Lážo plážo

Řekněme si ale nejprve, co znamená toto slovní spojení, z něhož se někdy užívá jen jeho první část, tedy slovo lážo. Dělat něco lážo, eventuálně lážo plážo znamená dělat to nedbale, nepořádně, nesoustředěně a při tom obvykle pomalu. Při té práci si tak jako hovět, dělat si ji pohodlnou. Když lažírujeme, lenošíme, povolujeme v úsilí, ochabujeme.

Naznačil jsem sice už, že souvislost mezi úslovím lážo plážo a pláží nebude taková, jak si představujeme na první pohled, ale přesto si o pojmenování (cituji ze Slovníku spisovného jazyka českého) "plochého, zpravidla zpravidla pískem pokrytého mořského nebo jiného pobřežního koupaliště" můžeme pár slov říct. Slovo pláž jsme přejali z francouzštiny, kde má stejný význam, do tohoto jazyka se dostalo z italštiny, kde piaggia znamená úbočí a břeh. Italské slovo má původ v pozdně latinském plagia, které je z řeckého plágios, příčný, šikmý. Takže tu zjevně došlo k dost značnému posunu významu. Pro plochý břeh užíváme slovo, které vzniklo z pojmenování břehu naopak šikmého, strmého. Ale tak to v jazyce chodí. Latinské plagia a řecké plágios ve významu šikmý možná dalo vzniknout i slovu plagiát, kterým označujeme nepřiznané napodobení uměleckého díla. Plagiát je prý dílo, které nevzniklo takříkajíc rovně, ale šikmo, křivě. Ale i o původu slova plagiát je víc teorií, o čemž snad někdy příště. Teď se vraťme k sousloví lážo plážo.

Řekl jsem, že jeho první část někdy používáme i samostatně. Slovo lážo asi pochází z německého lasch, chabý, mdlý, nebo z podobného francouzského s německým nepříbuzného slova lache, volný, nenapjatý, mdlý. Kdyby byla pravdivá takříkajíc francouzská teorie, pak by slova lážo a lažírovat souvisela s výrazem laxní, které má podobný význam.

A teď odpověď na poslední otázku: Jak se do úsloví dostalo slůvko plážo a co znamená, když nesouvisí s pláží... Dostalo se tam jako rýmová ozvěna slůvka prvního a neznamená vůbec nic. Takto vzniklých úsloví máme v češtině mnoho, za všechny jmenujme třeba čáry máry.