Michaela Peterková: Životní spokojenost narůstá do 70 let
S psycholožkou PhDr. Michaelou Peterkovou jsme hovořili o tom, jak se utváří životní spokojenost člověka.
Mluvili jsme o tom, co je součástí životní spokojenosti. Povídali jsme si o faktorech, které ji ovlivňují. Probírali jsme, k jakým výkyvům může v průběhu života ve spokojenosti docházet. A zaměřili jsme se na to, jak se může člověk učit lépe zacházet se svými vnitřními pocity, které prožívá k různým událostem svého života.
Životní spokojenost lze chápat jako souhrnné vyhodnocení vlastního života. Týká se různých oblastí. Jde o zdraví, sociální život, finanční zabezpečení, práci a další kapitoly našeho života. Navíc můžeme spokojenost posuzovat v různých časových rovinách. Porovnávat lze minulost, současnost i vyhlídky do budoucna.
Jak se mění spokojenost v průběhu života
Velmi významnou a na první pohled snad i překvapivou charakteristikou životní spokojenosti je její tendence ke stabilitě v čase. Úroveň spokojenosti lze totiž při výzkumech nejlépe odhadnout na základě dřívějších měření – neboli kdo byl spokojený před několika lety, bude zhruba stejně spokojený i teď, a naopak.
Zkuste odhadnout, co z dlouhodobého pohledu spíše ovlivňuje míru spokojenosti: temperament člověka nebo životní události? Pokud jste se přiklonili k první alternativě, máte pravdu.
Otázka stability úrovně životní spokojenosti je zásadní. Člověk zcela přirozeně usiluje o stav spokojenosti, ať už tomu dává jakákoli jména a volí jakékoli prostředky. I snažení psychologů směřuje ke zvýšení duševního komfortu jejich klientů.
Dotaženo ad absurdum by toto úsilí však bylo zbytečné, pokud by úroveň spokojenosti nebylo možné z principu změnit. Naštěstí je celá věc složitější. I když existují nálezy podporující teorii stability, má toto tvrzení řadu omezení a komplikací.
V životní spokojenosti prožíváme výkyvy
V problematice životní spokojenosti zastává významnou pozici koncept individuální úrovně životní spokojenosti. Jde o relativně stálou hladinu spokojenosti, která se může změnit působením okolních vlivů směrem nahoru i dolů.
Po určité době se za působení homeostatických mechanismů opět ustálí na původní úrovni. Lidé zpočátku mohou na vnější události silně reagovat, ale za čas lze pozorovat návrat k téměř původní hodnotě spokojenosti.
U některých jedinců má sice úroveň životní spokojenosti tendenci po výkyvu tím či oním směrem vracet se zpět k onomu hypotetickému stabilnímu bodu, ale až k němu nedojde; zůstane někde poblíž tohoto bodu ve směru výkyvu. Pokud je takovýchto událostí více, mohou během delšího časového období znamenat i výraznou změnu životní spokojenosti – příjemné události do plusu, nepříjemné do mínusu.
Ztráta blízkého člověka má na životní spokojenost zásadní vliv
Kromě toho v adaptaci na životní okolnosti existují velké rozdíly. Zatímco někteří lidé se adaptují rychle a relativně snadno, u jiných může vliv jisté události na spokojenost přetrvávat i mnoho let. Například ovdovění nebo ztráta zaměstnání patří mezi zkušenosti, se kterými se řada lidí nevyrovná ani po velmi dlouhé době.
Spokojenost v průběhu života narůstá, a to do doby zhruba 70 let, od kdy začíná zvolna klesat. Pozoruhodným faktem je to, že byl pozorován zřetelný úbytek životní spokojenosti zhruba jeden rok před smrtí zkoumaných osob.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.