Kůrovec se stěhuje do ovocných sadů. Je třeba rychle zasáhnout

3. říjen 2020

Kůrovec si vybírá daň za několik let sucha nejen ve smrkových lesích. Parazituje i v ovocných sadech. Objevuje se hlavně na starších jabloních v tradičně obhospodařovaných sadech.

V posledních pěti letech byly ovocné stromy na menších zahradách dlouhodobě ve stresu kvůli suchu. A teď se to začíná projevovat. Hlavně staré oslabené vysokokmeny napadají druhy kůrovce, jako například drtník nebo bělokaz ovocný. Nejvíc patrné je to podle předsedy zahrádkářů Ladislava Kubelky ze Svinčan na písčitých půdách v Polabí.

Jak poznáme napadenou jabloň

„V půlce větve se začne odlupovat kůra, a když se pozorně podíváte, uvidíte ve dřevě malé, zhruba milimetrové dírky. A kolem prášek podobný rozsypaným pilinám,“ ukazuje napadený kus dřeva předseda zahrádkářů ve Svinčanech Ladislav Kubelka. Tyto znaky předpokládají, že kůrovec se v jabloni zabydlel, aby na jaře vyletěl a napadl další stromy.

Jabloň napadená kůrovcem

Napadené větve je třeba podle Ladislava Kubelky co nejdříve odříznout a zlikvidovat, rozhodně nenechávat na zimu na topení. Napadené dřevo musí okamžitě ze zahrady, nejlepší je spálit ho. Jinak na jaře kůrovec vylétne ven a pro zahradu to bude pohroma.

„Zkontrolujte ovocné stromy a udělejte radikální řez nejpozději před koncem zimy,“ radí Kubelka a pokračuje: „Na kůrovce není povolen žádný postřik. Ale jednu radu mám. Do sadu ještě teď na podzim nařežte a nanoste větve jiných listnáčů. Rozvrstvěte je u napadených stromů a nechte do jara. Až bude na jaře kůrovec vylétat, napadne nejdřív tyto připravené větve. Vy je pak spálíte a kůrovce alespoň z části zlikvidujete.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.