MVDr. Josef Mašek - veterinář
16. březen 2012
Tandem
V Tandemu Jana Rosáka byl zvěrolékař MVDr. Josef Mašek. Dozvěděli jste se od něj například, odkud pochází, kde se vzala jeho láska ke zvířatům a jaké on sám chová zvířata.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z rozhlasového studia vám všem přeje dobrý den Jan Rosák. Když se sejde třeba při oslavě narozenin moje rodina, tak poměr je 5:4. Nejde o zastoupení mužů a žen, ale o poměr mezi lidmi a psy. Takže jsme vlastně rodina, kde na každého z nás připadá 0,8 psa. Jestlipak je to normální? I na to se budu ptát dnešního hosta Tandemu, naproti mně už sedí zvěrolékař, pan doktor Josef Mašek, já vás vítám, dobrý den.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než mi odpovíte, tak si dáme na rozjezd hezkou písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže teď k té mé otázce. Pane doktore, tak jak to vypadá, jsme v pohodě a jsme v pořádku a normální?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Já bych řekl, že jste naprosto v pořádku, dokonce bych řekl, že jste ještě takový slabý podprůměr.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až takhle, jo.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Jsou lidi, kteří mají daleko více pejsků ještě. Nehledě na to, že nemívají jen pejsky třeba, ale i kočičky a ještě jiné různé druhy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tím jsme si taky samozřejmě prošli, různými těmi křečky a dokonce hady a rybičkami. No, ale jak jste na tom byl vy, kde jste se vlastně narodil, pane doktore.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Já jsem se narodil v Lounech v Severočeském kraji a s tím, že bydlel jsem v obci Postoloprty, ono je to vlastně městečko, Postoloprty, tam jsem prožil celé své dětství.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zůstal jste věrný tomu kraji, že jo.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Dá se to tak říct, já to měl trošku složitější sice potom, když jsem chvíli pracoval v Orlických horách, to jenom z toho důvodu, že jsem vždycky měl spíš nebo inklinoval jsem spíše k praxi velkých zvířat, vždycky mě zajímali třeba přežvýkavci a tak dále. Ale posléze bohužel ty okolnosti, které jsou tady už asi všem známy v České republice, tak a ten trend, kterej způsobuje, že ten tlak na ty zvířata nebo na chovy těch zvířat se bohužel způsobuje, že jsou postupně redukovány, tak bohužel i ta pracovní příležitost klesá. Tak jsem se zpátky vrátil vlastně k praxi malých zvířat, ale díky Bohu, přeci jenom mi ještě zůstává i ta praxe velkých zvířat, což jsem docela rád, protože mi to bohatě jakoby zpestřuje vůbec jako ten program té mé denní praxe.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Byl jste už od dětství takový milovník zvířat?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Naprosto. Já kdybych mohl, tak moje maminka by asi mohla vyprávět, neboť já jsem prošel asi vším, co by mohl vyprávět každej malej kluk, neboť já jsem měl vždycky, když jsem našel nějakýho pejska, tak mi skončil doma, když jsem našel nějaký koťata venku, tak skončily doma, takže bylo období, kdy jsem doma měl, mám takovej pocit, že čtyři kočky, z toho dvě spaly se mnou v posteli, pak jsem měl, myslím, dva psy, jednoho křížence a jednoho takovýho menšího jezevčíka. Věk už si nepamatuji, ale ona ta fluktuace zvířat u mě byla tak častá, že já už si to nepamatuju moc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co na to rodina, co na to říkali rodiče?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
No, moje maminka byla docela tolerantní, ona měla naštěstí tu výhodu, že ona přes den byla většinou v práci, takže jsem se o to skutečně staral, nebylo to tak, že bych se o ty zvířata nestaral.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je důležitý, ano, protože spousta dětí si přeje pejska a pak na to prostě zapomene, že ho má doma.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
To ne, já měl tu výhodu, že jsem na to víceméně byl sám, takže když jsem se rozhodl si něco takovýho pořídit, tak jsem u toho taky zůstal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ono je to také jiné na maloměstě než třeba ve velkém městě.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Tak já jsem to měl ještě složitější v tom, že jsem bydlel v paneláku, takže o to to bylo zajímavější potom jako samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To znamená, že když ta vaše vášeň, až láska ke zvířatům byla taková opravdová, tak přemýšlel jste už jako kluk o tom, že byste to někdy studoval?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Tak původně jsem, jako spousta malejch kluků jsem chtěl bejt třeba automechanik, jo, mě vždycky baví se do něčeho šťourat, no, ale pak už asi někdy ke konci střední školy jsem oznámil, že, protože tehdy ještě za minulého režimu to bylo tak, že přišel, že jo, někdo řekl, kam chcete jít studovat a tak dále, tak já jsem oznámil, že chci na Střední zemědělskou školu do Českých Budějovic, obor veterinární prevence, takže se to takhle přímo jmenovalo. Načež oni mi řekli, že taková škola neexistuje. A já jsem naznal, že existuje, tak jsem tam šel normálně na přijímačky, šel jsem tam, tam jsem se dostal a už tehdy jsem věděl, že neskončím jenom na tomhle tom, ale že půjdu dál. A proto jsem vlastně dělal úplně maximum, protože.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak většinou, nebo většinou, někdy to tak bývá, že člověk si vybere nějaký obor a pak najednou zjistí, že je s tím spojeno ještě spousta jiných takových předmětů, které už zase až tak úplně nelezou, jak se říká, pod vousy. Bavila vás třeba, já nevím, chemie a biologie.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Jako tady, co se týče přírodních věd, tak ty mě bavily vždycky, jo, to nebyl velkej problém. Ale ono to bylo spíš dáno tím, že já jsem měl výhodu, že na základní škole jsme měli třeba učitele, kantory, kteří nás dokázali tohle to naučit velmi dobře a hlavně to prezentovali takovou zábavnou formou, což bylo asi hrozně důležitý. Ale měl jsem třeba problém potom s češtinou a měl jsem problém třeba s matikou, ale zase si myslím, že to je dáno jenom těmi kantory, protože já si nemyslím, že bych byl na to až nějakej úplně hloupej, ale já jsem to pak musel dohánět, a to je právě ten handicap, kterej jsem měl už potom na střední škole, že jsem musel dohánět třeba tyhle ty věci, tak to mě až tak úplně nebavilo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já nepochybuju vůbec o tom, že pan doktor Josef Mašek, který je dnes hostem Tandemu, veterinární lékař, určitě sleduje i takové ty věci, které se pojí s jeho povoláním, řekl bych, ne sice úplně konkrétně, ale určitě do nějak zasahují. Teď mám na mysli to, jak nám třeba občas Evropská unie předepisuje, jak bychom měli chovat různé, různá zvířata. Teď třeba je zcela aktuální předpis, že by se měli vepři, prasata chovat v úplně jiným, jiném prostředí, než je u nás zvykem a že prý to dokonce ohrožuje, jak jsem se dozvěděl od chovatelů, to ohrožuje naše stavy vepřového, je to pravda?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
No, tímhle přímo konkrétně až se nezabývám, protože já třeba chovy prasat jako ve své praxi nemám. Ale.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říkal jste, že ta velká zvířata vás baví ale.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Ano, samozřejmě, ale mluvil jsem konkrétně o přežvýkavcích. Ale spíš bych to upřesnil. Já si myslím, že ono je to všechno spíš dáno tak, že dneska ve všem hraje roli ekonomika. A teďkon jestliže je určeno, že máte vyrobit určitej kilogram masa za určitou cenu, tak do toho musíte začlenit v podstatě náklady provozní veškerý kompletně. Samozřejmě máte-li jedno prase o nějaké hmotnosti na určité ploše, musíte tu plochu nějakým způsobem vytápět, ošetřovat, potřebujete na to lidi a tak dále, a když se to ekonomicky spočítá, tak vy zjistíte, že potom je dáno, že z jednoho kilogramu masa čistého zisku, když to takhle skutečně řeknu třeba, skutečně to nevím úplně přesně, normálně má ten chovatel třeba pět korun a takhle, když by měl dodržovat ty podmínky, které by nastavila Evropská unie, tak bude mít třeba zisk pouze tři koruny, což logicky způsobuje, čistého zisku, bavím se úplně o čistém zisku, tak to logicky potom způsobí ztráty. Já jsem, já bohužel mám zkušenost zase jenom spíš více třeba u toho skotu, kde vím, kde se skutečně bazírovalo na tom, že produkční cena mléka tehdy se pohybovala nějakých 8 korun 70 a čistej zisk toho chovatele se pohyboval někde řádově kolem koruny padesát na litru, jo, což jako na to, aby mohl investovat do dalších chovů a tak dále, už je relativně málo, když to spočítáte při tom množství.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem pochopil, že Evropská unie podniká tyhle kroky proto, aby se nějak jaksi zlepšily podmínky toho chovu, to znamená pro ta zvířata samotná. Myslíte si, že zvířata za současné situace a v současných podmínkách u nás třeba strádají? Trpí?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Viděl jste někdy chovy?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak spíš opravdu jenom v televizi, no.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Takhle, já bych to řekl úplně jinak. Ono je asi, existuje rozdíl taky mezi chovem rozmnožovacím a dost velký rozdíl mezi výkrmem prasat. A pravda je, že třeba v rozmnožovacích chovech se musí dodržovat určité přirozené prostředí pro ty prasničky konkrétně právě z toho důvodu, aby vůbec boukaly, to je ten termín, který se na to používá, tak oni mají většinou volný ustájení, kde je jich x velká skupina pohromadě, kde se pohybujou, rochněj se ve velkým množství třeba slámy a tam mají naprostou pohodu. Ale je to důležité kvůli projevům říje třeba. A vůbec takový pohodlí těch zvířat. To je ta říje, to boukání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já znám jednoho Boukala, tak teď už vím, proč se tak jmenuje.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Tak právě z toho důvodu, jako třeba tímhle tím způsobem je to zajištěné. No, nicméně potom ve výkrmu už skutečně tam je to o tom, že aby se to zvíře nějakým způsobem příliš nepohybovalo, nevydávalo příliš mnoho energie a přijímalo jenom potravu. Adekvátně tomu i ten způsob chovu je tomu přizpůsoben, že jo. Jako mezi námi, když se vás na rovinu zeptám, budete-li mít dvě prasata, která si budete moci vybrat, budete ho mít z domácí porážky, budou mít tam Vašíka, kterej běhá po dvoře, a vy víte, že jednou ráno někdo přijde prostě, vyvede ho ven, pohladí ho, pak ho, s prominutím, picne, udělaj vám z toho zabijačku. A nebo si budete muset jít do krámu koupit třeba úplně stejný výrobek se stejným označením, co myslíte, že bude lepší?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to není vůbec jaksi sporu samozřejmě.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Jde o tu pohodu u těch zvířat, protože určitě je to o tom, že kvalita právě tý svaloviny a tak dále, a kvalita toho výrobku je samozřejmě úplně jiná tímhle způsobem, když je to dělaný v domácí porážce, anebo samozřejmě v průmyslový. Ale tady samozřejmě u tý domácí porážky je třeba říct, že tam si nikdo nepočítá právě ty náklady na kilogram masa, že jo, tam je to skutečně o tom, že si ho vykrmím a pak si ho sním. Já si spíš myslím, že to je otázka toho, že buď se přizpůsobit tý potřebě, která tady je, že budeme kupovat kvalitnější suroviny, třeba za vyšší cenu, ale adekvátně méně toho sníme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, zvěrolékař, pan doktor Josef Mašek v současné době ordinuje v Postoloprtech, tam, dokud vlastně pochází, bydlíte ovšem někde vedle.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Ve Vlastislavi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vlastislav, to je krásné jméno, vůbec tam ten kraj má krásná jména obcí. Ordinujete vlastně jaksi na maloměstě, to znamená, že tam je to trošku jiné než třeba i veterináři nebo vůbec lékaři třeba ve velkém městě, kdy ta vzájemná znalost jeden druhého není tak veliká a tam se všichni znáte, takže chodí, předpokládám, lidé se svými pejsky a kočičkami za svým panem doktorem. Berete to takhle, jo?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Určitě, no, já si myslím, že třeba v praxi malých zvířat už to až tak úplně neplatí, jestli to je velké nebo malé město. Tam je to skutečně o tom, že zpravidla si ti majitelé vyberou nějakého svého veterináře, kterej je jim nějakým způsobem sympatický a hlavně mají k němu důvěru, což je na tom, to je na tom to nejdůležitější. Určitě se tam setkávám s lidmi, kteří tam přijdou a preferují třeba, protože my jsme tam tři kolegové, tak oni preferují třeba kolegyni, máme tam kolegyni, máme tam ještě staršího kolegu, tak třeba preferují kolegy, no, anebo zase naopak chodí za mnou. To tak prostě je a já si myslím, že to tak je úplně v pořádku, protože tam je ta vzájemná důvěra těch klientů nebo těch majitelů těch zvířat, je strašně důležitá pro to, aby vůbec se dalo pracovat, protože jestliže bych měl prezentovat nějakej svůj názor a ti lidé by mi nevěřili jako z hlediska toho postupu, tak by se to vůbec nedalo praktikovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že u veterinářů je to asi trošičku jiné v té praxi, protože, aspoň podle mého názoru, protože u lidských lékařů jaksi se lékaři buďto jsou všeobecní, anebo se potom specializují na určité jaksi oblasti léčby části našeho těla. Jak je to u vás veterinářů. Jste třeba vy specialista na něco konkrétního?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Ne, ne, ne, jako můžu si udělat v podstatě specializaci, je to možné už dneska, nicméně jako není to úplně, úplně tak přesné, jako je to třeba v normální medicíně. My máme vždycky všichni jakoby všeobecný směr a pak se individuální specializujeme s tím, že nemáme, můžeme na to získat přímo akreditace, to jako možné je dneska získat, dokonce i v zahraničí je to možné získat, nicméně jako takových těch kolegů specialistů tak pomálu v naší republice stačí jenom skutečně několik, protože přece jenom ta potřeba tý klientely a ty možnosti třeba ještě nejsou zdaleka takové, jako je tomu třeba v zahraničí. Já si myslím, že spíš je to individuální záležitost každého z kolegů a že určitě každej z nás preferuje nějakej třeba obor, inklinuje třeba k ortopedii, inklinuje k interní medicíně nebo naopak k dermatologii, každýho zajímá něco jinýho, někoho zajímají spíše drobná zvířata typu, já nevím, plazů, ještěrů a podobně, a někteří zase preferují třeba ty přežvýkavce, nebo zase psy, medicína psů, medicína koček, která je hodně na vzestupu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Anebo medicína exotických zvířat třeba.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Tak, všechno je prostě určitá specifická záležitost a určitě se nedá říct, že by někdo dokázal pojmout úplně všechno, to bohužel skutečně možné není.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doktor Josef Mašek, zvěrolékař, který ordinuje v Postoloprtech, bydlí ve Vlastislavi, je dnes hostem v Tandemu a teď mě zajímá, pane doktore, který humor je vám nejbližší, koho máte rád z interpretů našeho českého humoru, naší české klasiky.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Tak jestli můžu, tak určitě bych zmínil Divadlo Járy Cimrmana právě z toho důvodu, že mě strašně baví jejich styl humoru. Je to mně hrozně blízké. Mám rád takovej nepřímej, takovej, dá se říct až černej humor, mě to prostě úplně hrozně baví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dobře, my tam něco podobného najdeme a doufám, že vám, ale i našim posluchačům uděláme radost.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, před písničkou jsme si poslechli hezký záznam z jednoho představení Cimrmanů, ve kterém, tedy myslím v tom představení, se jedná taky o zvířata, ale velice v přeneseném slova smyslu. Ale když už jsme u těch zvířátek, samozřejmě, že se od nich příliš nechci vzdálit, když už mám tu příležitost si povídat se zvěrolékařem. Takže, pane doktore, tak jako se, dejme tomu, i v lidské medicíně objevují takové sezónní nebo skoro až, v uvozovkách, módní choroby, je tomu i u pejsků a kočiček, to znamená, objevuje se třeba, já nevím, třeba sezónní záležitost, kdy k vám chodí majitelé pejsků s určitou chorobou nebo s určitými potížemi?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Určitě, jako spíš tam by se to právě dalo popsat v oboru spíš ty dermatologický projevy, protože třeba když se objeví alergeny, ty fungujou úplně stejně u pejsků a u koček jako třeba u lidí, tam hlavně v období, kdy začnou růst trávy, tak se u atopických pacientů objevujou dost časté dermatologické potíže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to je i u pejsků a kočiček? Vážně?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
No, u koček to třeba není až tak úplně typické, ale pro pejsky to bývá relativně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili co, že začnou kejchat.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Nikoliv, ony jsou u nich spíš problémy kožního charakteru typické třeba na spodní části těla, spodní části, myslím, krku, tlamy, břicha, pak meziprstí v podstatě a tam vznikají vždycky záněty kůže a to souvisí většinou s kontaktní alergickou reakcí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to se dá léčit tak jako u lidí, dejme tomu.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Víceméně, tam je trošku problém v tom, že tam je ta srst, no, ta je trošku problematická na aplikaci, takže bohužel to většinou obnáší jakoby celkovou terapii, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co je v současné době, dejme tomu, největším problémem u těhle těch drobných zvířat domácích.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
To jste mě trošku zaskočil, protože fakt je ten, že úplně definovat, co je asi tak úplně nejzásadnější a největší problém, s čím se člověk nejvíce setkává.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Třeba u lidí je to, jsou to problémy pohybového charakteru třeba, záda, že jo, a tak.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
To je právě to, jak jsme se bavili teďkon spolu ohledně těch specializací, že jo, skutečně když bych byl třeba specialista na konkrétní obor, tak třeba specialista ortoped by vám řekl, ježišmarjá, tak teďka máme dost časté problémy s meziobratlovými ploténkami nebo něco takového, protože se s tím setkává dennodenně. Ono spíš záleží asi, jakej typ klientely vás navštěvuje. A pravda je, že asi kožní problémy jsou jedny z nejčastějších vůbec, který se u psů vyskytují, konkrétně spíše u psů, u kočiček to bývají dost často, protože já mám třeba výhodu, že, tím, že se vyskytuju na malým městečku, tak se setkávám s kočkami žijícími ve volném prostředí, který většinou zpravidla chovají lidé venku, málokdy třeba v domácnosti, anebo taky v domácnosti, ale setkávám se i s těmi venkovními. Tak třeba tam jsou to dost časté parazitární onemocnění uší a tak dále. A s tím související potom obtíže. Tak tam je to relativně časté. Já bych řekl, že dermatologický pacient je asi nejčastější, který se vyskytuje v ordinaci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vidíte rozdíl mezi pejsky a kočičkami, protože ty mi teď samozřejmě nejvíc zajímají, kteří žijí ve městě a kteří žijí na venkově, dejme tomu, je opravdu i to prostředí venkova pro ně zdravější a.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Já bych řekl, že to je spíš dáno způsobem chovu, než ani tím, jako kde se vyskytují. Ono, když budete chovat kočku v domácnosti, tak je skutečně nutné postihnout, že to zvíře nemá vůbec přirozenej způsob života, že jestliže ho zavřeme do bytu, tak adekvátně tomu dojde ke změnám chování toho zvířete. Může mu to vyhovovat, u některých zvířat to nemusí vyhovovat, kočka sama o sobě je introvertní povaha, takže to je právě jedna hrozná výhoda, když mají lidi, chtějí mít doma zvíře, tak kočka je daleko ideálnější třeba partnerem ve městě, než je třeba pejsek, se kterým musíte chodit ven. Kočku venčit nemusíte. Ale adekvátně tomu musíte přizpůsobit i jakoby výživu, zacházení s tím zvířetem, kontakt, jako v podstatě když jste doma, a to je strašně důležité, aby z toho nevznikly agresivní třeba zvířata, čistě introvertní, který jsou schopný napadat i svého majitele, to je jako skutečně možné, jo. Takže to je strašně důležité, tam je ten velkej rozdíl mezi tím vnějším a vnitřním prostředím, kde se ta zvířata vyskytují.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste schopný léčit i psychiku zvířete?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Já bych řekl, že to je dost těžký tohle to. Vím, že ve Francii něco takového existuje, ale myslím si o tom své teda, jestli to chcete vědět, ale prostě pravda je taková, že my nemůžeme diagnostikovat jakoby tu psychickou vadu úplně přesně. Neumíme popsat, jakej ten problém vychází. My vycházíme z anamnézy toho majitele. Když nám majitel dokáže popsat, jakým způsobem se ten danej problém, od kdy začal, jak se projevuje a tak dále, tak ta anamnéza je základ v podstatě pro tu diagnózu. Jenomže ten majitel nemusí úplně přesně definovat třeba ten problém, anebo třeba dokáže určité věci zamlčet a nedokáže, nedokáže se to potom přesně úplně rozklíčit. To by mohla vyprávět zase paní doktorka Žertová, která je na tohle to specialistka, /nesrozumitelné/ těch zvířat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že nejsem sám, koho docela v nedávné době dost rozrušily a pobouřily záběry zveřejněné v televizi té kočičky, které nějaký šílenec, nějaký barbar zarazil do hlavy nůž, ta kočička přežila, ale bylo to něco neuvěřitelného, jak je to zvíře jaksi rezistentní, jak, co všechno může přežít, ale ten pocit vidět to zvíře, byl strašný. A kočička přežila, vypadá teď úplně bez problémů. Já se tímto pochmurným příběhem chci teď dostat jaksi k vašim krušným chvilkám zvěrolékaře. Co vás tak dokáže rozhodit třeba, když vám přijde do ordinace.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Co se týče zvířat nebo pacientů, jako zvířecích pacientů, tak ty mě asi nikdy rozházet nedokážou. Řekněme, že mě dokážou spíše rozhodit jejich majitelé. To asi tak většinou bývá. Víte, ona u těch zvířat je výhoda, že tam v podstatě už na začátku dokážete odhadnout, jak se bude to zvíře chovat, buď je zvíře dominantní, nebo naopak se bojí, je hodně bázlivé, adekvátně tomu můžete přizpůsobit tu komunikaci a manipulaci s tím zvířetem. V tomhle tom směru jsou teda daleko lepší pejsci, kočička přece jenom na tu ovladatelnost je daleko horší a chcete-li u ní provádět nějaké vůbec vyšetření a máte-li zvíře, které je relativně agresivní, nebo, řekněme, dominantní jedinec, anebo jedinec, který se vyloženě bojí, tak s ním neuděláte vůbec nic. To už potom je skutečně jako o tom, že potřebujete-li udělat jen základní vyšetření poslechem, změřit teplotu a podobně, tak u takovýho pacienta je to fakt někdy boj jakoby o zdravé ruce, jak se říká. Ale to by mně ani až tak úplně nevadilo, protože s tím si dokážu poradit. Ale skutečně problém je někdy s majiteli, kteří můžou být v různém rozložení, někomu to nemusí ten den sednout a někdy se stane, že skutečně se nedohodneme. A teď jsme zase právě u toho bodu, o kterém jsem hovořil na začátku, že určitě je tam hrozně důležitá ta právě důvěra těch majitelů. Když mu budou důvěřovat, tak je určitě časem dostanu do té správné pozice tam, kam bych je chtěl, abych se od nich dozvěděl vlastně to podstatné, co je důležité pro mě. A i z hlediska manipulace toho zvířete a určitě to pak vždycky zvládneme, to pak nebývá problém. Ale tam je skutečně důležitá, velmi důležitá ta důvěra, protože ve veterinární medicíně platí, že 70, ne-li ještě víc procent je anamnéza z hlediska stanovení diagnózy a vůbec postupu řešení toho pejska anebo kočičky. Protože ta anamnéza je prostě základem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jistě znáte příběhy Geralda Durrela, veterináře v terénu. Máta taky takové nějaké zážitky, které by se daly až přímo tisknout.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Já myslím, že mám a mohl bych vyprávět spoustu zajímavých věcí, ale tam bych řekl, že ta skutečně, mezi těmi velkými zvířaty a praxí malých zvířat je strašnej rozdíl z hlediska, jakým způsobem komunikujete s těmi lidmi, jakým způsobem vystupují ta zvířata, ale teď mluvím spíš jako o těch domácích chovech, anebo o takovejch těch volně žijících zvířatech, to jsou třeba skot na horách, kterej se někde pohybuje a vy něco řešíte v noci ve tři hodiny ráno, nikdo nikde a to jsou přece takový ty situace, který nastávají, kdy v podstatě už vám chybí energie absolutně a vy už na to nemáte a řeknete si, já už se na to můžu vykašlat v tu chvíli, ale prostě na jednu stranu vám to nedá a chcete prostě tomu zvířeti pomoct. A vždycky to nějak dopadlo. Nikdy se mi nestalo, že by to nebylo neřešitelné.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zvěrolékař, doktor Josef Mašek, který je dnes hostem Tandemu, už se nám představil coby odborník ze své pracovní praxe, ale co vy jako, jako člověk jaksi v soukromí. Vůbec chováte nějaké zvířátko taky.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Chovám, ale přesně taková ta zvířata, která nevyžadují příliš mnoho času. Takže mám akorát krajtu královskou, hada.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, hady?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Ano, to jsem choval taky vždycky, no, já inkriminoval k takovým zvířatům. Kdysi jsem začínal s osmákama degu, což je takový velmi dneska oblíbený zvířátko, ale kdysi nebylo ještě tak zrovna moc populární.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to nám jednou běhalo po bytě dost dlouho, než jsme ho našli.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Další potom takový zvláštní zvíře je myš bodlinatá, ale s tou už se téměř vůbec nesetkáte, tak tu jsem choval kdysi taky. A pak dneska už mi zbyla jenom fenka, kterou získal, když jsem se učil před zkouškou z anatomie, tak tehdy jsem získal fenku takovýho jezevčíka v podstatě, tak tu mám do dneška. Tý už je skoro 17 let, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V podstatě, takže to není úplně jezevčík.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Ona je taková, takovej kříženec, ale vypadá spíš jako skutečně jako jezevčík. A tak to je jediné, to už mi zůstalo a pak mám kočku Báru, to je přesně o tý závislosti, ta na mně není vůbec závislá, takže tím pádem tu jenom vyvenčím, nakrmím, jenom ji pravidelně odčervuji, neboť si loví ty svoje myšky a ptáčky venku, což mě teda samozřejmě irituje, ale s tím bohužel nic neudělám. Takže akorát se starám jenom o to, aby byla pravidelně odčervovaná, ale jinak v podstatě nic jiného nechovám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak tak na vás koukám, tak ale se sebou pravidelně něco děláte, mám takový pocit, že jste sportsman, ne.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Hlavně jsem se tomu věnoval dřív, ale bylo to, já jsem kdysi dělal, jako kluk jsem dělal atletiku, pak jsem odešel na střední školu, tak tam jsem to už dělat nemohl, ale co mi zůstalo a asi zůstane navždycky, je cyklistika. A tomu jsem se věnoval hlavně v období na vysoké škole, na střední škole taky hodně a dodneška jezdím jedinej závod, kterej si nechávám vždycky na závěr sezóny, ačkoliv třeba vůbec nejezdím, ale vždycky si říkám, že to prostě musím zvládnout, a to je Král Šumavy na silničním kole, protože to je závod, kterej skutečně vždycky stojí za to, neboť to je takovej záhul, s prominutím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to přibližte teda, to mně říkáte úplnou novinku.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
No, to je takovej, on se jezdí dvě varianty, jedna je na horském kole, to nejezdím, protože já jsem nikdy moc zastáncem, nebo respektive nebaví mě moc horská kola, spíš silniční a pak se jezdí na podzim, respektive oni to už to posunuli teďkon trošku do letnějšího období, neboť tam byla vždycky taková, že už to prostě nešlo, ale ono to vždycky stejnak tam je vždycky zima ten den, je to zajímavé, jako kdyby se nějakej ten Král tý Šumavy skutečně vždycky ten den řekl, já vám to ukážu. A jezdí se to, jako je to maraton, takže nejmenší trať mívá 100 kilometrů a nejdelší má 250. Ale to už většinou jezdí lidé, kteří skutečně mají naježdíno, což mezi ně já nepatřím. Ale pro mě je to spíš jenom takový, že furt si říkám vždycky, že na to ještě mám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jezdí se to jaksi v oblasti Šumavy jenom.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
V těch, ano, začíná se v Klatovech, začíná se, jezdí se nahoru v podstatě na oblast Moldavy a všude tam nahoru, krásný stoupání, jsou tam na Srní, jestli to tam určitě posluchači znají, tak to je, ano, tam je to prostě nádherný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to jsou ty nejstudenější oblasti naší republiky. Takže si dovedu představit to počasí.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Přesně tak. Ale mně to právě zůstalo, protože já jsem inklinoval spíše k cestování, který nebylo příliš náročné, takže jsme udělali třeba s kamarádem takovou věc, že jsme si vzali kolo, nechali jsme se odvézt do Ženevy, tam nás vzali autem, tam jsme vyskočili z auta, no, a pak jsme ze Ženevy jeli domů na kole. A vzali jsme to třeba přes ty nejvyšší pasy, jako dneska jezdí se Giro d´Italia, myslím, že tam jezdí i Tour de France, to je Passo dello Stelvio a podobně. Jako to jsou nádherný zážitky, ale od tý doby vím, že, že se dá ujet všechno a že ty hranice lidských možností jsou skutečně jako velké.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stejně tak jako hranice zvířecích možností, říká se, vydrží tolik jako zvíře a ne nadarmo samozřejmě. Dneska nám i o tom popovídal náš dnešní host, zvěrolékař, pan doktor Josef Mašek, moc děkuju, ať se všechno daří a hodně zdravých zvířátek přeju samozřejmě.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Já taky děkuju a na slyšenou.
Spustit audio
--------------------
Z rozhlasového studia vám všem přeje dobrý den Jan Rosák. Když se sejde třeba při oslavě narozenin moje rodina, tak poměr je 5:4. Nejde o zastoupení mužů a žen, ale o poměr mezi lidmi a psy. Takže jsme vlastně rodina, kde na každého z nás připadá 0,8 psa. Jestlipak je to normální? I na to se budu ptát dnešního hosta Tandemu, naproti mně už sedí zvěrolékař, pan doktor Josef Mašek, já vás vítám, dobrý den.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než mi odpovíte, tak si dáme na rozjezd hezkou písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže teď k té mé otázce. Pane doktore, tak jak to vypadá, jsme v pohodě a jsme v pořádku a normální?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Já bych řekl, že jste naprosto v pořádku, dokonce bych řekl, že jste ještě takový slabý podprůměr.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až takhle, jo.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Jsou lidi, kteří mají daleko více pejsků ještě. Nehledě na to, že nemívají jen pejsky třeba, ale i kočičky a ještě jiné různé druhy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tím jsme si taky samozřejmě prošli, různými těmi křečky a dokonce hady a rybičkami. No, ale jak jste na tom byl vy, kde jste se vlastně narodil, pane doktore.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Já jsem se narodil v Lounech v Severočeském kraji a s tím, že bydlel jsem v obci Postoloprty, ono je to vlastně městečko, Postoloprty, tam jsem prožil celé své dětství.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zůstal jste věrný tomu kraji, že jo.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Dá se to tak říct, já to měl trošku složitější sice potom, když jsem chvíli pracoval v Orlických horách, to jenom z toho důvodu, že jsem vždycky měl spíš nebo inklinoval jsem spíše k praxi velkých zvířat, vždycky mě zajímali třeba přežvýkavci a tak dále. Ale posléze bohužel ty okolnosti, které jsou tady už asi všem známy v České republice, tak a ten trend, kterej způsobuje, že ten tlak na ty zvířata nebo na chovy těch zvířat se bohužel způsobuje, že jsou postupně redukovány, tak bohužel i ta pracovní příležitost klesá. Tak jsem se zpátky vrátil vlastně k praxi malých zvířat, ale díky Bohu, přeci jenom mi ještě zůstává i ta praxe velkých zvířat, což jsem docela rád, protože mi to bohatě jakoby zpestřuje vůbec jako ten program té mé denní praxe.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Byl jste už od dětství takový milovník zvířat?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Naprosto. Já kdybych mohl, tak moje maminka by asi mohla vyprávět, neboť já jsem prošel asi vším, co by mohl vyprávět každej malej kluk, neboť já jsem měl vždycky, když jsem našel nějakýho pejska, tak mi skončil doma, když jsem našel nějaký koťata venku, tak skončily doma, takže bylo období, kdy jsem doma měl, mám takovej pocit, že čtyři kočky, z toho dvě spaly se mnou v posteli, pak jsem měl, myslím, dva psy, jednoho křížence a jednoho takovýho menšího jezevčíka. Věk už si nepamatuji, ale ona ta fluktuace zvířat u mě byla tak častá, že já už si to nepamatuju moc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co na to rodina, co na to říkali rodiče?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
No, moje maminka byla docela tolerantní, ona měla naštěstí tu výhodu, že ona přes den byla většinou v práci, takže jsem se o to skutečně staral, nebylo to tak, že bych se o ty zvířata nestaral.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je důležitý, ano, protože spousta dětí si přeje pejska a pak na to prostě zapomene, že ho má doma.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
To ne, já měl tu výhodu, že jsem na to víceméně byl sám, takže když jsem se rozhodl si něco takovýho pořídit, tak jsem u toho taky zůstal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ono je to také jiné na maloměstě než třeba ve velkém městě.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Tak já jsem to měl ještě složitější v tom, že jsem bydlel v paneláku, takže o to to bylo zajímavější potom jako samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To znamená, že když ta vaše vášeň, až láska ke zvířatům byla taková opravdová, tak přemýšlel jste už jako kluk o tom, že byste to někdy studoval?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Tak původně jsem, jako spousta malejch kluků jsem chtěl bejt třeba automechanik, jo, mě vždycky baví se do něčeho šťourat, no, ale pak už asi někdy ke konci střední školy jsem oznámil, že, protože tehdy ještě za minulého režimu to bylo tak, že přišel, že jo, někdo řekl, kam chcete jít studovat a tak dále, tak já jsem oznámil, že chci na Střední zemědělskou školu do Českých Budějovic, obor veterinární prevence, takže se to takhle přímo jmenovalo. Načež oni mi řekli, že taková škola neexistuje. A já jsem naznal, že existuje, tak jsem tam šel normálně na přijímačky, šel jsem tam, tam jsem se dostal a už tehdy jsem věděl, že neskončím jenom na tomhle tom, ale že půjdu dál. A proto jsem vlastně dělal úplně maximum, protože.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak většinou, nebo většinou, někdy to tak bývá, že člověk si vybere nějaký obor a pak najednou zjistí, že je s tím spojeno ještě spousta jiných takových předmětů, které už zase až tak úplně nelezou, jak se říká, pod vousy. Bavila vás třeba, já nevím, chemie a biologie.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Jako tady, co se týče přírodních věd, tak ty mě bavily vždycky, jo, to nebyl velkej problém. Ale ono to bylo spíš dáno tím, že já jsem měl výhodu, že na základní škole jsme měli třeba učitele, kantory, kteří nás dokázali tohle to naučit velmi dobře a hlavně to prezentovali takovou zábavnou formou, což bylo asi hrozně důležitý. Ale měl jsem třeba problém potom s češtinou a měl jsem problém třeba s matikou, ale zase si myslím, že to je dáno jenom těmi kantory, protože já si nemyslím, že bych byl na to až nějakej úplně hloupej, ale já jsem to pak musel dohánět, a to je právě ten handicap, kterej jsem měl už potom na střední škole, že jsem musel dohánět třeba tyhle ty věci, tak to mě až tak úplně nebavilo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já nepochybuju vůbec o tom, že pan doktor Josef Mašek, který je dnes hostem Tandemu, veterinární lékař, určitě sleduje i takové ty věci, které se pojí s jeho povoláním, řekl bych, ne sice úplně konkrétně, ale určitě do nějak zasahují. Teď mám na mysli to, jak nám třeba občas Evropská unie předepisuje, jak bychom měli chovat různé, různá zvířata. Teď třeba je zcela aktuální předpis, že by se měli vepři, prasata chovat v úplně jiným, jiném prostředí, než je u nás zvykem a že prý to dokonce ohrožuje, jak jsem se dozvěděl od chovatelů, to ohrožuje naše stavy vepřového, je to pravda?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
No, tímhle přímo konkrétně až se nezabývám, protože já třeba chovy prasat jako ve své praxi nemám. Ale.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říkal jste, že ta velká zvířata vás baví ale.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Ano, samozřejmě, ale mluvil jsem konkrétně o přežvýkavcích. Ale spíš bych to upřesnil. Já si myslím, že ono je to všechno spíš dáno tak, že dneska ve všem hraje roli ekonomika. A teďkon jestliže je určeno, že máte vyrobit určitej kilogram masa za určitou cenu, tak do toho musíte začlenit v podstatě náklady provozní veškerý kompletně. Samozřejmě máte-li jedno prase o nějaké hmotnosti na určité ploše, musíte tu plochu nějakým způsobem vytápět, ošetřovat, potřebujete na to lidi a tak dále, a když se to ekonomicky spočítá, tak vy zjistíte, že potom je dáno, že z jednoho kilogramu masa čistého zisku, když to takhle skutečně řeknu třeba, skutečně to nevím úplně přesně, normálně má ten chovatel třeba pět korun a takhle, když by měl dodržovat ty podmínky, které by nastavila Evropská unie, tak bude mít třeba zisk pouze tři koruny, což logicky způsobuje, čistého zisku, bavím se úplně o čistém zisku, tak to logicky potom způsobí ztráty. Já jsem, já bohužel mám zkušenost zase jenom spíš více třeba u toho skotu, kde vím, kde se skutečně bazírovalo na tom, že produkční cena mléka tehdy se pohybovala nějakých 8 korun 70 a čistej zisk toho chovatele se pohyboval někde řádově kolem koruny padesát na litru, jo, což jako na to, aby mohl investovat do dalších chovů a tak dále, už je relativně málo, když to spočítáte při tom množství.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem pochopil, že Evropská unie podniká tyhle kroky proto, aby se nějak jaksi zlepšily podmínky toho chovu, to znamená pro ta zvířata samotná. Myslíte si, že zvířata za současné situace a v současných podmínkách u nás třeba strádají? Trpí?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Viděl jste někdy chovy?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak spíš opravdu jenom v televizi, no.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Takhle, já bych to řekl úplně jinak. Ono je asi, existuje rozdíl taky mezi chovem rozmnožovacím a dost velký rozdíl mezi výkrmem prasat. A pravda je, že třeba v rozmnožovacích chovech se musí dodržovat určité přirozené prostředí pro ty prasničky konkrétně právě z toho důvodu, aby vůbec boukaly, to je ten termín, který se na to používá, tak oni mají většinou volný ustájení, kde je jich x velká skupina pohromadě, kde se pohybujou, rochněj se ve velkým množství třeba slámy a tam mají naprostou pohodu. Ale je to důležité kvůli projevům říje třeba. A vůbec takový pohodlí těch zvířat. To je ta říje, to boukání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já znám jednoho Boukala, tak teď už vím, proč se tak jmenuje.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Tak právě z toho důvodu, jako třeba tímhle tím způsobem je to zajištěné. No, nicméně potom ve výkrmu už skutečně tam je to o tom, že aby se to zvíře nějakým způsobem příliš nepohybovalo, nevydávalo příliš mnoho energie a přijímalo jenom potravu. Adekvátně tomu i ten způsob chovu je tomu přizpůsoben, že jo. Jako mezi námi, když se vás na rovinu zeptám, budete-li mít dvě prasata, která si budete moci vybrat, budete ho mít z domácí porážky, budou mít tam Vašíka, kterej běhá po dvoře, a vy víte, že jednou ráno někdo přijde prostě, vyvede ho ven, pohladí ho, pak ho, s prominutím, picne, udělaj vám z toho zabijačku. A nebo si budete muset jít do krámu koupit třeba úplně stejný výrobek se stejným označením, co myslíte, že bude lepší?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to není vůbec jaksi sporu samozřejmě.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Jde o tu pohodu u těch zvířat, protože určitě je to o tom, že kvalita právě tý svaloviny a tak dále, a kvalita toho výrobku je samozřejmě úplně jiná tímhle způsobem, když je to dělaný v domácí porážce, anebo samozřejmě v průmyslový. Ale tady samozřejmě u tý domácí porážky je třeba říct, že tam si nikdo nepočítá právě ty náklady na kilogram masa, že jo, tam je to skutečně o tom, že si ho vykrmím a pak si ho sním. Já si spíš myslím, že to je otázka toho, že buď se přizpůsobit tý potřebě, která tady je, že budeme kupovat kvalitnější suroviny, třeba za vyšší cenu, ale adekvátně méně toho sníme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, zvěrolékař, pan doktor Josef Mašek v současné době ordinuje v Postoloprtech, tam, dokud vlastně pochází, bydlíte ovšem někde vedle.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Ve Vlastislavi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vlastislav, to je krásné jméno, vůbec tam ten kraj má krásná jména obcí. Ordinujete vlastně jaksi na maloměstě, to znamená, že tam je to trošku jiné než třeba i veterináři nebo vůbec lékaři třeba ve velkém městě, kdy ta vzájemná znalost jeden druhého není tak veliká a tam se všichni znáte, takže chodí, předpokládám, lidé se svými pejsky a kočičkami za svým panem doktorem. Berete to takhle, jo?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Určitě, no, já si myslím, že třeba v praxi malých zvířat už to až tak úplně neplatí, jestli to je velké nebo malé město. Tam je to skutečně o tom, že zpravidla si ti majitelé vyberou nějakého svého veterináře, kterej je jim nějakým způsobem sympatický a hlavně mají k němu důvěru, což je na tom, to je na tom to nejdůležitější. Určitě se tam setkávám s lidmi, kteří tam přijdou a preferují třeba, protože my jsme tam tři kolegové, tak oni preferují třeba kolegyni, máme tam kolegyni, máme tam ještě staršího kolegu, tak třeba preferují kolegy, no, anebo zase naopak chodí za mnou. To tak prostě je a já si myslím, že to tak je úplně v pořádku, protože tam je ta vzájemná důvěra těch klientů nebo těch majitelů těch zvířat, je strašně důležitá pro to, aby vůbec se dalo pracovat, protože jestliže bych měl prezentovat nějakej svůj názor a ti lidé by mi nevěřili jako z hlediska toho postupu, tak by se to vůbec nedalo praktikovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že u veterinářů je to asi trošičku jiné v té praxi, protože, aspoň podle mého názoru, protože u lidských lékařů jaksi se lékaři buďto jsou všeobecní, anebo se potom specializují na určité jaksi oblasti léčby části našeho těla. Jak je to u vás veterinářů. Jste třeba vy specialista na něco konkrétního?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Ne, ne, ne, jako můžu si udělat v podstatě specializaci, je to možné už dneska, nicméně jako není to úplně, úplně tak přesné, jako je to třeba v normální medicíně. My máme vždycky všichni jakoby všeobecný směr a pak se individuální specializujeme s tím, že nemáme, můžeme na to získat přímo akreditace, to jako možné je dneska získat, dokonce i v zahraničí je to možné získat, nicméně jako takových těch kolegů specialistů tak pomálu v naší republice stačí jenom skutečně několik, protože přece jenom ta potřeba tý klientely a ty možnosti třeba ještě nejsou zdaleka takové, jako je tomu třeba v zahraničí. Já si myslím, že spíš je to individuální záležitost každého z kolegů a že určitě každej z nás preferuje nějakej třeba obor, inklinuje třeba k ortopedii, inklinuje k interní medicíně nebo naopak k dermatologii, každýho zajímá něco jinýho, někoho zajímají spíše drobná zvířata typu, já nevím, plazů, ještěrů a podobně, a někteří zase preferují třeba ty přežvýkavce, nebo zase psy, medicína psů, medicína koček, která je hodně na vzestupu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Anebo medicína exotických zvířat třeba.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Tak, všechno je prostě určitá specifická záležitost a určitě se nedá říct, že by někdo dokázal pojmout úplně všechno, to bohužel skutečně možné není.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doktor Josef Mašek, zvěrolékař, který ordinuje v Postoloprtech, bydlí ve Vlastislavi, je dnes hostem v Tandemu a teď mě zajímá, pane doktore, který humor je vám nejbližší, koho máte rád z interpretů našeho českého humoru, naší české klasiky.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Tak jestli můžu, tak určitě bych zmínil Divadlo Járy Cimrmana právě z toho důvodu, že mě strašně baví jejich styl humoru. Je to mně hrozně blízké. Mám rád takovej nepřímej, takovej, dá se říct až černej humor, mě to prostě úplně hrozně baví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dobře, my tam něco podobného najdeme a doufám, že vám, ale i našim posluchačům uděláme radost.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, před písničkou jsme si poslechli hezký záznam z jednoho představení Cimrmanů, ve kterém, tedy myslím v tom představení, se jedná taky o zvířata, ale velice v přeneseném slova smyslu. Ale když už jsme u těch zvířátek, samozřejmě, že se od nich příliš nechci vzdálit, když už mám tu příležitost si povídat se zvěrolékařem. Takže, pane doktore, tak jako se, dejme tomu, i v lidské medicíně objevují takové sezónní nebo skoro až, v uvozovkách, módní choroby, je tomu i u pejsků a kočiček, to znamená, objevuje se třeba, já nevím, třeba sezónní záležitost, kdy k vám chodí majitelé pejsků s určitou chorobou nebo s určitými potížemi?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Určitě, jako spíš tam by se to právě dalo popsat v oboru spíš ty dermatologický projevy, protože třeba když se objeví alergeny, ty fungujou úplně stejně u pejsků a u koček jako třeba u lidí, tam hlavně v období, kdy začnou růst trávy, tak se u atopických pacientů objevujou dost časté dermatologické potíže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to je i u pejsků a kočiček? Vážně?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
No, u koček to třeba není až tak úplně typické, ale pro pejsky to bývá relativně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili co, že začnou kejchat.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Nikoliv, ony jsou u nich spíš problémy kožního charakteru typické třeba na spodní části těla, spodní části, myslím, krku, tlamy, břicha, pak meziprstí v podstatě a tam vznikají vždycky záněty kůže a to souvisí většinou s kontaktní alergickou reakcí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to se dá léčit tak jako u lidí, dejme tomu.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Víceméně, tam je trošku problém v tom, že tam je ta srst, no, ta je trošku problematická na aplikaci, takže bohužel to většinou obnáší jakoby celkovou terapii, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co je v současné době, dejme tomu, největším problémem u těhle těch drobných zvířat domácích.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
To jste mě trošku zaskočil, protože fakt je ten, že úplně definovat, co je asi tak úplně nejzásadnější a největší problém, s čím se člověk nejvíce setkává.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Třeba u lidí je to, jsou to problémy pohybového charakteru třeba, záda, že jo, a tak.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
To je právě to, jak jsme se bavili teďkon spolu ohledně těch specializací, že jo, skutečně když bych byl třeba specialista na konkrétní obor, tak třeba specialista ortoped by vám řekl, ježišmarjá, tak teďka máme dost časté problémy s meziobratlovými ploténkami nebo něco takového, protože se s tím setkává dennodenně. Ono spíš záleží asi, jakej typ klientely vás navštěvuje. A pravda je, že asi kožní problémy jsou jedny z nejčastějších vůbec, který se u psů vyskytují, konkrétně spíše u psů, u kočiček to bývají dost často, protože já mám třeba výhodu, že, tím, že se vyskytuju na malým městečku, tak se setkávám s kočkami žijícími ve volném prostředí, který většinou zpravidla chovají lidé venku, málokdy třeba v domácnosti, anebo taky v domácnosti, ale setkávám se i s těmi venkovními. Tak třeba tam jsou to dost časté parazitární onemocnění uší a tak dále. A s tím související potom obtíže. Tak tam je to relativně časté. Já bych řekl, že dermatologický pacient je asi nejčastější, který se vyskytuje v ordinaci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vidíte rozdíl mezi pejsky a kočičkami, protože ty mi teď samozřejmě nejvíc zajímají, kteří žijí ve městě a kteří žijí na venkově, dejme tomu, je opravdu i to prostředí venkova pro ně zdravější a.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Já bych řekl, že to je spíš dáno způsobem chovu, než ani tím, jako kde se vyskytují. Ono, když budete chovat kočku v domácnosti, tak je skutečně nutné postihnout, že to zvíře nemá vůbec přirozenej způsob života, že jestliže ho zavřeme do bytu, tak adekvátně tomu dojde ke změnám chování toho zvířete. Může mu to vyhovovat, u některých zvířat to nemusí vyhovovat, kočka sama o sobě je introvertní povaha, takže to je právě jedna hrozná výhoda, když mají lidi, chtějí mít doma zvíře, tak kočka je daleko ideálnější třeba partnerem ve městě, než je třeba pejsek, se kterým musíte chodit ven. Kočku venčit nemusíte. Ale adekvátně tomu musíte přizpůsobit i jakoby výživu, zacházení s tím zvířetem, kontakt, jako v podstatě když jste doma, a to je strašně důležité, aby z toho nevznikly agresivní třeba zvířata, čistě introvertní, který jsou schopný napadat i svého majitele, to je jako skutečně možné, jo. Takže to je strašně důležité, tam je ten velkej rozdíl mezi tím vnějším a vnitřním prostředím, kde se ta zvířata vyskytují.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste schopný léčit i psychiku zvířete?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Já bych řekl, že to je dost těžký tohle to. Vím, že ve Francii něco takového existuje, ale myslím si o tom své teda, jestli to chcete vědět, ale prostě pravda je taková, že my nemůžeme diagnostikovat jakoby tu psychickou vadu úplně přesně. Neumíme popsat, jakej ten problém vychází. My vycházíme z anamnézy toho majitele. Když nám majitel dokáže popsat, jakým způsobem se ten danej problém, od kdy začal, jak se projevuje a tak dále, tak ta anamnéza je základ v podstatě pro tu diagnózu. Jenomže ten majitel nemusí úplně přesně definovat třeba ten problém, anebo třeba dokáže určité věci zamlčet a nedokáže, nedokáže se to potom přesně úplně rozklíčit. To by mohla vyprávět zase paní doktorka Žertová, která je na tohle to specialistka, /nesrozumitelné/ těch zvířat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že nejsem sám, koho docela v nedávné době dost rozrušily a pobouřily záběry zveřejněné v televizi té kočičky, které nějaký šílenec, nějaký barbar zarazil do hlavy nůž, ta kočička přežila, ale bylo to něco neuvěřitelného, jak je to zvíře jaksi rezistentní, jak, co všechno může přežít, ale ten pocit vidět to zvíře, byl strašný. A kočička přežila, vypadá teď úplně bez problémů. Já se tímto pochmurným příběhem chci teď dostat jaksi k vašim krušným chvilkám zvěrolékaře. Co vás tak dokáže rozhodit třeba, když vám přijde do ordinace.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Co se týče zvířat nebo pacientů, jako zvířecích pacientů, tak ty mě asi nikdy rozházet nedokážou. Řekněme, že mě dokážou spíše rozhodit jejich majitelé. To asi tak většinou bývá. Víte, ona u těch zvířat je výhoda, že tam v podstatě už na začátku dokážete odhadnout, jak se bude to zvíře chovat, buď je zvíře dominantní, nebo naopak se bojí, je hodně bázlivé, adekvátně tomu můžete přizpůsobit tu komunikaci a manipulaci s tím zvířetem. V tomhle tom směru jsou teda daleko lepší pejsci, kočička přece jenom na tu ovladatelnost je daleko horší a chcete-li u ní provádět nějaké vůbec vyšetření a máte-li zvíře, které je relativně agresivní, nebo, řekněme, dominantní jedinec, anebo jedinec, který se vyloženě bojí, tak s ním neuděláte vůbec nic. To už potom je skutečně jako o tom, že potřebujete-li udělat jen základní vyšetření poslechem, změřit teplotu a podobně, tak u takovýho pacienta je to fakt někdy boj jakoby o zdravé ruce, jak se říká. Ale to by mně ani až tak úplně nevadilo, protože s tím si dokážu poradit. Ale skutečně problém je někdy s majiteli, kteří můžou být v různém rozložení, někomu to nemusí ten den sednout a někdy se stane, že skutečně se nedohodneme. A teď jsme zase právě u toho bodu, o kterém jsem hovořil na začátku, že určitě je tam hrozně důležitá ta právě důvěra těch majitelů. Když mu budou důvěřovat, tak je určitě časem dostanu do té správné pozice tam, kam bych je chtěl, abych se od nich dozvěděl vlastně to podstatné, co je důležité pro mě. A i z hlediska manipulace toho zvířete a určitě to pak vždycky zvládneme, to pak nebývá problém. Ale tam je skutečně důležitá, velmi důležitá ta důvěra, protože ve veterinární medicíně platí, že 70, ne-li ještě víc procent je anamnéza z hlediska stanovení diagnózy a vůbec postupu řešení toho pejska anebo kočičky. Protože ta anamnéza je prostě základem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jistě znáte příběhy Geralda Durrela, veterináře v terénu. Máta taky takové nějaké zážitky, které by se daly až přímo tisknout.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Já myslím, že mám a mohl bych vyprávět spoustu zajímavých věcí, ale tam bych řekl, že ta skutečně, mezi těmi velkými zvířaty a praxí malých zvířat je strašnej rozdíl z hlediska, jakým způsobem komunikujete s těmi lidmi, jakým způsobem vystupují ta zvířata, ale teď mluvím spíš jako o těch domácích chovech, anebo o takovejch těch volně žijících zvířatech, to jsou třeba skot na horách, kterej se někde pohybuje a vy něco řešíte v noci ve tři hodiny ráno, nikdo nikde a to jsou přece takový ty situace, který nastávají, kdy v podstatě už vám chybí energie absolutně a vy už na to nemáte a řeknete si, já už se na to můžu vykašlat v tu chvíli, ale prostě na jednu stranu vám to nedá a chcete prostě tomu zvířeti pomoct. A vždycky to nějak dopadlo. Nikdy se mi nestalo, že by to nebylo neřešitelné.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zvěrolékař, doktor Josef Mašek, který je dnes hostem Tandemu, už se nám představil coby odborník ze své pracovní praxe, ale co vy jako, jako člověk jaksi v soukromí. Vůbec chováte nějaké zvířátko taky.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Chovám, ale přesně taková ta zvířata, která nevyžadují příliš mnoho času. Takže mám akorát krajtu královskou, hada.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, hady?
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Ano, to jsem choval taky vždycky, no, já inkriminoval k takovým zvířatům. Kdysi jsem začínal s osmákama degu, což je takový velmi dneska oblíbený zvířátko, ale kdysi nebylo ještě tak zrovna moc populární.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to nám jednou běhalo po bytě dost dlouho, než jsme ho našli.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Další potom takový zvláštní zvíře je myš bodlinatá, ale s tou už se téměř vůbec nesetkáte, tak tu jsem choval kdysi taky. A pak dneska už mi zbyla jenom fenka, kterou získal, když jsem se učil před zkouškou z anatomie, tak tehdy jsem získal fenku takovýho jezevčíka v podstatě, tak tu mám do dneška. Tý už je skoro 17 let, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V podstatě, takže to není úplně jezevčík.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Ona je taková, takovej kříženec, ale vypadá spíš jako skutečně jako jezevčík. A tak to je jediné, to už mi zůstalo a pak mám kočku Báru, to je přesně o tý závislosti, ta na mně není vůbec závislá, takže tím pádem tu jenom vyvenčím, nakrmím, jenom ji pravidelně odčervuji, neboť si loví ty svoje myšky a ptáčky venku, což mě teda samozřejmě irituje, ale s tím bohužel nic neudělám. Takže akorát se starám jenom o to, aby byla pravidelně odčervovaná, ale jinak v podstatě nic jiného nechovám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak tak na vás koukám, tak ale se sebou pravidelně něco děláte, mám takový pocit, že jste sportsman, ne.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Hlavně jsem se tomu věnoval dřív, ale bylo to, já jsem kdysi dělal, jako kluk jsem dělal atletiku, pak jsem odešel na střední školu, tak tam jsem to už dělat nemohl, ale co mi zůstalo a asi zůstane navždycky, je cyklistika. A tomu jsem se věnoval hlavně v období na vysoké škole, na střední škole taky hodně a dodneška jezdím jedinej závod, kterej si nechávám vždycky na závěr sezóny, ačkoliv třeba vůbec nejezdím, ale vždycky si říkám, že to prostě musím zvládnout, a to je Král Šumavy na silničním kole, protože to je závod, kterej skutečně vždycky stojí za to, neboť to je takovej záhul, s prominutím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to přibližte teda, to mně říkáte úplnou novinku.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
No, to je takovej, on se jezdí dvě varianty, jedna je na horském kole, to nejezdím, protože já jsem nikdy moc zastáncem, nebo respektive nebaví mě moc horská kola, spíš silniční a pak se jezdí na podzim, respektive oni to už to posunuli teďkon trošku do letnějšího období, neboť tam byla vždycky taková, že už to prostě nešlo, ale ono to vždycky stejnak tam je vždycky zima ten den, je to zajímavé, jako kdyby se nějakej ten Král tý Šumavy skutečně vždycky ten den řekl, já vám to ukážu. A jezdí se to, jako je to maraton, takže nejmenší trať mívá 100 kilometrů a nejdelší má 250. Ale to už většinou jezdí lidé, kteří skutečně mají naježdíno, což mezi ně já nepatřím. Ale pro mě je to spíš jenom takový, že furt si říkám vždycky, že na to ještě mám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jezdí se to jaksi v oblasti Šumavy jenom.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
V těch, ano, začíná se v Klatovech, začíná se, jezdí se nahoru v podstatě na oblast Moldavy a všude tam nahoru, krásný stoupání, jsou tam na Srní, jestli to tam určitě posluchači znají, tak to je, ano, tam je to prostě nádherný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to jsou ty nejstudenější oblasti naší republiky. Takže si dovedu představit to počasí.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Přesně tak. Ale mně to právě zůstalo, protože já jsem inklinoval spíše k cestování, který nebylo příliš náročné, takže jsme udělali třeba s kamarádem takovou věc, že jsme si vzali kolo, nechali jsme se odvézt do Ženevy, tam nás vzali autem, tam jsme vyskočili z auta, no, a pak jsme ze Ženevy jeli domů na kole. A vzali jsme to třeba přes ty nejvyšší pasy, jako dneska jezdí se Giro d´Italia, myslím, že tam jezdí i Tour de France, to je Passo dello Stelvio a podobně. Jako to jsou nádherný zážitky, ale od tý doby vím, že, že se dá ujet všechno a že ty hranice lidských možností jsou skutečně jako velké.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stejně tak jako hranice zvířecích možností, říká se, vydrží tolik jako zvíře a ne nadarmo samozřejmě. Dneska nám i o tom popovídal náš dnešní host, zvěrolékař, pan doktor Josef Mašek, moc děkuju, ať se všechno daří a hodně zdravých zvířátek přeju samozřejmě.
Josef MAŠEK, zvěrolékař
--------------------
Já taky děkuju a na slyšenou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 21. sprna 2012.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
