Kříž do třetice
Už několik dní tu mluvím na téma jazykového zákulisí slova kříž, k čemuž mě přivedl e-mailový dotaz posluchačky Petry Brodecké, která se zajímala o slovní spojení křížem krážem. O výrazu kříž jsem zatím řekl, že pochází z latiny, že se jím označovalo popravčí zařízení, na němž skonal Ježíš Kristus, že proto se kříž stal symbolem křesťanství, ale že jsou i kříže jiných tvarů, které mají jiný symbolický význam. Včera jsem probíral slova křižovat, křižník, křížit, křižovatka, zkřížit, křížení, kříženec a křížovka. Ta všechna souvisejí s tvarem kříže, v němž se vždy nejméně dvě čáry, úsečky nebo třeba břevna či meče protínají.
S tvarem kříže trochu jinak ale přece jen souvisí křížek z úsloví typu "táhne mu na šestý křížek", což znamená, že dotyčnému se blíží šedesátka. Tento křížek je vlastně římská číslice deset, která se píše ve tvaru písmene iks, tedy křížku. Šest křížků je šest desítek v tomto případě let.
Jak je to s křížem, v němž nás někdy bolí, tedy se spodní částí zad, okolím konce páteře, nevím docela přesně. Konec páteře tvoří pět srostlých obratlů, které tvoří kost křížovou, latinsky zvanou os sacrum, tedy svatá kost. Kost snad dostala název podle svého křížového tvaru, ale takhle výslovně jsem to nikde nečetl. Podle některých autorů z tohoto významu slova kříž pochází slovní spojení "pustit se s někým do křížku", ale přesnou souvislost zase neznám. Jiní ostatně říkají, že toto pojmenování rvačky pochází z představy zkřížení pěstí při prvním nárazu dvou peroucích se.
Když ale řekneme, že s někým máme kříž, určitě to s tvarem kříže nemá nic společného. Kříž je v tomto případě trápení, utrpení, svízel. Když mám s někým kříž, mám to s ním hodně těžké. Když někdo trpělivě nese svůj kříž, snáší svůj neradostný osud. Kříž jako synonymum trápení, svízelů, těžkostí, zlého osudu má ovšem původ v biblickém příběhu o ukřižování Ježíše Krista a vztahuje se především k tomu, že Ježíš si velmi těžký kříž, na němž pak měl být ukřižován, musel z Jeruzaléma na kopec zvaný Golgota nést sám. A to veřejně, uličkou většinou nenávistně nepřátelských jak to říct... bližních. Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.