Libeček
Poměrně nedávno jsem zde mluvil o několika českých pojmenováních živočichů, která vznikla stručně řečeno nestandardně. Mrož, tuleň, tučňák a plameňák by se měli takříkajíc správně jmenovat jinak. Budu se teď věnovat dvěma pojmenováním z říše rostlin, s nimiž je to podobné. Dnes promluvím o libeček, zítra o barvínku; obě jsou to tak trochu zkomoleniny a omylem vzniklá pojmenování.
Libeček se latinsky jmenuje Levisticum officinale a je to rostlina původem středomořská, která se u nás pěstuje jako koření; používají se jeho silně aromatické listy. Z oddenku se vaří čaj. Říká se, že libeček je afrodiziakum, tedy něco jako viagra. Zda je to pravda, nevím, určitě ale ona pověst souvisí s českým pojmenováním této rostliny. Přesně to bylo takhle. Latinské jméno libečku levisticum, původně ligusticum, znamená ligurský - tato rostlina je domovem v Ligurském pohoří v Itálii. Z latinského pojmenování ve středohornoněmčině vzniklo slovo lubisteck, což se našim předkům zdálo podobné slovům jako ljubit, libý, líbit se, políbit, tedy výrazům, které souvisejí s láskou. Ta slova jsou indoevropská, a tak do příbuzenstva, tentokrát opravdu, patří latinské libido, záliba, chuť, touha, chtíč, neřest, které Freud pro své učení zvané psychoanalýza přejal jako termín ve významu sexuální pud.
Ale zpět k libečku: není úplně jasné, zda naši předkové zkomolili jeho původní latinské jméno do podoby libeček proto, že tato rostlina má opravdu libé, sexuálně povzbuzující účinky, nebo zda to bylo naopak, že tedy nejdřív vzniklo zkomolené pojmenování libeček a teprve podle něj rostlina získala svou pověst. Etymolog Václav Machek, který byl odborníkem na původ jmen rostlin, si myslel, že to byl ten druhý případ. Že libeček nemá ony zajímavé účinky, že není afrodiziakem. Což je slovo, o kterém bychom si na závěr mohli také říct pár slov. Nijak nesouvisí s Afrikou, jak by se snad mohlo zdát podle jeho znění. Pochází ze jména řecké bohyně Afrodite, což byla bohyně lásky.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.