MUDr. Ludmila Říhová, oční lékařka

2. únor 2011
Tandem

Hostem Tandemu byla MUDr. Ludmila Říhová, oční lékařka. Janu Rosákovi prozradila, jak se dívá na problémy lékařů, které v současné době hýbou naší společností, jestli pacientů s oční vadou v poslední době přibývá, a zda se cítí být víc Češkou nebo Slovenkou...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Příjemný den, milí posluchači, vám z Tandemu přeje Jan Rosák. Nejenom já, ale i můj dnešní host jsme připraveni následujících téměř 60 minut strávit spolu s vámi v éteru a věřte, že naše povídání bude zajímavé. Říká se, že oko je okno do duše. No, já si myslím, že to rčení je opravdu pravdivé. To by mi určitě potvrdila i oční lékařka, paní doktorka Ludmila Říhová. Dobrý den.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mám pravdu?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Určitě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stoprocentně. Než se v našem povídání dostaneme k tomu, proč jste si vlastně vybrala jako lékařskou specialitu právě oči, zrak, tak zavítáme do Popradu. To samozřejmě asi tušíte proč, my to vysvětlíme všechno až po písničce.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Proč jsem před písničkou tady připomínal Poprad zrovna, tak to asi tušíte, milí posluchači. Ano, můj dnešní host, paní doktorka Ludmila Říhová se tam vážně narodila. Ale to je všechno, co o vás vím, myslím z toho dětství a útlého mládí. Tak jak vzpomínáte na Poprad?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Já jsem tam byla jenom 3 měsíce věku, protože můj tatínek byl na vojně na Slovensku, tam se seznámil s maminkou. Byla to láska na první pohled a v podstatě z toho jsem se narodila já a můj bratr dvojče. Ale potom, až nám byly 3 měsíce, tak se přestěhovali do Olomouce, kde v podstatě jsem vyrůstala. Do Popradu jsem jezdila na prázdniny na babičkou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to je zajímavé teď. Cítíte se být Slonenkou nebo Hanačkou anebo Češkou teď, když jste v Praze?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Já se cítím být takové federální dítě, ale spíš Moravanka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moravankou. Hanačkou?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Hanačka asi ne, tak nějak.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Olomóc je Haná.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Já vím, já vím, ale myslím, že tam mám trošku temperamentu z té slovenské krve. Myslím, že jsem tak nějak rozumně namíchaná.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, maminka je Slovenka.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Maminka je Slovenka a tatínek je Hanák.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tatínek je Hanák, no. Ale každopádně to vaše dětství v Olomouci bylo jaksi takové normální velkoměstské vlastně, protože Olomóc je velký město.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Jsme v podstatě typické městské dítě. Na dětství vzpomínám moc ráda, protože maminka byla sluníčko moje, teda bohužel už není. Takže, v podstatě na dětství vzpomínám velmi ráda.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A řekněte mi, paní doktorko, občas takhle, když mám příležitost povídat si v Tandemu s doktorem, tak to bývá takový hezký most k tomu jeho povolání, jestlipak jste si hrála na doktory?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Abych pravdu řekla, asi ne. Nějak si nevzpomínám.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste nechtěla bejt doktorkou?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Jako dítě už trošičku jsem tak nějak uvažovala, ale to spíš bylo jenom tak, že se mi líbila práce lékařů, ale že bych už od dětství toužila po tom studovat medicínu, to určitě ne.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste to neměla v rodině?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ne, ne, ne, já jsem první lékař v rodině.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Tak počkejte, tak to musel být nějaký vliv externí, abych tak řekl třeba, dejme tomu, já nevím, otec, matka spolužačky, ne?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ne, já jsem, když jsem studovala na gymnáziu, tak jsem přemýšlela, co mě baví a co bych chtěla studovat a tam v podstatě během gymnázia jsem přišla na to, že ta medicína by se mi moc líbila hlavně i z toho důvodu, že jsem chtěla pomáhat lidem a tak dál. Je pravda, že jsem volila mezi medicínou a pedagogickou fakultou, protože jsem hodně zpívala, hrála na klavír. No,ale tam v podstatě je pravda, že mi poradil můj učitel zpěvu, sbormistr pan Klimeš, úžasný člověk to byl. A ten řekl: "Liduško, zpívat a hrát na klavír můžeš vždycky, ale ta medicína, to máš na celý život." A jsem mu velmi vděčná, že v podstatě přispěl k tomu mému rozhodnutí, protože ta práce mě pořád hodně baví.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak nad koncertními sály vyhrál operační sál nebo respektive ordinace a je to asi dobře.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paní doktorka Ludmila Říhová, můj dnešní host, je specialistka očařka a to mě samozřejmě hodně zajímá, protože s očima máme každý svým způsobem problémy. Oni se většinou jaksi s přibývajícími léty taky zvětšují ty problémy. Ale nejenom s přibývajícími léty. Já se vás chci zeptat, paní doktorko, jestlipak pozorujete příliv pacientů nebo zvyšující se kadenci jejich návštěv u vás s tím, jak třeba, dejme tomu, se lidi víc a víc dívají do počítačů?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Máte pravdu, těch pacientů opravdu je víc, než když jsem před 20 roky začínala. Jednak potřebují dobře vidět a jednak opravdu se může stát, že malinko ten počítač má vliv na to, že člověk potřebuje brýle. Ne teda u každého, ale prostě těch pacientů opravdu je víc.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale nedá se říct, že by, dejme tomu, takhle vycházím třeba ze starých fotek, že by teď třeba bylo víc brýlatých lidí, než bývalo dřív, že ne?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
To asi ne, ale spíš, že člověk má větší nároky na ten svůj zrak a potřebuje vidět stoprocentně, mnohem určitě asi víc než před 20 lety.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale možná, jestli to není tím, že hodně lidí brýle nahrazuje kontaktními čočkami, že to ani nevíte, že třeba nebo vy to možná poznáte, ale já to nepoznám na první pohled, že ten dotyčný.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
No, ale samozřejmě když má čočky, tak ho prohlídnu, že jo. Takže tady jde o ty návštěvy s očními vadami.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže, nedá se říct, že by třeba tahle ta doba byla jaksi spíš nakloněná tomu, že se víc kazí zrak než dřív?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
No, tak to asi bych neřekla.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to třeba i výživou, jaksi že se může třeba zrak měnit k horšímu anebo lepšímu různou výživou? Víte, na co narážím, říká se, jez mrkvičku, budeš líp vidět.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
No, tak ano, ovoce, zelenina - v pořádku, ale že by to mělo až takový vliv. Samozřejmě existují různé potravinové preparáty, které doplňují různé složky potravy a opravdu existují studie, které říkají, že v podstatě určitá složka, třeba lutein zpomaluje senilní makulární degeranci a tak dál.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nedá se říct, že by to bylo jako nějaký všeobecný, že, dejme tomu, kdybych si přinesl domů 4 kila mrkve, takže hned druhej den to bude se mnou lepší, že budu vidět jako ostříž, co?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ne, ne, ne. To určitě tak není, pane Rosáku.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Většinou to bývá tak, že když se člověk rozhodne studovat medicínu, tak je to z různých důvodů, tedy může to být, pozor, to bych, paní doktorko, teď nechtěl sahat vám jaksi do svědomí a nějak vás k tomu směřovat, že to může být i ta vnějšková atraktivita toho povolání. To znamená, člověk si sám sebe představí s tím skalpelem, rouškou a u operačního stolu. Ale vy jste si vybrala takové komornější povolání - oční lékař. Je to spíš taková drobná práce. Navíc vy nemusíte ausgerechnet jaksi vždycky používat skalpel, dokonce málokdy asi, že jo.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
V ambulanci v mojí ordinaci ten skalpel opravdu používám jenom na akutní záležitosti kolem víčka. Jinak samozřejmě neoperuji už.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdy jste se tedy rozhodla, že budete dělat tuhle tu specializaci takovou komornější?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Abych pravdu řekla, tak při studiu medicíny jsme postupně odhazovala různé obory, které se mi nelíbily, jako kožní i ta chirurgie, ta si myslím, že je spíš pro muže nebo gynekologie a tak dál. A v podstatě to oční vzhledem k tomu, že sama nosím brýle, mě zajímalo velmi. Hodně se mi taky líbila ta operační součást očního. A v podstatě tak jsem se nějak rozhodla. Myslím si, že jako obor pro ženu je to velmi zajímavý obor i včetně té chirurgie.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Možná i pro nás pacienty je to atraktivní. Já, když jsem chodil k očnímu lékaři, tak jsem chodil k oční lékařce a musím říct, že ta péče, taková jemná, něžná je určitě zajímavější i pro nás chlapy, než když vás popadne do tlap nějakej jaksi oční lékař chlap, že jo. Ale chci se zeptat, vy jste okamžitě začala tedy, to byla hned první vaše praxe byla očařská?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Po studiu medicíny jsem začala pracovat na očním oddělení v Havlíčkově Brodě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, nebyla jste třeba obvoďačka, jak se říká.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ne, ne, ne. Ono v podstatě tenkrát byl ten systém velmi kvalitní vzdělávání, takže v podstatě po škole, když jste se už rozhodl pro určitý obor, tak jste si našel místo, kde vás primář začal vzdělávat v daném oboru.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy jste tedy nastoupila v Havlíčkově Brodě. 

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Nastoupila jsem v Havlíčkově Brodě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, proč zrovna tam?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Protože to bylo jediné volné oční místo, takže jsem šla za mým vysněným očním do Havlíčkova Brodu. Na tu část mého života velmi ráda vzpomínám, ale bohužel byla jenom krátce, protože jsem pak otěhotněla a pak jsem musela na mateřskou dovolenou. A vzhledem k tomu, že manžel byl z Prahy, tak jsem potom si sehnala místo v Praze.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je zajímavé, že tyhle ty oblastní nemocnice můžou být jaksi hodně vysoko v té úrovni, protože nemají až tolik pacientů, můžou se soustředit víc. Teď vám nechci podbízet.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ne, ne, já opravdu myslím, pane Rosáku, že v podstatě když se mladý lékař učí v okresní nemocnici a má kvalitního představeného a v podstatě se asi naučí víc, než když stážuje někde ve fakultní nemocnici, kde těch mladých doktorů je hodně a v podstatě ho k ničemu nepustí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně, přesně. A potom, tedy po havlíčkobrodské nemocnici jste šla hned do Prahy už? 

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Pak jsem byla na mateřské, že jo, v Praze. A v podstatě se mi podařilo sehnat místo na OÚNZ Prahy 2. 3 roky jsme pracovala na I. oční klinice do atestace a pak už jsem pracovala v ambulanci. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a dneska máte soukromou.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ano, mám svoji ordinaci, což jsem velmi ráda. Hodně mě to baví. Nemám žádného šéfa, koupím si přístroje, jaké chci, teda pokud mi to pojišťovna zaplatí, že jo, na leasing. Ale v podstatě dělám si tu práci tak, jak umím nejlíp a nikdo mi do toho nemluví.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Má i nevýhody taková soukromá praxe?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
No, jsou to starosti organizační, abych měla dost pacientů, že jo, abych vydělala dost peněz, abych mohla zaplatit sestřičku, nájem, služby a tak dále. Takže, starosti to jsou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, jste nejenom lékařkou výkonnou, nejenom primářkou svýho oddělení, ale i ředitelkou svýho oddělení.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Dá se to tak říct, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je hodně starostí dohromady. Ale já věřím, že se hlavně asi věnujete svým pacientům, což je dobře.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Určitě, samozřejmě.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Byl jsem docela zvědavý, koho že si z klasiků českého humoru paní doktorka Ludmila Říhová, oční lékařka, vybere. A vybrala jste si Vladimíra Menšíka. Takže, tam zvítězil nakonec ten dlouhodobý pobyt na Moravě. Ne, to vás nechci samozřejmě zase jaksi směřovat takhle přímočaře, protože Vladimír Menšík se líbí, myslím, od Šumavy až k Tatrám, že jo.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Určitě, určitě, taková moravská duše.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, přesně tak. Ale víte co, my jsme trošičku přemýšleli, když jste řekla jméno Vladimír Menšík a vymysleli jsme to. Takže, Vladimír Menšík se k těm očím, které jsou předmětem vašeho zkoumání, vašeho léčení, hodně přiblíží.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mým dnešním hostem je oční lékařka, paní doktorka Ludmila Říhová. Paní doktorko, když jsem tak přemýšlel, z čeho vás vyzpovídám, tak jsem se taky zrovna zastavil u zrcadla, koukl jsem se do zrcadla na toho člověka, kterej se tam objevil, ověřil jsme si, jakou barvu očí mám a uvědomil jsem si, že vlastně nevím, čím to je, proč my máme vlastně někdo oči hnědé, někdo zelené, někdo modré. Čím to je?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Je to množstvím pigmentu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, ale tak je to třeba závislé to množství třeba na té stravě nebo?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ne, ne, ne, geneticky, samozřejmě to máte geneticky daný. V podstatě, když máte hnědé oči, tak určitě jeden z vašich rodičů musel mít hnědé oči.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A znamená to, že mám víc pigmentu.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Víc pigmentu, než kdo má modré.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, tak já jsem na tom líp dokonce, jo?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Já si myslím, že je to celkem jedno.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdo má modrý, tak je trošinku takovej malinko méněcennej?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ne, takhle to určitě není.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A proč zrovna, proč zrovna modré, zelené, hnědé? Proč třeba ne růžové nebo vím já co?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
No, tak růžové v podstatě a žluté, to asi těžko.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pozor, to mají zvířata třeba. A jak to, že my ne?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
No, tak to asi mají trošku jiný pigment než my, stavbu. Ale abych řekla pravdu, až tak dopodrobna to moc nevím, pane Rosáku.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to mě teda zaujalo, ne, že bych si přál mít třeba žluté oči.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Můžete si nasadit kontaktní čočky, když budete chtít žluté oči.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda. To dělají většinou jaksi herecké hvězdy, když chtějí omámit třeba chlapi svoje fanynky, tak si nasadí modré. To bych já mohl taky si dát modrý?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Určitě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to překreje tu moji hnědou původní barvu?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ano, ano. Jsou tónovací barevné čočky a můžete změnit barvu očí. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A přes ty tónovací čočky vidím.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Vidíte normálně. Pak jsou takové crazy čočky, různé malůvky nebo zorničky jako kočka anebo prostě jsou tam různé obrázky. To mladí lidé, já jsem to viděla v optice, používají, když jdou na nějakou party.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, a nekazí to zrak?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ne, ne, to máte jenom na chvilinku. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdybych si nasadil ty modrý čočky, takže bych trošičku házel machra s modrýma očima. Nekazí to vůbec?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
To je jako normální čočky kontaktní, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem kdysi, když jsem dělával televizní pořad, když jsem potřeboval se dívat taky do textu, ale zároveň i na diváky, tak jsem dostal od tehdejší mé očařky takovou zajímavou radu, abych si nasadil jednu čočku na jedno oko na čtení a skutečně to fungovalo, než jsem vstoupil na schody. Pak ty kroky byly vopravdu.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ano, ano, protože se váš mozek s tím nesrovnal, to chce trošku trénink, říká se tomu monovision, a dokonce se to i používá při operativě šedého zákalu, kdy operatér nabídne pacientovi, jestli chce se dívat bez brýlí, to znamená, že mu jedno oko odoperují tak, aby vidělo na dálku a jedno, aby vidělo na čtení.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže, to jde.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Jde to, jde to.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paní doktorka Ludmila Říhová, můj dnešní host, je kromě toho, že je výkonnou lékařkou tedy a má soukromou praxi očního doktora, tak je také členkou předsednictva výboru Sdružení privátních oftalmologů. Je to tak, viďte.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ano, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A taky členkou předsednictva České lékařské komory. Dneska je takový ten problém lékařů, kteří jsou nespokojeni se svými platy a hodlají odcházet, velmi aktuální. Jak se na to koukáte vy jako soukromá lékařka?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Já, i když jsem soukromá lékařka a v podstatě v té soukromé praxi je to o trošku lepší než u nemocničních kolegů, velmi kolegy obdivuji a podporuji, protože platová situace a vůbec i situace vzdělávání a ten marasmus, co ve zdravotnictví je, tak opravdu už rozumím tomu, nešlo už to vydržet dál a v podstatě ta forma protestu, ta aktivita vyloženě svědčí o tom, že lékaři opravdu jsou totálně nespokojení a nešťastní a že nemohou v klidu dělat svoji náročnou práci.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vemte chlup na dlani, když tam není. Tak z čeho se má brát?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Rozumím, ale Česká lékařská komora v podstatě se snaží spolupracovat s panem ministrem a tvrdíme a je to pravda, že ty peníze nechceme po státním rozpočtu, ale v podstatě ušetřit z těch zdrojů, z těch černých děr, kde prostě peníze utíkají ne bohužel na to, aby lékaři byli slušně zaplaceni, ale na předražené zakázky, předražené přístroje. V podstatě utíkají tam, kam nemají.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty předražené přístroje kupují nemocnice.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Manažeři nemocnic.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, tak na ně možná trošičku bych poukázal prstem.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ministerstvo má nárok na to, aby kontrolovalo v podstatě vybavení nemocnic. Já nevím, třeba příklad. V naší malé republice české je 12 robotů, v Bavorsku, které je lidsky v podstatě stejně veliké, je jenom 6 robotů. Jedna operace robotická, třeba vezmeme prostatu, stojí 150 tisíc, laparoskopicky kvalitním operatérem stojí 5 tisíc. Je to chyba tedy i pojišťoven, protože v úhradové vyhlášce vůbec ty výkony za roboty hrazeny nejsou, ale pojišťovny si domluvily s těmi 12 pracovišti, které mají roboty, aby v podstatě ty výkony a platí, zbytečně platí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vy jako soukromá lékařka se koukáte na to, že by si jaksi pacienti mohli připlácet na nadstandardy hodně?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Já si myslím, že to bude velmi rozumné, v tom komora s panem ministrem souhlasí. V podstatě opravdu vytvořit nebo v podstatě přesně definovat standardní péči. Bylo by dobré to, co teďka je v podstatě běžné v rámci medicíny, aby zůstalo jako standard a v podstatě ten rozdíl mezi standardem a nadstandardem si doplatit. Takže, třeba ten robot, když někdo by se chtěl nechat operovat roboticky, tak by si ten zbytek mezi 5 tisíci do těch 150 tisíc mohl doplatit. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tím se samozřejmě neříká, že by ten běžný pacient, který by si ten nadstandard nezaplatil, byl ošizen.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ne, to určitě by neměl být ošizen.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já si například, paní doktorko, velice pilně kazím zrak u toho počítače. Já patřím právě mezi tyhle ty typy. Taky zjišťuju, že v poslední době už hůř trošičku vidím na dálku, než jsem viděl. Už se mi malinko třeba i v kině rozmazávají titulky, chodím radši na dabované filmy. Dá se nějak preventivně těmhle těm věcem zabránit? Co bych třeba měl dělat nebo co má dělat běžná populace, aby zrak šetřila?

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Pane Rosáku, šetřit zrak nelze, protože oči máme na koukání, vod toho jsou. To, že v podstatě trošku hůř vidíte na dálku, spraví to slabé brýle. Tam tomu nepomůžete tím, že se budete míň koukat, to ani nejde.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nějaká operace u mě prej nepřichází v úvahu. Řekla mi jednou paní doktorka, že už mám vetchozrakost. Ta mě teda naštvala, to vám řeknu rovnou. Vetchozrakost, to zní hnusně.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Vetchozrakost je hnusné slovo, latinsky je to hezčí - presbiopie, ale to má v podstatě každý člověk kolem 45 a dál, v tom je příroda celkem spravedlivá. Já ale bych chtěla upozornit, že to oční není jenom o brýlích, ale ty preventivní prohlídky opravdu člověk ve středním věku aspoň za dva roky by měl absolvovat, protože oční vyšetření nám může odhalit třeba zelený zákal, který je velmi zákeřný. Pacient vůbec nemá žádné potíže a tiše si slepne, když na to oční lékař nepřijde. Tam totiž odumírají nervová vlákna na sítnici z periférie, takže v podstatě se nám zužuje zorné pole. A ono to jde plíživě, teda u toho nejběžnějšího chronického prostého glaukomu a člověk potom jako v podstatě, když na to přijde, že už má výpadky v tom zorném poli, tak to už ten zrak je opravdu velmi těžce poškozený.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď jste mě tak vyděsila, že já rovnou, jak tady skončíme a jdu s váma do vaší ordinace.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
No, opravdu ta prevence je velmi důležitá. Zrovna u toho glaukomu čím dřív se na to přijde, tím lépe, protože kapičkama, které na to dáváme, se to zastaví. Nebo pak existují různé senilní makulární degenerace, kdy vám taky odumírají buňky, ale zase trošku někde jinde, ve žluté skvrně, to je místo nejostřejšího vidění. Takže, tam mají pacienti zase potíže se čtením a tak. Takže, opravdu jestli mohu poradit posluchačům, tak na ty preventivní prohlídky jednou za dva roky by to chtělo chodit.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A zaskočit si třeba i k paní doktorce Ludmile Říhové. Moc vám děkuju za návštěvu u nás. Neříkám, že vám to neoplatím.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ráda vás uvidím.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zatím tedy čtu tady ze svého přípravného materiálu docela dobře, že už náš dnešní Tandem končí. Moc vám děkuju za návštěvu a přeju samozřejmě co nejvíce spokojených pacientů a co nejmíň těch, kteří přijdou pozdě.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Ano, děkuju.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Díky a na shledanou.

Ludmila ŘÍHOVÁ, oční lékařka
--------------------
Na shledanou.




Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Reprízováno 10. srpna 2011.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.