Konstantinovy Lázně jsou jedinými lázněmi v Plzeňském kraji. Pacienty tam léčí Prusíkův pramen
Konstantinovy Lázně se nacházejí ve stejnojmenné obci v Plzeňském kraji. První písemná zmínka spojená s místními prameny pochází z roku 1566. Zápis zmiňuje i lesní pozemek v lokalitě zvané „Smrdak“ neboli Smraďák. Právě tam se chodili sedláci z Nové Vsi osvěžovat do malé tůně a mnozí poznali léčivé účinky podivně zbarvené a zapáchající vody.
Jako první se o využití pramene začal zajímat kolem roku 1790 kníže Konstantin Dominik Löwenstein, jehož syn od místních sedláků pozemky posléze koupil. Později vznikla na místě nová obec a v roce 1928 byly Konstantinovy Lázně oficiálně uznány jako lázeňské léčebné místo.
V minulosti zde došlo ke sloučení pěti pramenů – Skalního, Františkova, Žofiina, Giselina a Karlova, které se nacházely v lázeňském parku. Sloučený pramen dostal jméno po pražském profesorovi vnitřního lékařství a velkém příznivci Konstantinových Lázní MUDr. Bohumilu Prusíkovi. „Pramen má nejvyšší obsah volného kysličníku uhličitého ze všech pramenů, které vyvěrají na území České republiky,“ upřesňuje ředitelka lázní Dana Jurásková.
V Konstantinových Lázních se léčí tři základní skupiny pacientů – pacienti s kardiologickým onemocněním, s poruchami pohybového aparátu a nově také úspěšně vyléčení onkologičtí pacienti.
Do Konstantinek, jak bývají lázně zkráceně označovány, ale nemusíte jezdit pouze za léčebnými účely. Dobrá káva a palačinka či jiný zákusek v prostředí dvousetletého parku chutná vždy o něco lépe, než doma. A pokud neholdujete sladkému, můžete ochutnat třeba samotný léčebný Prusíkův pramen, který je v lázních volně přístupný.
Do Konstantinových Lázní se dostanete autem, autobusem i vlakem. Už samotná cesta sem stojí za to a milovníci přírody se mohou kochat výhledy do krajiny a lesů v okolí léčebného zařízení.
Partneři
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
