rychtáři, který ji nechal postavit jako poděkování, že se Černé Vodě vyhnulo válečné běsnění.
Cesta z Černé Vody, která vede dále do Slezska, je nejstarší stezkou oblasti. Pravděpodobně spojovala Prahu s Vratislaví. Když Jan Amos Komenský odcházel se svou družinou do vyhnanství, město Žacléř bylo posledním, ve kterém přespal. Odtud se pak vydal směrem do polského Lešna, aby se už nikdy do Českého království nevrátil.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Koalice ANO, SPD a Motoristů neupraví program podle požadavků prezidenta, uvedl Okamura
-
Romancov: Jednat se začíná, když válka nedokáže nic získat. Rusko může vést intenzivní boje ještě měsíce
-
‚Jeden z nejvýznamnějších objevů.‘ Čeští vědci zjistili, že játra přeměňují amoniak na látku podporující růst
-
Středočeský kraj chystá slučování škol. Chce uspořit, zefektivnit provoz a snížit administrativu













