Magnetová hora: Říp jako zbytek lávového jezera a první pátrání po ztraceném hradu Wogastisburgu
Hora Říp, zbytek lávového jezera (4:33) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Jak je to s úplňky? (17:52) – 30 let s Planetáriem: Pátrání po Wogastisburgu, 1. část (23:13)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o spolupráci našich vědců při monitorování tektonické aktivity na zlomu San Andreas v Kalifornii, zmíníme se o rozhodnutí peruánské vlády zmenšit rozlohu chráněného území s pravěkými obrazci na planině Nazca, prozradíme vám, co jsou tzv. noční svítící oblaka a kde je pozorovat, dozvíte se o pravděpodobných příčinách další havárie japonského lunárního modulu při přistávacím manévru a také se budeme věnovat spolupráci NASA s firmou Boeing, která chystá nové testy své lodi Starliner.
Lávové jezero a magnetová hora
„Říp, hora v jezeru“. Tak se jmenuje takřka legendární kniha geologa Karla Žebery a akademického malíře Jiřího Mikuly, vydaná v roce 1982. Mytický středobod české krajiny je v ní popsán jako pozůstatek kuželu třetihorního stratovulkánu. Umělecké obrazové rekonstrukce, kterých je v knize spousta, zachycují dokonce zárodečný, již vychladlý Říp jako úzkou sopečnou jehlu, tyčící se nad hojně zavodněnou třetihorní krajinou. Zdá se však, že Říp takhle nikdy nevypadal. Podle nového výzkumu českých geologů je hora, z níž podle pověsti shlížel praotec Čech, erodovaným zbytkem lávového jezera, které vzniklo před více než 26 miliony lety po výbušné erupci takzvaného maarového vulkánu.
„Věděl praotec Čech, že stojí na fosilním lávovém jezeře? Znovuobjevení oligocenní sopky Říp v Českém masivu.“ Tak by se asi dal přeložit název článku osmi českých badatelů, který nedávno vyšel v magazínu International Geology Review. Jeho hlavním autorem je Filip Tomek z Geologického ústavu Akademie věd České republiky a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. S podobou Řípu jako „vulkanické jehly“ nesouhlasí; považuje ji za malířskou licenci.
Čtěte také
Se svým týmem totiž podrobně zkoumal vnitřní stavbu hory a na základě získaných dat došel k závěru, že to s vulkanickou minulostí Řípu bylo jinak, než jak se píše ve výše zmíněné, více než čtyřicet let staré knížce. Jakým způsobem naši vědci do nitra hory nahlédli a co tam našli? Co Říp vyzdvihlo a jak dramatická to byla událost? Jak vysoký mohl být prapůvodní třetihorní „Říp“ a co z něj eroze odnesla?
30 let s Planetáriem: Wogastisburg, 1. část
Jak už jsme několikrát připomněli, Frederik Velinský slaví v letošním roce 30 let svého působení za pomyslným kormidlem Planetária, které v roce 1995 přebral po jeho vynálezci, Jaroslavu Poštolkovi. Při té příležitosti se vracíme k některým tématům a rozhovorům, které jsme před těmi třiceti lety měli takříkajíc „na talíři“. V červnu roku 1995 jsme se například zabývali největší historickou záhadou z časů takzvané Sámovy říše – o které se toho ovšem také moc neví. Existovala kdesi v prostoru střední Evropy, někdy mezi lety 624 a 661 po Kristu. Povídali jsme si o ní s historikem a také archeologem pražského Archeologického ústavu Akademie věd Josefem Bubeníkem, specialistou na raný středověk, který bohužel v roce 2020 zemřel.
Vracíme se do sedmého století našeho letopočtu, kdy se franský kupec Sámo stal prvním sjednotitelem Slovanů. Nevíme o něm takřka nic. Byl králem Venedů, vládl pětatřicet let. Měl prý dvanáct manželek, dvaadvacet synů a patnáct dcer. Vybojoval mnoho bitev s Avary, ale s jeho vládou je spjaté především jedno slavné vítězství. Došlo k němu u hradu, po kterém pátrají odborníci i romantičtí laici celá staletí. A zatím marně. Ten hrad měl jméno Wogastisburg. O bitvě u Wogastisburku, která se odehrála (snad) roku 631 hovoří jediný známý pramen – kronika tak řečeného Fredegara Scholastika, kniha čtvrtá, kapitola šedesátá osmá.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
