Magdalena Dostálová o vlivu původní rodiny na naše vztahy
S psycholožkou a psychoterapeutkou PhDr. Magdalenou Dostálovou jsme hovořili o tom, jak původní rodina ovlivňuje naše chování v partnerských vztazích.
Věnovali jsme se tomu, jak se v tom lidé mohou lišit. Probírali jsme, jak na svém základním postoji ve vztazích mohou pracovat.
Jak vyrůstáme v původní rodině, do které se narodíme, dochází v nás k jakémusi „vtiskávání“. Sexuolog John Money vymyslel dokonce termín milostná mapa, který toto „vtiskávání“ popisuje.
Naše milostná mapa je prý vytvořena z bolestí a slastí vrytých do našich mozků reakcemi na členy naší rodiny. Otisky těchto citových zážitků jsou velmi hluboké. Formují náš další partnerský život. Každý z nás má jednu milostnou mapu, podle které si i vybíráme svůj protějšek.
Co tě v mládí naučí...
Z našich původních rodinných modelů čerpáme i to, jak se potom ve vztahu chováme. Učíme se z nich i své postupy při vychovávání dětí. Partneři, kteří pocházejí z různých modelů, mohou tedy narážet v rámci svého soužití na řadu komplikací.
Podle klinického psychologa profesora Stanislava Kratochvíla je určující zejména dominance, to znamená, kdo v primární rodině rozhodoval a kdo se podroboval. Pokud tedy například muž pochází z rodiny, kde vše rozhodoval otec a žije se ženou, která vyrůstala v prostředí pod taktovkou své matky, mohou mít takoví partneři potíže v komunikaci při o důležitých otázkách svého vztahu.
Z dalších průzkumů řady odborníků vyplývá, že na spokojenost člověka ve vztahu má zásadní vliv kvalita manželství jeho rodičů. Lidé, kteří udávají, že měli šťastné dětství, dobrý vztah k otci a matce, bývají i ve svých vztazích spokojenější.
Pokud mají partneři kvůli různým rodinným modelům problémy, mohou je řešit prostřednictvím terapie. Když si ujasní příčiny svých odlišných názorů na důležité kroky v rámci vztahu, mohou lépe pochopit své jednání, což může vzájemnou komunikaci zkvalitnit.
Reprízováno 29. července 2013.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.