Královna nebo král krásy?

Podmínky

Šeřík (Syringa L.) dobře snáší  sušší  nebo dokonce znečištěné prostředí i dobře přezimuje. Jediné, co mu vadí, je půda přemokřená a kyselá. Kyselost můžeme upravit vápněním, ale do vyloženě kyselých půd je lepší volit jiné dřeviny. Žádné speciální hnojení nevyžaduje. Občasnou zálivkou nepohrdne. Roste poměrně bujně, má bohatý kořenový systém, někdy může být až invazivní a na to je potřeba myslet při výsadbě.

Řez a květy

Harald Eichhorn z Botanické zahrady v Teplicích není velkým příznivcem řezu, ale v případě potřeby je možné šeřík prořezat – například kvůli prosvětlení nebo při tvarování do kmínku, odstraňujeme i suché větve. Řez provádíme po odkvětu. Dokud na šeřík dosáhneme, je dobré odstranit odkvetlá květenství, při běžně dosahované výšce až sedm metrů už je to složitější. Průběžné odstraňování odkvetlých částí prodlouží dobu kvetení.

Historie, barva, vůně

Ve střední Evropě se šeřík objevil až v 17. století, ale už v 10. století je doložené jeho pěstování ve Španělsku, kam ho dovezli Arabové. Dnes známe tři desítky druhů a kultivarů je na osm set. Šeřík okouzluje barvami – od bíložluté a bílé přes růžovou až k tmavě fialové a to všechno v mnoha odstínech, ve variantách jednoduchých i plnokvětých. A stejně okouzlující je jeho sytá vůně, však také éterické oleje ze šeříku slouží při výrobě některých parfémů.

Množení

Dobře tady funguje řízkování, ideální dobou je duben. Připravíme si dřevité řízky s pupeny, část pohrouženou do hlíny potřeme předem stimulátorem. Doba vytvoření kořenů se může značně lišit – podle prostředí a teploty to trvá dva až šest týdnů. Vhodnější je pro to skleník.

Největší sbírka šeříků

Největší sbírku šeříků v republice můžete obdivovat v Dendrologické zahradě v Průhonicích u Prahy. I v rámci Evropy je to jedna z největších kolekcí, od dubna do června tu kvete 38 botanických druhů šeříků a jejich vzájemných kříženců ve 302 odrůdách. Základem byla sbírka ing. Václava Jabůrka, kterou průhonické zahradě v průběhu let věnoval.