MARMELÁDA

Marmeláda je v Evropě zavařenina, která obsahuje nejméně 20 % citrusových plodů. Většina našich marmelád ovšem s citrusovými plody nemá společného vůbec nic, takže oficiálně, opakuji oficiálně, to marmelády nebudou. A neoficiálně si tomu ovšem budeme říkat, jak se nám zlíbí. Do toho Evropská unie mluvit nemůže, a ostatně ani nechce.

Jak z předchozího plyne, marmeláda je, pro někoho možná překvapivě, cizí, správněji přejaté slovo. Ano, toto pojmenování "zavařeniny z protlačovaného ovoce nebo jiných plodů", jak slovo marmeláda definuje Slovník spisovného jazyka českého, k nám přišlo z němčiny, kde výraz Marmelade vznikl z francouzského marmelade, což je varianta portugalského marmelada. V portugalštině slovo marmelada vzniklo od výrazu marmelo, což je portugalské pojmenování ovoce, kterému my česky říkáme kdoule. Překlad portugalského marmelada by tedy zněl kaše z kdoule. Jak patrno, s citrusovými plody, tedy s citrony, pomeranči, mandarinkami a grepy, původní byť evropská marmeláda také neměla nic společného.

Kdoule jsou plody kdouloně obecné, což není citrus, ale dřevina z čeledi jabloňovitých, která se u nás pěstuje od středověku. Ty plody jsou žluté malvice, za syrova moc k jídlu nejsou, ale dají se kompotovat a zavařenina, která se v Evropě nesmí oficiálně jmenovat marmeláda, je z nich vynikající.

Ale zpět k jazyku. Zajímavě znějící slovo kdoule je s největší pravděpodobností také takzvané cizí, i když ho z řečtiny přejali už naši praslovanští předkové v době, kdy mluvili jedním jazykem. Praslovansky se kdouli říkalo kduna, což bylo z řeckého kydonion malon, tedy kydonské jablko, jinak řečeno "ovoce, které pochází z krétského města Kydóna". Dodám, že to město se dnes jmenuje Chania a že současní odborníci soudí, že se staří Řekové mýlili, když si mysleli, že kdoule pochází z Kydóna. Prý je z maloasijského Kytónu a Řekové si ta dvě skoro stejně pojmenovaná města popletli. Ale to už jsem od marmelády dostal opravdu hodně daleko.