Medobraní aneb včelařovy žně. Vytáčení medu je pro včelaře vrcholem sezony
Medobraní aneb včelařovy žně. Vytáčení medu je pro včelaře vrcholem sezony
Pokud je jen trochu slušné počasí, je červen požehnaný měsíc pro včely – je dostatek nektaru i pylu, začíná se objevovat medovice. Včely se musí činit a činit se musí i včelař. Nastává medobraní.
Technické vybavení není nijak složité – stačí medomet (mechanické zařízení na vytáčení medu z plástů), vidlička na odvíčkování plástů, nádoba na vytočený med (dnes obvykle plastová nádoba s vypouštěcím ventilem) a včelařské síto. To zachytí částečky vosku, které se při vytáčení do medu dostaly.
Základním požadavkem je čistota prostředí a způsob skladování. Med je hygroskopický, to znamená, že nabírá vlhkost z prostředí. Měl by být uskladněný v uzavřených sklenicích, v suchu, chladu a tmě.
Včelař má ještě do slunovratu čas instalovat mezistěny, aby včely mohly stavět nové plásty. Po slunovratu už pud stavění nového díla ustává, včely se soustřeďují na vytvoření zásob a přezimování.
Čtěte také
A protože včelař jim část jejich práce odebere, musí se postarat o náhradu. Koncem července nebo začátkem srpna už začíná zakrmovat medem a cukerným roztokem. Na jedno včelstvo se počítá 12 až 15 kg cukru, to jim umožní přežít zimu.
Celoročně se kontroluje zdravotní stav včelstev – už desítky let trápí české včely a včelaře varroáza. Nemoc způsobuje roztoč, který napadá zavíčkované plody i dospělé včely a dokáže včelstvo úplně zdecimovat. Pokud včelař objeví tohoto roztoče, nasazuje se léčba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
