Kostnice v Sedleci je působivá. Z lidských ostatků jsou v ní vytvořeny různé dekorace a obrazce
Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.
Zpravidla jde o podzemní kaple nebo katakomby, kde jsou tisíce kostí a lebek zemřelých. Největší evropská kostnice je v Paříži, ale ta nejpůsobivější je u nás, v Sedlci u Kutné Hory. Z lidských ostatků jsou v ní totiž vytvořeny různé dekorace a obrazce.
Zdejší hřbitov byl posvátný, protože na něm opat Haidenaich rozházel prsť ze Svaté země. Vzniklo tak nejstarší Svaté pole ve střední Evropě a pohřbený tu chtěl být každý.
V 15. století ale hřbitov zrušili a vznikla otázka, kam ostatky uložit. Očištěné kosti putovaly do podzemní kaple přilehlého kostela a v 18. století se staly cenným materiálem pro architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Sedlckou kostnici se rozhodl upravit v duchu barokní gotiky. Kosti a lebky 40 až 60 tisíc lidí dal seskládat do pyramid s korunami, z dalších ostatků vznikly obří dekorativní útvary, obrazce, svícny, štíty a lustry. V této podobě jsou ostatky dodneška a činí tak ze sedlecké kostnice jedinečné místo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
