Mýto
V aktuálním zpravodajství teď často slyšíme výraz mýto, který jsme ještě před pár lety pokládali za slovo označující jen historický, dnes neexistující jev. Ve Slovníku spisovného jazyka českého z druhé poloviny 20. století je ostatně výraz mýto uveden s poznámkou dř., kterou autoři připojovali k výrazům zastaralým, zastarávajícím a označujícím jevy zaniklé či zanikající. Mýtu se podařilo zmrtvýchvstání, protože se jeví jako jeden ze způsobů, jak držet na uzdě molocha dopravy, aby nás úplně nepohltil. Když budeme nuceni platit za používání dálnic, ale i jiných silnic, a za vjezd do center měst, možná, snad, doufejme budeme méně jezdit, a tím pádem mimo jiné dýchat méně špíny a jedů.
Mýto je tedy staré slovo pro poplatek za užívání cest; také místům, kde se ten poplatek vybíral, se říkalo mýto. Odtud je pojmenování východočeského města Vysoké Mýto, poblíž něhož jsem kdysi bydlel, i pojmenování písnické ulice K Mejtu, kde bydlím dnes. Ve staré češtině mělo slovo mýto ještě širší význam, znamenalo také mzda či odměna. Jde o slovo všeslovanské, ale ne původem slovanské. Naši předkové ho přejali ze středohornoněmčiny, kde se slovem muta říkalo clu. Do středhornoněmčiny se slovo, prý v 6. století v horním Podunají, dostalo z gótštiny. Germánští Gótové měli totiž podobné slovo podobného významu: clu říkali mota a později muta, což snad bylo z mitam, měřit. Takže původní význam slova, které dnes v češtině zní mýto, byl "vyměřený poplatek".
Etymologové dříve soudili, že šlo nejen o poplatky za používání cesty či o poplatky celní, ale i o placení za leccos jiného, například za vykácení lesa a za založení osady na tomto vykáceném, vymýceném lese. Mýto tedy prý byl také poplatek za možnost usídlit se na mýtině. Ano, ta dvě slova, mýto a mýtina, jsou velmi podobná, a tak není překvapivé, že je odborníci spojovali; například Josef Holub v etymologickém slovníku ze 30. let minulého století. Dnes se ale soudí, že ta dvě slova mají různý původ, předkem našeho mýtit nejspíš bylo slovo, které mělo význam odstraňovat, tedy ne měřit, jako je tomu u mýta.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
