Máte chuť na ředkvičky? Pěstování je jednoduché, sklízet budete měsíc po výsevu
Jak pěstovat ředkvičky, radí Ivan Dvořák v reportáži Jolany Novákové
Přestože se blíží konec srpna, některé druhy zeleniny ještě můžeme vysévat. Třeba ředkvičky. Čím je přikrýt, když budou hrozit mrazíky, proč praskají a proč pálí? To všechno nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Dobrým místem pro výsev jsou třeba vyvýšené záhony, vyhřívané sluncem. Vybíráme z odrůd univerzálních nebo těch na rychlení, na jarní pěstování. Sklízet je budeme o 2 až 5 dnů později, než na jaře, protože dny se zkracují. Na ředkvičkách bychom si tedy měli pochutnat asi za 30 až 35 dnů.
Mrazíky se hlásí na některých místech už okolo svátku Marie (12.9.), není složité před nimi ředkvičky ochránit. Sledujeme předpověď počasí a budou-li hlásit mrazíky, místo s vysetými ředkvičkami zakryjeme bílou netkanou textilií. Výhodou je, že porost už ani nemusíme odkrývat. Tato textilie propouští světlo i vodu, navíc chrání před ostrým sluncem.
A proč ředkvičky pálí? Může to být odrůdová vlastnost, známka nedostatečné zálivky, nedostatku živin nebo působení ostrého slunečního záření.
Nevyrovnanost zálivky se projevuje také praskáním. Když týden zaléváme pravidelně, pak tři dny zapomeneme, načež přijde velký déšť, slupka neudrží intenzitu růstu ředkvičky a praskne.
Setkat se můžeme také s houbovitostí ředkviček. Když je rozkrojíme a jsou uvnitř vodnaté, s houbovitým pletivem, je to znak této choroby. Malé dírky zase oznamují přítomnost škůdce, pravděpodobně květilky zelné. Mouchy, která klade k ředkvičkám vajíčka, larvy z nich se pak přestěhují do ředkviček a vytvářejí tam chodbičky. S květilkou zelnou se setkáváme i na dalších druzích brukvovité zeleniny.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
