Michaela Peterková: Životní spokojenost narůstá do 70 let

21. leden 2013

S psycholožkou PhDr. Michaelou Peterkovou jsme hovořili o tom, jak se utváří životní spokojenost člověka.

Mluvili jsme o tom, co je součástí životní spokojenosti. Povídali jsme si o faktorech, které ji ovlivňují. Probírali jsme, k jakým výkyvům může v průběhu života ve spokojenosti docházet. A zaměřili jsme se na to, jak se může člověk učit lépe zacházet se svými vnitřními pocity, které prožívá k různým událostem svého života.

  • Psycholožka PhDr. Michaela Peterková o tom, jak se utváří životní spokojenost
    člověka
    " style="">
    Psycholožka PhDr. Michaela Peterková o tom, jak se utváří životní spokojenost
    člověka
    " style="">
    Psycholožka PhDr. Michaela Peterková o tom, jak se utváří životní spokojenost
    člověka
0:00
/
0:00

Životní spokojenost lze chápat jako souhrnné vyhodnocení vlastního života. Týká se různých oblastí. Jde o zdraví, sociální život, finanční zabezpečení, práci a další kapitoly našeho života. Navíc můžeme spokojenost posuzovat v různých časových rovinách. Porovnávat lze minulost, současnost i vyhlídky do budoucna.

Jak se mění spokojenost v průběhu života

Velmi významnou a na první pohled snad i překvapivou charakteristikou životní spokojenosti je její tendence ke stabilitě v čase. Úroveň spokojenosti lze totiž při výzkumech nejlépe odhadnout na základě dřívějších měření – neboli kdo byl spokojený před několika lety, bude zhruba stejně spokojený i teď, a naopak.

Houpavá

Zkuste odhadnout, co z dlouhodobého pohledu spíše ovlivňuje míru spokojenosti: temperament člověka nebo životní události? Pokud jste se přiklonili k první alternativě, máte pravdu.

Otázka stability úrovně životní spokojenosti je zásadní. Člověk zcela přirozeně usiluje o stav spokojenosti, ať už tomu dává jakákoli jména a volí jakékoli prostředky. I snažení psychologů směřuje ke zvýšení duševního komfortu jejich klientů.

Dotaženo ad absurdum by toto úsilí však bylo zbytečné, pokud by úroveň spokojenosti nebylo možné z principu změnit. Naštěstí je celá věc složitější. I když existují nálezy podporující teorii stability, má toto tvrzení řadu omezení a komplikací.

V životní spokojenosti prožíváme výkyvy

V problematice životní spokojenosti zastává významnou pozici koncept individuální úrovně životní spokojenosti. Jde o relativně stálou hladinu spokojenosti, která se může změnit působením okolních vlivů směrem nahoru i dolů.

Graf vývoje spojenosti na základě životních událostí

Po určité době se za působení homeostatických mechanismů opět ustálí na původní úrovni. Lidé zpočátku mohou na vnější události silně reagovat, ale za čas lze pozorovat návrat k téměř původní hodnotě spokojenosti.

U některých jedinců má sice úroveň životní spokojenosti tendenci po výkyvu tím či oním směrem vracet se zpět k onomu hypotetickému stabilnímu bodu, ale až k němu nedojde; zůstane někde poblíž tohoto bodu ve směru výkyvu. Pokud je takovýchto událostí více, mohou během delšího časového období znamenat i výraznou změnu životní spokojenosti – příjemné události do plusu, nepříjemné do mínusu.

Ztráta blízkého člověka má na životní spokojenost zásadní vliv

Kromě toho v adaptaci na životní okolnosti existují velké rozdíly. Zatímco někteří lidé se adaptují rychle a relativně snadno, u jiných může vliv jisté události na spokojenost přetrvávat i mnoho let. Například ovdovění nebo ztráta zaměstnání patří mezi zkušenosti, se kterými se řada lidí nevyrovná ani po velmi dlouhé době.

Spokojenost v průběhu života narůstá, a to do doby zhruba 70 let, od kdy začíná zvolna klesat. Pozoruhodným faktem je to, že byl pozorován zřetelný úbytek životní spokojenosti zhruba jeden rok před smrtí zkoumaných osob.

Otestujte si svou životní spokojenost
autoři: Alima Martinová , Michaela Peterková

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.