Konzole
K dnešnímu povídání o slovech jsem si vybral výraz konzole a současně také výraz konzola. Mimo jiné povím, jestli je to totéž, jestli konzola a konzole jsou jedno slovo nebo jestli je mezi nimi nějaký rozdíl.
Začnu významem a jako obvykle se obrátím na Slovník spisovného jazyka českého. Tam se píše, že konzola je za prvé "výstupek vyčnívající ze stěny, nesoucí někdy různé předměty", dále "nosník zpravidla vodorovný, na jednom konci upevněný," a za třetí "podpěra záclonových tyčí". Podoba konzole, významově totožná, se zde uvádí jen v závorce a s hvězdičkou, která říká, že jde o řídký výraz. My však dnes slovo konzole slýcháme poměrně často, a k tomu v jiném významu, než jsou ty uvedené ve starším slovníku. Tato konzole je zachycena ve druhém vydání slovníku Nová slova v češtině ve spojeních herní konzole a videoherní konzole a vysvětluje se jako "multimediální přístroj určený zejména k hraní her, který se připojuje k vnějšímu zobrazovacímu zařízení, obvykle k televizi". V prvním čísle loňského ročníku časopisu Naše řeč se můžeme dočíst, že konzole v tomto novém významu má podobu takříkajíc měkkou, patřící pod vzor růže, proto, že konzoli v tomto novém významu jsme přejali z angličtiny, kde se příslušné slovo píše console, i když se čte consoul, bez onoho e na konci. V Naší řeči se pak uvádí, že podoba konzole nejspíš zůstane jen těm počítačovým a všechny ostatní, že budou tvrdé konzoly patřící pod vzor žena.
A ještě jsem neřekl nic o původu tohoto slova. Pochází prý z francouzského, původem latinského slova consolateur, jímž se označoval podpůrný pilíř, například mostu. Toto pojmenování prý však bylo obrazné, přímo snad básnické, na pilíře bylo přeneseno. Původní význam slova consolateur byl utěšitel, člověk, který podporuje jiné, sloveso consoler znamená těšit. Ostatně i anglické console původně znamenalo těšit. Jiří Rejzek ve svém slovníku však tuhle hezkou etymologii zpochybňuje, označuje ji za nejspíš lidovou a navrhuje, že konzole by snad spíš mohla souviset s francouzským sole, podkladní deska, pražec.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.