Lidový vypravěč František Uher: Když se lidé nesmějí, beru to jako osobní prohru
František Uher oslovuje jako lidový vypravěč a imitátor publikum v Čechách i na Slovensku. Jeho kariéra ale začala účinkováním ve slavné dechové kapele Moravanka.
„Úplný začátek mého veřejného účinkování se datuje do hodně dětských let. Maminka byla učitelka a já jsem uměl už od tří let zpívat, takže jsem účinkoval na různých oslavách například Dne učitelů nebo Mezinárodního dne žen,“ říká se smíchem imitátor, který souhlas s vykonáváním povolání zpěváka, takzvané profesionální přehrávky, získal ve svých jednadvaceti letech. „Nemusel jsem mít od té doby razítko v občance, že jsem nějaký příživník, jak to tehdy muselo být,“ dodává.
Život s Moravankou
Členem slavné dechové kapely Moravanka se František Uher stal v roce 1986. „Do kapely mě doporučili spolužáci, protože v každé estrádě musí být nějaký bavič nebo lidový vypravěč. Posléze jsem ukázal, že umím i zpívat. A tuto dvojroli baviče a zpěváka jsem v Moravance zastával neuvěřitelných dvaadvacet let,“ přibližuje zpěvák.
Na dobu spojenou s Moravankou dodnes vzpomíná rád. „V době, kdy jsem do kapely přišel, vládl sice bývalý režim, ale nám to příliš nevadilo. Hlavně my mladí kluci jsme se dostali do velkého světa a jezdili jsme po těch největších vystoupeních. Žádný televizní Silvestr se neobešel bez Moravanky a poznali jsme spoustu známých osobností,“ říká.
Z kapely se nakonec František Uher rozhodl odejít kvůli vlastní pěvecké kariéře. „Měl jsem svá vystoupení, takže už jsem nemohl na všechny koncerty Moravanky. Odcházelo se těžko, ale na druhou stranu mi to umožnilo vstoupit do jiné řeky, a to do řeky sólových projektů,“ říká zpěvák. „Zazpíváním lidové písničky nic nepokazíte, ale toužil jsem mít svůj repertoár.“
Vymírající řemeslo
František Uher vystupuje na různých akcí po celém „Československu“, jak sám říká. „Řemeslo lidového vypravěče ale pomalu vymírá. Když mi zavolají pořadatelé a dají mi termín, kterým mám už obsazený, nemám nikoho, koho bych mohl poslat místo sebe.“
Mezi činnosti, které Františka Uhra nejvíce naplňují, patří živá vystoupení. „Zažil jsem různá publika, když se ale lidé nesmějí, beru to jako osobní prohru. Snažím se proto dělat maximum, aby byli lidé nadmíru spokojení,“ vysvětluje svůj postup.
„Vystoupení nemám naučená, nemám žádný scénář, naopak spolupracuji s lidmi. Vycházím z několika historek, a když mě někdo nakopne nebo vidím, že někdo odchází, přehraji na něj pozornost a zapojím ho do hry,“ uzavírá.
Opustil by František Uher kvůli práci Moravu? A proč ho na všechna představení doprovází manželka? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.