Marko Čermák: Oduševnělé výrazy Rychlých šípů se kreslily hůř než Bratrstvo kočičí pracky
Tramp srdcem i duší, muzikant na pětistrunné banjo a druhý kreslíř legendárních Rychlých šípů Jaroslava Foglara – tím vším je Marko Čermák. Trampská legenda a ostřílený country muzikant nedávno oslavil osmdesátiny. Přesto stále kreslí, hraje a utíká do lesa, kde táboří.
Marko Čermák dorazil do studia Českého rozhlasu ze svého dřevěného srubu v Brdech, kde tráví většinu času. Tedy pokud se jako správný tramp zrovna nepotuluje po české přírodě. „Naposledy jsem byl na začátku minulého týdne v křivoklátských lesích, takže už mám několik dní manko,“ tvrdí. Označení za trampskou legendu ale odmítá: „Být tramp není žádnou zásluhou. Zásluhu mají jiné legendy, třeba chirurgové. A to vím, o čem mluvím, protože mi už několikrát zachránili život.“
Objev pětistrunného banja
K Marku Čermákovi kromě kreseb Rychlých šípů neodmyslitelně patří také neobvyklý hudební nástroj – pětistrunné banjo. „Zvuk banja mě poprvé oslovil v 50. letech během poslouchání vysílání pro americké vojáky v Západním Německu. Pořady od tří hodin začínaly ržáním koně, které doprovázelo neskutečné banjo. A to na mně zanechalo takový dojem, že jsem z toho živ dodnes,“ vzpomíná muzikant.
Skutečnost, že obdivovaný zvuk patří pětistrunnému banju, na které se hraje třemi prsty, zjistil Marko Čermák až mnohem později: „Myslel jsem si, že hráli na tenory. Jak to doopravdy je, jsem vypátral až ve čtyřiašedesátém, kdy s nástrojem přijel do Prahy zpěvák Pete Seeger.“
Rychlé šípy proti Bratrstvu kočičí pracky
Dlouhá životní kapitola Marka Čermáka patří Rychlým šípům. K práci ilustrátora komiksů o oblíbené pětici správných hochů, kteří bojují s Bratrstvem kočičí pracky, se dostal díky vyhranému konkurzu v roce 1968. Legendární postavy z příběhů Jaroslava Foglara ale kreslil už mnohem dříve. „Poprvé jsem Rychlé šípy nakreslil ve čtrnácti nebo patnácti letech. Do rukou se mi tehdy dostala kniha Záhada hlavolamu, kterou jsem začal překreslovat do komiksu. Nevěděl jsem ale, že je nutné z textu vybírat jenom určité věty, takže kresby byly přehlcené,“ říká.
Nejsnadněji šlo ilustrátorovi kreslení Bratrstva kočičí pracky. „Rychlé šípy a speciálně Mirek Dušín musí mít oduševnělý výraz a to je pro výtvarníka větší oříšek než držky Bratrstva,“ směje se umělec. Zajímavostí je, že Jaroslav Foglar byl pravověrný skaut a trampy neměl rád. „Přesto ho považuji za génia. Svými knížkami oslovil několik generací a oslovuje je dodnes, a to je neuvěřitelné,“ říká Marko Čermák.
Znalec country muziky
Marko Čermák nyní působí už ve své třetí kapele. Paběrky, stejně jako předcházející Greenhorns a White Stars, hrají country muziku. „Je úžasné, jak muzika v Čechách mezi lidmi stále žije. Neznám hospodu, kde by se aspoň občas nehrálo. Mrzí mě ale, že hraní na kytaru nebo mandolínu ve vodáckých kempech se stává vzácností,“ říká muzikant.
Jakým ilustracím se Marko Čermák věnuje dnes a kde ho můžeme naživo slyšet? Nejenom to uslyšíte v záznamu pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka